Co kdyby vám přestala téct voda a jít elektřina? Jste na to připraveni?
22. 12. 2025
čas čtení
14 minut
"Vlastně říkáme, že zavřeme oči a budeme doufat."
Německo a Británie v poslední době varují, že stojíme na pokraji možné války a nejsme na ni připraveni. Tedy vojenští odborníci na Západě vědí, že je situace vážná, bezprecedentní, od konce druhé světové války, ale civilní veřejnost na to většinou - s výjimkou veřejnosti ve skandinávských zemích - připravena není.
Co byste dělali, kdyby vám ve čtvrti, kde bydlíte, přestala téct voda a jít elektřina? Kdyby najednou nebyly v obchodech potraviny? Máte zásoby? Obyčejní občané takové obavy považují za absurdní, ovšem na Ukrajině absurdní nejsou. Podle vojenských odborníků by se na takové možnosti lidi měli připravovat, měla by o tom alespoň vzniknout veřejná diskuse. V Česku nic. V Británii se o tom alespoň začíná mluvit. Nedělní pořad rozhlasu BBC The World this Weekend tomu věnoval celou svou půlhodinu. Pár citací:
Moderátor, pořad The World this Weekend, BBC Radio 4, neděle 21. prosince 2025, 13 hodin: Vítejte v pořadu The World this Weekend. Tady je Johnny Diamond. Vojáci, špioni a
politici se spojili, aby varovali národ před hrozbou války.
„Stín
války opět klepe na dveře Evropy. Prostor mezi mírem a válkou. Rozsah
války, kterou prožili naši prarodiče. Více rodin pozná, co znamená oběť
pro naši zemi.“
Dlouhodobé pochybnosti o náboru a vybavení však vyvolaly obavy o vojenskou připravenost Spojeného království.
„Jednou
z výzev je právě nedostatek flexibility a nárůst výdajů na obranu. Když
tedy chceme být schopni reagovat nebo chceme reagovat a pořídit něco
nového, co by podle nás mohlo být užitečné, v rozpočtu je na to velmi
málo prostoru.“
A zatímco válka na Ukrajině a měnící se spojenectví
nutí britské ozbrojené síly ke změnám, přípravy na narušení domácího
pořádku jsou těžko viditelné.
„Lidé si musí začít klást otázky: Co se
stane, pokud dojde k této krizi? Jak udržím kontakt se svou rodinou?
Máme dohodnuté místo, kde se setkáme? To jsou praktické věci, o kterých
by lidé měli vědět.“
Moderátor: Stále naléhavěji se prosazuje přesvědčení, že hrozí šedá zóna neboli hybridní útoky, které lze nazvat nevojenskými zásahy do motivace britských ozbrojených sil. Zjistil, že existuje poměrně závažný nesoulad mezi armádou, kterou máme, a armádou, kterou potřebujeme.
"Stále více potřebujeme kybernetické dovednosti, jaderné dovednosti, pokročilé inženýrské dovednosti a pokročilé systémy a operace. Musíme zohlednit skutečnost, že očekávání moderní generace se liší od očekávání minulých generací. Opravdu odborníci hledají praktické zkušenosti a obecněji zkušenosti v armádě, které odpovídají jejich ambicím. A to skutečně přetvořilo systém tak, aby odpovídal těmto očekáváním.
Změnila se podstata zkušenosti v ozbrojených silách. Systém se musel změnit. V ozbrojených silách byli stále vynikající lidé, ale byli obklopeni systémem, který opravdu není přizpůsoben odolnosti a připravenosti, kterou dnes potřebujeme."
Rychlost změn, vojenských i diplomatických, nutí Británii změnit svůj přístup k obraně. Ale změny v tom, co je válka, nutí Spojené království přemýšlet jinak o tom, kdo bude muset bránit co v budoucích konfliktech.
Rachel Ellehuus, ředitelka
Royal United Services Institute (RUSI):
"V první řadě považuji za velmi pozitivní, že britský dokument Strategická obranná revize hovoří o kombinaci konvenčnějších schopností a větší inovace na bojišti. Zadruhé, ta dokumentace skutečně uznává, že jednou z nedostatků britské armády je malý počet vojáků, zejména v pozemních silách. Proto se v ní často hovoří o rozvoji záložních sil. Zatřetí, dokumentace se hodně zabývá myšlenkou odolnosti, a to je část, kde vstupuje do hry společnost. Musíme ji zvyknout na hybridní výzvy. Musíme přemýšlet o některých velmi základních věcech, jako jsou zásoby, bezpečnost potravin, bezpečnost dodavatelského řetězce, ochrana kritické infrastruktury. Snažím se tedy vykreslit obraz přístupu celé společnosti, který jsme viděli v praxi na Ukrajině a z něhož se každý den poučujeme.
