Chobotnice mají pro každý úkol oblíbené chapadlo

12. 9. 2025

Více než přeskok je skutečným utrpením pro děti v hodinách tělocviku provádění koordinačních cvičení: například pohyb jedné paže svisle a zároveň krouživý pohyb druhou. Lidský mozek je nakonec zmatený. Ale chobotnice mohou dělat různé věci s každým ze svých osmi chapadel. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports také ukazuje, jak si rezervují určité končetiny pro konkrétní úkoly. Autoři výzkumu dospěli k závěru, že na základě svých výsledků "chobotnice je velmi hmatové zvíře – je více hmatové než vizuální".

Mořští biologové ze Spojených států zaznamenali 25 chobotnic (tři z nich v ústí řeky Vigo) ze tří různých druhů a šesti ekosystémů napříč Evropou a Amerikou. Zdokumentovali více než 4 000 pohybů chapadel, což jim umožnilo vytvořit to, čemu říkají etogram – katalog chování nebo akcí druhu. Identifikovali 15 chování (od skrývání se po páření) a 12 pohybů (od zvedání po natahování) jejich osmi chapadel, z nichž každé může provádět čtyři základní deformace: prodlužování, stahování, natahování nebo kroucení. K této složitosti přispívá i to, že každá deformace se může objevit v části chapadla nejblíže hlavě (proximální), středu nebo špičce (distální).

Analýzou všech těchto kombinací vědci potvrdili extrémní obratnost těchto hlavonožců. Jedním z klíčových zjištění je, že každé z osmi ramen je schopno provádět všechny typy akcí. Zjistili však také jasný vzorec rozdělení úkolů. Například přední končetiny se používají hlavně k pohybům, které pomáhají prozkoumávat prostředí, zatímco zadní končetiny se používají k akcím souvisejícím s pohybem.

Specifický detail poukazuje na proaktivní povahu tohoto neobvyklého zvířete: dvě přední chapadla jsou používána 64 % času, zatímco dvě zadní chapadla jsou používána pouze 36 % času. Navzdory tomuto rozlišení mezi předními a zadními končetinami nejsou chobotnice ani praváky, ani leváky. Vědci nezjistili žádnou lateralizaci, přičemž levá a pravá končetina prováděly téměř stejný počet akcí (51 % oproti 49 %).

Nebyly nalezeny žádné významné rozdíly – kromě adaptací na každé prostředí – v chování pozorovaném v šesti ekosystémech, od písečných pláží po útesy, ani v pohybu tří zaznamenaných druhů.

Kombinací všech možností vědci zdokumentovali 6 781 deformací chapadla. Každé chapadlo má svalovou konfiguraci, která, když se zváží všechny její možnosti, vysvětluje fascinaci mnoha biologů tímto zvířetem: osm chapadel obsahuje čtyři sady svalů. Některé jsou příčné, jiné probíhají podélně od základny ke špičce, třetí skupina je šikmá po délce a mají také kruhové svaly, jako prsteny. Čtyři sady obklopují axiální nerv, který přijímá smyslové vstupy a distribuuje pokyny do každé části chapadla. Vědci zjistili, že chobotnice mohou deformovat každý ze tří segmentů (proximální, střední a distální) chapadla odlišně a nezávisle. Zatímco jedno chapadlo se natahuje k průzkumu a jeho špička se kroutí podél své osy, jiná se ohýbají, aby zvedly tělo, a ohýbají segment, aby zůstalo vzpřímené.

A nesmíme zapomenout ani na přísavky. Na každém chapadle je asi 100 přísavek, celkem zhruba 800, a každé obsahuje tisíce různých neuronů. Odhaduje se, že chobotnice má zhruba 500 milionů neuronů, což je mnohem méně než téměř 100 miliard u lidí. Klíčové je ale jejich rozložení. Většina lidských neuronů je soustředěna v mozku, zatímco u hlavonožců jsou primárně v chapadlech a přísavkách.

Chobotnice mají sedmkrát více neuronů na periferii než v centru, zatímco u lidí je tento poměr opačný, v centrálním nervovém systému je jich pětkrát až šestkrát více než ve zbytku těla.

Před třemi lety bylo zjištěno, že každé chapadlo má nervová spojení se dvěma sousedními, což potvrzuje, že se jedná o jeden z nejvíce decentralizovaných známých nervových systémů.

Zdroj v angličtině: ZDE