Britské univerzity čelí finanční krizi kvůli propadu počtu zahraničních studentů

14. 8. 2026

 

Představitelé vysokého školství vyzývají Labouristickou stranu, aby zrušila daň ze školného, a varují, že školám hrozí krach

Vedoucí představitelé britských univerzit varují před finančními otřesy v britském vysokoškolském vzdělávání poté, co nové údaje naznačily, že propad počtu zahraničních studentů připraví tento sektor o zásadní příjmy a ohrozí jeho budoucnost.

Vedoucí představitelé tohoto sektoru vyzvali vládu, aby přehodnotila daň ze školného zahraničních studentů zavedenou za vlády Keira Starmera, přičemž bývalý ministr pro vysoké školství varoval, že kvůli finanční krizi hrozí, že univerzity zkrachuj“.

Zatímco britští maturanti se těšili z lepších výsledků u maturit a rekordních 194 800 anglických osmnáctiletých bylo přijato na univerzitu, kterou si vybrali jako první volbu, rektoři uvedli, že to nebude stačit k odvrácení dalšího úbytku počtu zaměstnanců a studijních oborů.

Údaje zveřejněné britským ministerstvem vnitra ukazují, že počet žádostí o studentská víza do konce července klesl o 11 % ve srovnání s předchozím rokem. Vzhledem k tomu, že letní žádosti o víza se podávají před začátkem akademického roku na podzim, znamenají tyto pesimistické údaje, že mnoho britských univerzit utrpí značné ztráty, pokud tento trend bude pokračovat; některé se obávají, že počet zahraničních studentů klesne až o 30 %.

Profesor Shitij Kapur, rektor King’s College London, uvedl, že pokles počtu zahraničních studentů je „v souladu s pesimistickými očekáváními“ a může také odrážet pokles počtu přihlášek do postgraduálních programů z počátku tohoto roku.

Kapur řekl: „ Rozhodující je, co tento cyklus přinese, což se vyjasní až kolem října. Zjednodušeně řečeno, na každé pět zahraničních studentů připadá jedno pracovní místo na univerzitě. A tento pokles počtu studentů nevyhnutelně ovlivní finanční situaci a personální obsazení univerzit.

„Jediným světlým bodem v tomto ponurém obrazu je, že zájem a touha našich maturantů studovat na univerzitách zůstávají stejně silné jako vždy, navzdory obavám ohledně systémů studentských půjček a pracovních příležitostí pro absolventy, jak můžete dnes vidět.“

Po sobě jdoucí vlády zmrazily poplatky za bakalářské studium pro domácí studenty na úrovni 9 250 liber (260 000 Kč ročně!!)  na období 2017–2025, čímž umožnily, aby inflace snížila jejich reálnou hodnotu o třetinu. Následné zvýšení poplatků bude z velké části vykompenzováno tím, že univerzity budou platit poplatek ve výši 925 liber za každého zahraničního studenta.

David Willetts, bývalý konzervativní ministr pro vysoké školství a jeden z tvůrců systému vyšších školných poplatků, uvedl, že univerzity jsou nepochybně „pod rostoucím finančním tlakem, a to hlavně kvůli osmiletému zmrazení školného“.

Willetts dodal: „Skutečně existuje riziko, že univerzita zkrachuje [v důsledku] finanční krize, ale více mě znepokojují právě všechna ta omezení kvality vzdělávacího zážitku studentů a myslím si, že vůči studentům máme povinnost zajistit, aby jejich studijní programy byly řádně financovány, a to i zvýšením školného, aby do nich proudily potřebné prostředky.“

Členové Russell Group, sdružení výzkumně orientovaných univerzit, čelí zvýšenému finančnímu tlaku. Univerzita v Exeteru ve čtvrtek oznámila, že s okamžitou platností ruší studijní programy geografie na svém kampusu v Penrynu v Cornwallu, a to i pro absolventy středních škol, kteří se letos přihlásili.

Mluvčí univerzity v Exeteru uvedl: „Uvědomujeme si, že je to zklamáním pro dotčené uchazeče a obtížnou situací pro kolegy spojené s těmito studijními programy.“

Libby Hackettová, výkonná ředitelka Russell Group, uvedla, že univerzity této skupiny i nadále přitahují talentované zahraniční studenty na stále konkurenceschopnějším globálním trhu, což přináší kulturní a ekonomické přínosy nejen jejich univerzitám, ale i Spojenému království jako celku.

Hackettová však varovala: „Řada politických rozhodnutí po sobě jdoucích vlád, včetně nepopulární daně pro zahraniční studenty, hrozí, že tento úspěch podkopá.“ To není znepokojivé jen pro univerzity – není to dobrá zpráva pro Spojené království jako celek. Nedávná analýza ukazuje, že pokles počtu zahraničních studentů znamená, že Spojené království přišlo o čistý ekonomický přínos ve výši téměř 3 miliard liber.

„Burnhamova vláda si uvědomuje klíčovou roli, kterou univerzity hrají v naší národní i místní ekonomice a v našem postavení na světové scéně. Těšíme se na konzistentnější rozhodování napříč vládou na podporu hospodářského růstu, včetně opatření, která nám umožní i nadále vítat talenty z celého světa.“

Vivienne Sternová, výkonná ředitelka skupiny rektorů Universities UK, uvedla, že údaje o studentských vízech „by měly být budíčkem“ pro tvůrce politik.

Humanitní obory patří mezi studijní programy, které „zanikají“ kvůli finančním potížím univerzit

„Ve vládě je spousta lidí, kteří chápou tlak, pod nímž tento sektor stojí, rozumějí tomu, ja.k důležité jsou univerzity pro místní ekonomiky i pro domácí studenty, a sledují tuto situaci s obavami,“ řekla Sternová. „Doufám, že tito lidé klepou na dveře [ministerstva školství] a ministerstva vnitra a říkají, že už zítra mohou udělat jednu věc, která univerzitám pomůže, a tou je tiše upustit od myšlenky zdanit školné zahraničních studentů.

„Chápu politický tlak v souvislosti s imigrací a britský vysokoškolský sektor musí být dobrým a vstřícným partnerem vlády při zajišťování toho, aby systém fungoval tak, jak má. Pokud však vláda usilovala o snížení počtu zahraničních studentů, myslím, že to přehnala. Potřebujeme stabilitu a trochu pomoci, abychom znovu získali naši konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni.“

Jacqui Smithová, ministryně pro odbornou přípravu, do jejíž působnosti spadá i vysokoškolské vzdělávání, ve čtvrtek pro BBC uvedla, že vládě jde o to, aby vysokoškolské studium mělo dobrou hodnotu za vynaložené peníze, a naznačila, že budoucí zvyšování školného bude vázáno na kvalitu výuky.

„Pro většinu lidí je studium na univerzitě velmi dobrou a důležitou investicí do jejich budoucího výdělkového potenciálu i do jejich života,“ řekla Smithová.

Zdroj v angličtině ZDE