Moderátor: Stále naléhavější je přesvědčení, že všichni se musí připravit na aktivity v šedé zóně nebo hybridní útoky, které lze nazvat nevojenskými zásahy do tvrdé i měkké infrastruktury Británie. Šéfka MI6 Blaise Metreweli:
"To také znamená, že všichni ve společnosti musí skutečně rozumět světu, ve kterém žijeme, kde naši nepřátelé šíří strach, zastrašují a manipulují a kde je fronta všude. Online. Na našich ulicích, v našich dodavatelských řetězcích, v myslích a na obrazovkách našich občanů. Musíme proti tomu všichni společně bojovat."
Moderátor: Lord Toby Harris, člen Labouristické strany, je předsedou Národního výboru pro připravenost, nezávislého orgánu, který podporuje připravenost Spojeného království na předcházení a reakci na závažné šoky. Zeptal jsem se ho, zda je dostatek veřejných zpráv nebo kampaní o nutnosti být připraven.
Toby Harris: Kdybyste mrknuli, uniklo by vám to. Myslím tím, že když jste dostali nouzové varování na telefon, a my jsme s tím teprve začali, jiné země to používají už roky, v té zprávě bylo malé upozornění, že pokud chcete více informací, navštivte web GovPrepare. Nejsem si jistý, kolik lidí to udělalo, ale domnívám se, že to mělo svůj vrchol. A web Prepare obsahuje užitečné pokyny. Jiné země však mají nejen tyto informace online, a samozřejmě v některých krizových situacích byste neměli přístup k internetovým stránkám. Ale jiné země zasílají brožury do každé domácnosti. Ve Švédsku existuje brožura „If Crisis or War Comes“ (Pokud nastane krize nebo válka), která poskytuje praktické rady, jak se domácnosti mohou připravit na tři nebo čtyři dny, kdy nebude přístup k vodě, elektřině a podobným věcem. A řada dalších zemí dělá totéž. U nás jsme to neudělali. Myslím, že existuje obava, že si lidé budou myslet, že o nic nejde. Upřímně řečeno, můj názor je, že se jedná o praktické rady, které by lidé měli uplatňovat ve svých domovech, a lidé by se měli začít zamýšlet nad tím, co se stane, pokud k této krizi dojde. Jak mohu... udržovat kontakt se svou rodinou? Máme dohodu, kde se setkáme, pokud dojde k narušení dopravy nebo nebudeme moci používat komunikační prostředky? To jsou praktické věci, o kterých by lidé měli vědět."
Moderátor: Váš výbor hovořil o potřebě změny kultury a národního přístupu k přípravě. Je spravedlivé říci, že k této změně kultury nedošlo, že?
Toby Harris: Myslím, že na tuto změnu v kultuře stále čekáme. Strategická obranná revize, která byla zveřejněna na začátku tohoto roku, obsahovala velmi jasné doporučení, že by měla proběhnout takzvaná národní diskuse s veřejností o významu obrany, významu ozbrojených sil atd. Řekl bych, že je třeba vést ještě širší diskusi o odpovědnosti, kterou všichni máme, pokud jde o prevenci a přípravu na celou řadu nebezpečí, kterým jako národ čelíme. To se ale zatím nestalo. Veřejnost nemá pocit, že by se do toho zapojovala. Pokud se zeptáte většiny členů veřejnosti, budou si myslet, že je fantaskní, že se musíme takto připravovat. Ale když mluvím s lidmi z armády, když mluvím s lidmi z řad politických expertů, všichni říkají, že je to něco, čemu pravděpodobně budeme čelit v příštích několika letech. A některé z příprav, které musíme provést, budou trvat několik let.
Moderátor: Generál Sir Richard Barons byl velitelem Společného velení ozbrojených sil od dubna 2013 do svého odchodu do důchodu v dubnu 2016 a je jedním z autorů letošní Strategické obranné revize. Dobré odpoledne. Mohu nejprve hovořit o náboru do armády? Rick Haythorne Thwaite říká, že ozbrojené síly se musí radikálně změnit, pokud chtějí být atraktivní pro lidi, kteří mají dovednosti, které potřebují. Věříte, že se ozbrojené síly mohou radikálně a relativně rychle změnit?
