Projekty týkající se fosilních paliv po celém světě ohrožují zdraví 2 miliard lidí

12. 11. 2025

 
 
Téměř půl miliarda (463 milionů) lidí, včetně 124 milionů dětí, nyní žije v okruhu 1 km od lokalit s fosilními palivy, přičemž dalších přibližně 3 500 nových lokalit je v současné době navrhováno nebo se nachází ve fázi vývoje, což by mohlo přinutit dalších 135 milionů lidí snášet výpary, plameny a úniky, podle studie Extraction Extinction: Proč životní cyklus fosilních paliv ohrožuje život, přírodu a lidská práva.

Většina aktivních projektů vytvořila ohniska znečištění, která proměnila okolní komunity a kritické ekosystémy v takzvané obětní zóny – silně kontaminované oblasti, kde nízkopříjmové a marginalizované skupiny nesou neúměrnou zátěž v podobě vystavení znečištění a toxinům.

Zpráva podrobně popisuje devastující dopady těžby, zpracování a přepravy na zdraví a ukazuje, jak úniky, plameny a výstavba ničí nenahraditelné přírodní ekosystémy a podkopávají lidská práva – zejména těch, kteří žijí v blízkosti ropné, plynové a uhelné infrastruktury.

Zpráva přichází v době, kdy se světoví lídři, s výjimkou USA – historicky největšího emitenta skleníkových plynů – scházejí v brazilském Belému na 30. výročních klimatických jednáních uprostřed rostoucí frustrace z nedostatečného pokroku v odklonu od fosilních paliv, která vedou k kolapsu planety a porušování lidských práv.

„Odvětví fosilních paliv a státy, které je podporují, již desítky let tvrdí, že lidský rozvoj vyžaduje fosilní paliva. My však víme, že pod rouškou ekonomického růstu slouží místo toho bezohledné chamtivosti a ziskům, téměř beztrestně porušují práva a ničí atmosféru, biosféru a oceány,“ uvedla Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International.

„Vedoucí představitelé Cop30 musí v centru jednání udržet lidi, a ne zisky a moc, a to tím, že se zaváží k úplnému, rychlému, spravedlivému a financovanému odklonu od fosilních paliv a spravedlivému přechodu k udržitelné energii pro všechny.“

Konference COP30 se koná v době, kdy Filipíny, Mexiko a Jamajka se potýkají s následky superbouří, které byly zesíleny oteplením atmosféry a oceánů, a státy jsou pod rostoucím tlakem, aby přijaly rozhodná opatření k regulaci společností zabývajících se fosilními palivy a ukončily těžbu, dotace, licence a spotřebu, aby vyhověly přelomovému rozhodnutí mezinárodního soudního dvora.

Minulý týden deník Guardian odhalil, jak více než 5 350 lobbistů z odvětví fosilních paliv získalo v posledních čtyřech letech přístup k klimatickým jednáním OSN, čímž blokovali klimatická opatření, zatímco jejich sponzoři těží rekordní množství ropy a zemního plynu.

Kvantitativní analýza je založena na prvním mapování svého druhu, které provedli vědci z Better Planet Laboratory (BPL) na Univerzitě v Coloradu v Boulderu, kteří porovnali údaje o známých lokalitách infrastruktury fosilních paliv s údaji ze sčítání lidu a datovými soubory o kritických ekosystémech, emisích skleníkových plynů a pozemcích domorodých obyvatel.

Výzkumníci zjistili, že třetina všech provozovaných ropných, uhelných a plynových lokalit se překrývá s jedním nebo více kritickými ekosystémy, jako jsou mokřady, lesy nebo říční systémy, které jsou bohaté na biologickou rozmanitost a mají zásadní význam pro sekvestraci uhlíku, nebo kde by degradace životního prostředí nebo katastrofa mohly vést ke kolapsu ekosystému.

Skutečný globální rozsah je pravděpodobně vyšší kvůli mezerám v dokumentaci projektů fosilních paliv a omezeným údajům ze sčítání lidu v jednotlivých zemích.

Zpráva také obsahuje svědectví domorodých ochránců půdy v Kanadě a pobřežních komunit v Senegalu, stejně jako rybářů v Kolumbii a Brazílii a amazonských vůdců v Ekvádoru bojujících proti spalování plynu, která byla shromážděna ve spolupráci s Smith Family Human Rights Clinic na Columbia Law School. 

Zjištění odhalují hluboce zakořeněnou environmentální nespravedlnost a rasismus v souvislosti s expozicí ropným, plynárenským a uhelným průmyslem.

Domorodé národy, které tvoří 5 % světové populace, jsou neúměrně vystaveny infrastruktuře fosilních paliv, která zkracuje život, přičemž jedna ze šesti lokalit se nachází na domorodých územích.

„Zažíváme mezigenerační únavu z boje... Fyzicky to nepřežijeme. Nikdy jsme nebyli iniciátory, ale nesli jsme hlavní nápor veškerého násilí,“ řekla obránkyně území Wet'suwet'en Tsakë ze' Sleydo' (Molly Wickham) a popsala blížící se výstavbu nových kompresorů pro plynovod na území domorodých obyvatel v Britské Kolumbii v Kanadě.

„Když se vzbouříme, abychom bránili Yin’tah [území Wet’suwet’en], jsme kriminalizováni.“

Rozšíření fosilních paliv je také spojeno s zabíráním půdy, kulturním pleněním, rozdělením komunit a ztrátou živobytí, stejně jako s násilím, online výhrůžkami a soudními spory, jak trestními, tak civilními, proti komunitním vůdcům, kteří se pokojně staví proti výstavbě plynovodů, vrtných projektů a další infrastruktury.

„Nejde nám o peníze, chceme jen to, co nám patří. Chceme jen lovit ryby v zátoce Guanabara, je to naše právo. A oni nám berou naše práva,“ řekl Bruno Alves de Vega, městský rybář z Rio de Janeira v Brazílii.

Fosilní paliva ovlivňují všechny části lidského těla a představují zvláště závažná rizika pro děti, starší osoby a těhotné ženy, což ohrožuje zdraví budoucích generací, uvádí zvláštní zpravodaj OSN pro změnu klimatu, který vyzval k trestnímu stíhání těch, kteří šíří dezinformace o klimatické krizi, a k úplnému zákazu lobbování a reklamy v odvětví fosilních paliv.