„Z morálního hlediska není nikdo proti“: brazilský radikální plán na zdanění světových superbohatých v boji proti klimatické krizi

29. 7. 2024

čas čtení 5 minut
 

Dvouprocentní daň by se týkala asi 100 miliardářských rodin, říká šéf klimatické komise Brazílie, ale vybraných 250 miliard dolarů by mohlo mít transformační význam

Návrhy na uvalení daně z majetku na světové superbohaté by mohly přinést 250 miliard dolarů   ročně na řešení klimatické krize a na boj s chudobou a nerovností, ale dotkly by se jen malého počtu miliardářských rodin, uvedl brazilský šéf pro klima.

Ministři skupiny G20, která sdružuje největší rozvinuté a rozvíjející se ekonomiky světa, se tento víkend setkali v Riu de Janeiru, kde je brazilský návrh na 2% daň z bohatství pro ty, kteří mají majetek v hodnotě vyšší než 1 miliarda dolarů, jedním z hlavních bodů programu.

 

Žádná vláda se proti této dani nevyslovila, uvedla Ana Toni, která je národní tajemnicí pro změnu klimatu ve vládě prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.

„Máme pocit, že z morálního hlediska není nikdo proti,“ řekla. „Ale míra podpory některých zemí je větší než jiných.“

Absence zjevného odporu však neznamená, že návrh daně bude pravděpodobně schválen. Mnohé vlády jsou v soukromí skeptické, ale nechtějí veřejně kritizovat plán, který by z rychle se hromadícího bohatství několika nejbohatších lidí planety ukrojil jen nepatrnou částku a získal peníze na řešení naléhavé globální klimatické krize.

Janet Yellenová, americká ministryně financí, řekla novinářům v Riu, že USA „nevidí potřebu“ takové globální iniciativy.

„Lidé nejsou nadšeni z globálních daní,“ připustila Toni. „A je otázka, jak globální daně zavést.“ Uvedla však, že vybírání a zvyšování daně na globální úrovni je možné, jak ukázala dohoda ministrů financí G7 o minimálně 15% dani z příjmu právnických osob.

„Mělo by to být na globální úrovni, protože jinak se samozřejmě bohatí lidé budou stěhovat z jedné země do druhé,“ řekla.

Dodala, že navrhovaná 2% daň by se dotkla pouze asi 100 rodin na celém světě. 1 % nejbohatších lidí na světě za posledních deset let nahromadilo 42 bilionů dolarů, což je zhruba 36krát více než kolik má  dolní polovina světové populace.

Nebyla také vyřešena otázka, jak by měly být prostředky získané tímto zdaněním použity, poznamenala Toni.

Někteří ekonomové tvrdili, že tato myšlenka bude pravděpodobněji přijata, pokud budou výnosy věnovány na řešení klimatické krize, než pokud budou použity na řešení globální nerovnosti. Podle jiných odborníků by alespoň část peněz měla být použita na zmírnění chudoby.

Toni byla  minulý pátek v Londýně na setkání hostitelů příštích dvou klimatických summitů OSN, Brazílie a Ázerbájdžánu, které svolal britský ministr energetiky Ed Miliband. Brazílie bude příští rok hostit konferenci Cop30 v amazonském městě Belém, zatímco Cop29 bude probíhat dva týdny letos v listopadu v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu.

Miliband se v londýnském Lancaster House setkal s Toni a Muchtarem Babajevem, prezidentem Cop29, a také s Alokem Sharmou, bývalým britským konzervativním ministrem, který v roce 2021 předsedal konferenci Cop26 v Glasgow.

Miliband na setkání potvrdil, že příspěvek Spojeného království na klimatickou pomoc ve výši 11,6 miliardy liber pro rozvojový svět do roku 2026 zůstane v platnosti; předchozí vláda zvažovala, že od něj odstoupí. Skupiny občanské společnosti z globálního Jihu jeho oznámení uvítaly, podle Toniové by však Spojené království mělo jít dál a předložit nový a přísnější plán snižování emisí.

Podle Pařížské dohody z roku 2015 musí všechny země začátkem příštího roku, tedy v dostatečném předstihu před konferencí Cop30, předložit nové plány na snižování emisí uhlíku, tzv. národně stanovené příspěvky (NDC).

Toni poukázala na poslední konferenci Cop v Dubaji v prosinci loňského roku, kdy se země dohodly na „odklonu“ od fosilních paliv s cílem omezit nárůst globální teploty na 1,5 °C nad předindustriální úroveň. Pochválila plány labouristů zastavit udělování licencí na nová ropná a plynová pole v Severním moři.

„O odklonu od fosilních paliv jsme rozhodli všichni společně,“ řekla, „a nyní nastal čas, abychom to, co jsme si řekli, uskutečnili. Vyspělé země musí jít příkladem. Zastavení financování těžby ropy a zemního plynu je prvním krokem."

Brazílie rozšiřuje těžbu ropy a zemního plynu a Toni argumentovala, že chudším zemím by mělo být umožněno ještě nějakou dobu těžit a využívat fosilní paliva, zatímco vyspělé země by je měly omezit.

„Veškeré příjmy jsou pro některé rozvojové země příliš důležité pro rozvoj,“ řekla. "Pro některé ekonomiky je to jediný příjem, který mají. Musíme se tedy zamyslet nad tím, jak by tento přechod probíhal."

Spojené království by mohlo pomoci díky svým odborným znalostem v oblasti financí: „Musíme na to nasadit všechny naše kreativní mozky - Velká Británie je obzvláště kreativní v oblasti financí,“ řekla. „Těšíme se na spolupráci s britskou vládou na novém finančním mechanismu, který by se zabýval klimatem, ale také ochranou přírody.“

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2733

Diskuse

Obsah vydání | 1. 8. 2024