Richard Barons: Ozbrojené síly si tedy uvědomují, že stojí na prahu největší změny v tom, jak se o nich uvažuje a jak fungují, za posledních 150 let, protože digitální věk mění vše stejně jako mění všechno ostatní. A také vědí, že vycházejí z velmi nízké pozice, do které je z pochopitelných důvodů dostala trajektorie, kterou sledovaly po skončení studené války. Mají tedy před sebou opravdu velmi dlouhou cestu. A vědí, že pro válku v 21. století potřebují jiné dovednosti a jiný přístup k hmotnosti a výdrži. Neměli bychom tedy diskutovat pouze o tom, co dělat s pravidelnou armádou, námořnictvem a letectvem. Potřebujeme mnohem bohatší diskusi o tom, jak budovat rezervy a partnerství s průmyslem a občanskou společností. To je celospolečenský přístup k náboru.
Moderátor: Mluvíte o průmyslu. V září jste se zmínil o skepticismu a cynismu klíčových obchodních partnerů, analytiků a komentátorů v oblasti obrany, kteří se domnívají, že reformy doporučené ve Strategické obranné revizi přesahují kapacity a kompetence ministerstva obrany a ozbrojených sil. Mají pravdu, když jsou skeptičtí ohledně transformační síly ministerstva obrany?
Richard Barons: Přezkum obrany tedy velmi jasně ukázal, že ozbrojené síly se nyní musí neustále vyvíjet rychlostí inovací a že inovace budou pocházet převážně ze soukromého sektoru. Je zapotřebí zcela odlišné partnerství s průmyslem a je třeba si uvědomit, že technologická změna se netýká pouze vybavení, ale také způsou organizace a fungování. Je to jako „uberizace“ obrany. Z různých důvodů byl pokrok od zveřejnění Revize v červnu pomalý, ale nyní bychom měli uznat, že ministerstvo obrany má nové vedení, zejména národního ředitele pro zbrojení. Je téměř hotový jeho plán, plán investic do obrany. Musíme tedy naléhat a myslím, že požadovat, aby pokrok byl... velmi rychlý v příštím roce, i když pak narazíme na skutečnost, že není dost peněz na to, aby to šlo rychleji.
Moderátor: Ano, napsal jste také, že konflikt může zasáhnout i domácí frontu, což vyžaduje mobilizaci celé společnosti, jak jste právě slyšel. Lord Harris říká, že když mrkneme, tak si ani nevšimneme žádných snah o mobilizaci lidí. Říká, že došlo k reformám v centru, ale pokud jde o kampaň masové mobilizace, nic se neudálo.
Richard Barons: Ano, proto jsme v této analýze vyzvali k celonárodní diskusi, ale jak dnes řekli i jiní komentátoři, k tomu nedochází. Nechybí analýzy, které tvrdí, že žijeme v éře státních konfrontací a konfliktů. A na rozdíl od doby, kdy jsme se zapojili do diskrečních intervencí v Iráku a Afghánistánu, kde domácí ekonomika Spojeného království a náš každodenní život nebyly opravdu problémem, ve válce mezi státy je problémem to, co se děje doma. Válka je koneckonců bojem vůle. Může jít o území, ale převážně je to boj vůle. A cílem je vůle britského lidu. Ačkoli máme analýzu, která říká, že musíme zlepšit národní odolnost občanů, místní samosprávy, průmyslu i ozbrojených sil, ve skutečnosti se toho děje velmi málo. A myslím si, že je to proto, že většina lidí, většina mých spoluobčanů v této zemi, se o to nezajímá a necítí potřebu se tím zabývat nad rámec všech ostatních věcí, které je trápí.
Moderátor: Nakonec je pravděpodobně na politicích, aby je pro tuto věc angažovali. Před deseti dny pronesl ministr obrany několik poměrně alarmujících prohlášení. Jinak jsme toho moc neslyšeli. Máte chuť politiky trochu popohnat, vzhledem k tomu, kolik úsilí jste vložil do strategického přezkumu obrany, aby se věci daly do pohybu?
Richard Barons: Zjistil jsem, že když o tom mluví lidé jako já, ve společnosti to nevyvolá velkou reakci. Lidé, kteří se zajímají o obranu a bezpečnost, ale budou poslouchat. Myslím, že je třeba změnit náladu ve společnosti, aby se změnili naši političtí představitelé, protože ti se nezdají být ochotni změnit náladu ve společnosti. A riziko spočívá v tom, že vlastně říkáme, že zavřeme oči a budeme doufat. A pak riskujeme, že dojde k události, které jsme mohli zabránit, dokonce i ke katastrofě, kterou jsme mohli odrazit nebo porazit, a to změní názor občanské společnosti, ale pak možná dojdeme k závěru, že je už trochu pozdě.
Moderátor: Je spravedlivé říci, že je čas na změnu diskuse v občanské společnosti, možná od velmi pochopitelných obav o životní náklady a podobné věci, k tomu, na co jste upozorňovali?
946
Diskuse