12. 9. 2025
Podle polského premiéra Donalda Tuska proniklo do vzdušného prostoru země nejméně 19 dronů, let trval sedm hodin. Poslední infiltrace byla zaznamenána ve středu kolem 6:30, "což dává představu o rozsahu této operace," řekl premiér: "Trvala celou noc." Nejméně tři drony byly sestřeleny, možná více, řekl Tusk ve středu. Podle ministerstva vnitra země byly ve stejný den nalezeny trosky asi 20 dronů a jedna neidentifikovaná raketa. Některé z dronů poprvé přiletěly z Běloruska, kde se od 12. do 16. září bude konat společné cvičení Zapad 2025 s Ruskem, kvůli kterému Tusk nařídil uzavření hranic s Běloruskem 11. září na 9. září.
NATO a odborná komunita nepovažují přílet ruských dronů za nehodu. "Věříme, že je nejpravděpodobnější, že bezpilotní letouny záměrně narušily vzdušný prostor NATO," řekl Die Welt vysoký představitel aliance. Podle předběžného odhadu polských vyšetřovatelů mířilo pět bezpilotních letounů přímo na základnu NATO, píší německé noviny. Aliance to nepovažuje za útok, protože v troskách dronů nebyly nalezeny žádné výbušniny, ale věří, že se tímto způsobem Rusko snažilo otestovat jeho reakci, jak rychle a jakými prostředky bude reagovat na invazi dronů.
"NATO o tom zatím neuvažuje... jako o úmyslném útoku, ale v kombinaci s dalšími nedávnými ruskými akcemi v šedé zóně to naznačuje, že se pokouší otestovat, kde jsou červené čáry NATO," říká Marion Messmer, vedoucí pracovnice Chatham House ve Velké Británii. Vzhledem k velkému počtu dronů se s největší pravděpodobností jednalo o záměrnou akci Ruska, odborníci z Institutu pro studium války (ISW) píší: "Za jednu noc z 9. na 10. září vstoupilo do Polska nejméně 19 dronů, což je asi trojnásobek počtu těch, které dopadly na území Polska během celé války. Je nepravděpodobné, že by takový počet dronů mohl vstoupit do polského vzdušného prostoru náhodou v důsledku technické chyby nebo chyby operátora."
Rusko se na takovou invazi zjevně připravovalo více než měsíc a toto "opět naznačuje, že se nejedná o nehodu nebo o důsledek intervence ukrajinské elektronické války," poznamenává ISW. Institut také cituje zprávy ukrajinského experta na radioelektroniku a polského novináře, že v některých ruských dronech byly v létě nalezeny SIM karty z Polska a Litvy. To může naznačovat, že Rusko se připravuje na testování "šokových koridorů" přes tyto dvě země, uzavírá ISW:
"Zdá se, že Rusko se pokouší posoudit obranné schopnosti a reakce Polska a NATO v naději, že získané poznatky uplatní v budoucích scénářích konfliktu s aliancí."
Úspěšné akce Polska na sledování a zachycování dronů "demonstrovaly rychlou reakci na hrozbu a interakci spojenců," řekla Messmer.
Ne každý však tyto akce hodnotí jako úspěšné. Je "nepřijatelné", že by drony vůbec byly schopny proniknout do vzdušného prostoru NATO: to znamená, že aliance na tuto hrozbu reaguje, místo aby ji odstrašovala tak, jak by měla, řekl agentuře Reuters Peter Bator, bývalý slovenský velvyslanec při NATO. A pokud by na území aliance vstoupily cizí jednotky a nepřiletěly by drony?, položil řečnickou otázku: "Mezi drony a vojáky je malý rozdíl."
Podle Batora by se NATO mohlo dohodnout s Ukrajinou na úderu na ruské drony, které hrozí, že vletí do zemí aliance nad jejím územím. Ale až dosud se někteří členové NATO stavěli proti takovým akcím, protože se obávali, že budou přímo zataženi do války. V minulosti, když jednotlivé drony nebo trosky dopadly v Polsku, Lotyšsku a Rumunsku, aliance je nechala bez vojenské reakce, protože je považovala za náhodné důsledky nepřátelských akcí na Ukrajině.
Významnou část dronů nalezených v Polsku tvoří zařízení, jako jsou průzkumné drony Geraň, některé bez kamer. Jsou také často používány ruskou armádou jako návnady, protože jsou podobné "šáhidům", poznamenává ISW.
V boji proti těmto levným dronům aliance rozmístila v několika zemích vybavení za miliony (a dokonce miliardy), což vyvolává otázky, jak je připravena bojovat proti novému typu válčení, ve kterém jsou bezpilotní prostředky aktivně využívány v obrovských počtech.
"Při vývoji západních systémů protivzdušné obrany se nepočítalo s nízkonákladovými bezpilotními letouny, které budou využívány v tak velkém měřítku," říká Fabian Hinz z Mezinárodního institutu pro strategická studia. "Je možné je sestřelit pilotovanými letadly, jako jsou stíhačky a vrtulníky, což bylo demonstrováno, ale v případě neustálé hrozby to vyžaduje udržení vysokého tempa operací."
Ruské drony začaly pronikat do Polska z Ukrajiny a Běloruska krátce před půlnocí, popisuje průběh událostí The Wall Street Journal s odvoláním na představitele a armádu Polska a dalších zemí aliance. Asi o hodinu a půl dříve polské operační velení aktivovalo systém včasného varování, aby vyzvalo spojence NATO k obraně země v případě ruské agrese.
Operace zahrnovala následující:
Ve stejnou noc ruská armáda vypustila 458 dronů a raket na ukrajinská města, z nichž 413 bylo podle ukrajinského letectva sestřeleno.
Přílet 19 dronů do Polska není "nic ve srovnání s tím, co Ukrajinci zažívají každou noc," napsal Phillips O'Brien, profesor strategických studií na University of St. Andrews ve Skotsku:
"Pro NATO by to měla být dětská hra. Bůh jim pomáhej, pokud se budou muset vypořádat s 600 UAV a raketami za jednu noc."
Na otázku, zda se NATO potřebuje lépe bránit proti bezpilotním letounům, generální tajemník Mark Rutte řekl (citováno agenturou Reuters): "Samozřejmě, že musíme být vždy připraveni být o krok napřed. Ale myslím, že včerejší noc ukázala, že jsme schopni bránit každý centimetr území NATO."
Zdroj v ruštině: ZDE
Diskuse