Putin nařídil připravit rozpočet na pokračování války

29. 7. 2026

Na setkání s poslanci Státní dumy, která ukončila svou činnost k 27. červenci, Putin obvinil Západ ze spuštění "rusofobního stroje", "světových rekordů" v sankcích a prohlásil, že "nikdo a nikdy" nebude schopen "zlomit ruský lid".

"Náš politický systém, instituce moci jsou formovány na suverénních principech v plné souladu s ústavou Ruské federace a jsou připraveny bránit zemi, jsou schopny spolu se společností rozhodně odmítnout jakékoli nepřátelské kroky," řekl Putin. Kromě "posílení obrany země" by podle něj mělo být prioritou rozpočtu na roky 2027-29 "řešení prioritních sociálních problémů".

V zákoně o rozpočtu na rok 2026 vláda původně vyčlenila 12,9 bilionu rublů pod položku "národní obrana". Ve skutečnosti však vojenský rozpočet překročí plán o 4–5 bilionů rublů, uvedly v červnu zdroje Bloombergu obeznámené se situací. Podle nich aby uhradilo všechny náklady války, Ministerstvo financí připravuje sekvestraci občanských položek a má v úmyslu vzít si 2–3 biliony rublů dalšího dluhu.

Skutečné rozpočtové výdaje na válku s Ukrajinou již dosáhly v prvním čtvrtletí 5,9 bilionu rublů, vypočítal Janis Kluge, výzkumník z Německého institutu pro mezinárodní bezpečnostní studia, na základě údajů Ministerstva financí. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly výdaje na armádu a výrobu zbraní o 29,9 %, ve srovnání s lednem-březnem 2024 o 68,7 %, oproti roku 2023 o 129 % a ve srovnání s prvním čtvrtletím 2022 o 4,6násobek.

Celkově od roku 2022 podle jeho výpočtů stála válka s Ukrajinou ruské daňové poplatníky 53,079 bilionu rublů, tedy 746,6 miliardy dolarů, což pokrývá 28 let aktuálních rozpočtových výdajů na zdravotnictví, 30 let výdajů na vzdělávání a 100 ročních rozpočtů velkých regionů, jako je Krasnojarský kraj nebo Sverdlovská oblast.

Priorita obrany a bezpečnosti v rozpočtu nutí úřady "zvolit selektivnější přístup" k financování jiných oblastí, říká Emil Ablajev, přední expert CMASF. Současně se podle něj snižují zdroje na vyplnění rozpočtu kvůli trvalému zvýšení daňové zátěže.

Loni, navzdory zvýšení daně z příjmu a poplatku za využití, byly rozpočtové příjmy o 3 biliony rublů nižší než plán. Letos se problémy "zintenzivnily", upozorňuje Ablajev: Ministerstvo financí zvýšilo DPH na 22 %, ale deficit dosáhl v první polovině roku téměř 6 bilionů rublů. Do konce roku by se deficit státních financí mohl podle odborníků zvýšit na 7 bilionů rublů.

Zdroj v ruštině: ZDE