Zelenskyj a Netanjahu čelí vrtochům Trumpova temného a matoucího Bílého domu

29. 7. 2026

 

Některé věci zůstávají stejné. USA jsou stále všemocnou vojenskou a ekonomickou velmocí a pro oba zahraniční hosty je setkání v Bílém domě s Donaldem Trumpem klíčové pro jejich vlády i pro války, které vedou.

„Imperialistické prezidentství“, které se Trump snažil vybudovat, je však na ústupu, a to z velké části kvůli jeho vlastnímu nevyzpytatelnému vedení. Možná vnímá své návštěvníky jako vazalské panovníky, kteří přilétají z okrajů impéria, aby mu políbili prsten. Oni si však budou vědomi Trumpových slabostí stejně jako těch svých.

Netanjahu a Zelenskyj přijíždějí do Washingtonu na opačných trajektoriích. Hvězda izraelského premiéra dramaticky pohasla od chvíle, kdy před pěti měsíci přesvědčil Trumpa, aby se k němu připojil v neprozřetelné válce proti Íránu, a to na základě nepodloženého slibu, že teheránský režim rychle padne.

Od té doby hluboce zklamaný Trump veřejně pokáral Netanjahua a trval na tom, že Netanjahu nakonec splní jeho přání, zatímco Bílý dům hojně zveřejňoval Trumpovy vulgární výpady, jimiž ho ponižoval.

Izrael byl vyloučen z jednání s Íránem a jeho názory byly ignorovány, ať už šlo o prodej stealth stíhaček F-35 Turecku, nebo o uzavření jaderné dohody se Saúdskou Arábií. Průzkum Economist/YouGov zjistil, že téměř polovina dotázaných Američanů zastává názor, že Netanjahu by měl být při příjezdu zatčen za válečné zločiny.

Naproti tomu Zelenskyj přijel do Washingtonu na vzestupu. Ukrajina vyvrátila předpovědi americké administrativy o nevyhnutelné porážce před ruskou mocí, jeho země je nyní světovým lídrem v boji s drony a část „Magaverse“ nyní začíná mít v oblibě tohoto náhodného válečného vůdce, jímž kdysi pohrdali jako ztroskotancem.

V tradičních vládách by oba muži i země, které zastupují, byli přirozenými spojenci a oba by se mohli spolehnout na vřelé přijetí v Oválné pracovně. Je příznačné, že příležitostí k jejich souběžným návštěvám byl pohřeb senátora Lindseyho Grahama, republikánského jestřába staré školy, na jehož bezvýhradnou podporu izraelských a ukrajinských válečných snah se dalo spolehnout. V tomto ohledu patřil k vymírajícímu druhu.

Toto však není běžná vláda, v jejímž čele stojí prezident, který vládne podle momentální nálady, a ani jeden z návštěvníků nedokáže předpovědět, jak bude přijat. Ani jeden z nich nechtěl v místnosti kamery. Trump zahájil své prezidentství tím, že se plně postavil za Netanjahua a jeho války, přičemž upustil i od předstírané starosti o životy Palestinců či obyvatel jižního Libanonu, která u předchozích prezidentů mírnila podporu pro Izrael.

Tváří v tvář nepřátelským voličům se prezident snaží z této oblasti vycouvat, ale přitom zjišťuje, že Izrael je na všech frontách tou nejtvrdohlavější stranou.

Na Ukrajině Trump zcela zahodil příručku americké zahraniční politiky a navrhoval mírové dohody, které často odrážely argumenty Moskvy a odměňovaly agresi územím, které Rusko ani nezískalo na bojišti.

Místo kapitulace Ukrajina ukázala, že dokáže bojovat i přes drastické škrty v americké vojenské pomoci, přičemž se více spoléhá na Evropu a na své vlastní, těžce vydobyté improvizované zkušenosti.

Nyní se Zelenskyj ocitá v roli nečekaného miláčka krajně pravicových influencerů hnutí MAGA, jako je Lara Loomerová, která dříve obhajovala ruskou invazi, minulý týden však s ukrajinským prezidentem vedla rozhovor v jeho zahradě a vyzvala k „morální jasnosti“ v podpoře Kyjeva.

Zelenského nedávný vzestup může odrážet souběžný úpadek Netanjahua, to však neznamená, že do Washingtonu přijeli se srovnatelným postavením. Pokud jde o Trumpovu administrativu, vycházejí z velmi odlišných výchozích pozic.

Pro Zelenského by se dalo považovat za zlepšení prakticky cokoli ve srovnání s jeho neslavnou pastí v Bílém domě z února 2025, kterou na něj nastražili Trump a viceprezident JD Vance, kteří se pokusili ukrajinského hosta ponížit před kamerami a požadovali vděčnost a přijetí porážky, když už mu „nezbyly žádné karty“.

Zelenskyj tentokrát karty má, ale bez podpory USA je to zdaleka ne vítězná kombinace. Bezprostřední cíl Ukrajince je skromný: aby Trump uctil památku senátora Grahama tím, že podpoří návrh zákona o sankcích proti Rusku, který senátor prosazoval v době své smrti. Ví, že přímá vojenská pomoc USA Ukrajině se v dohledné době pravděpodobně nevrátí ve významném množství.

Protiletadlové střely Patriot a další zbraně, na které Ukrajina kdysi spoléhala pro svou obranu, byly ve velkém množství spotřebovány na Blízkém východě, z velké části na ochranu Izraele. Bude trvat roky, než USA obnoví své vlastní zásoby. Netanjahu sice v současném Bílém domě možná není v přízni, ale USA jsou odhodlány bránit Izrael způsobem a v rozsahu, o jakém může Ukrajina jen snít.

Netanjahu a Zelenskyj přišli do Washingtonu různými cestami a z různých pozic, ale alespoň sdílejí vědomí, že jejich vztah s americkou administrativou může být převrácen bez předchozího varování, bez jakýchkoli jasných důvodů, během pouhých několika vteřin na dvoře vznětlivého, slábnoucího rádoby císaře.

Zdroj v angličtině ZDE