BBC: Ukrajina: O té druhé frontové linii prezidenta Zelenského

24. 8. 2026

Moderátor:  V pondělí je na Ukrajině Den nezávislosti, dnes je státní svátek. A mimo zemi to bude provázeno diskusí v rámci takzvané Koalice ochotných, jejíž součástí jsou německý kancléř Merz, francouzský prezident Macron a samozřejmě premiér Andy Burnham, s cílem zdůraznit podporu prezidentu Zelenskému ve válce s Ruskem.

Demonstranti v ulicích na Ukrajině  volají po reformách, za které se prezident zasazoval ve své volební kampani v roce 2019. Stěžují si například na korupci v oblasti obranných zakázek a napjatou atmosféru ještě více vyostřilo odvolání ministra obrany Michaila Fedorova, který v reakci na to kritizuje posilování prezidentských pravomocí a dokonce volá po konání voleb, ačkoli by to za stávajícího stavu výjimečného stavu bylo nelegální. Zelenskyj si stále udržuje silnou podporu veřejnosti, pokud jde o vedení války, ale musí čelit kritikům, kteří požadují větší kontrolu nad jeho pravomocemi. Tímto dilematem se budeme podrobněji zabývat. Nejprve, jak jsme slyšeli ve zprávách, hovořil pan Fedorov s naším ukrajinským korespondentem Danem Johnsonem, a zde je část toho, co řekl.

Fedorov: "Obrovské množství lidí začalo hovořit o návratu k demokratickému cyklu a tuto myšlenku podporovat. A věřím, že ani Putin, ani prezident jakékoli jiné země nemůže hovořit o naší demokracii. Jen my sami rozhodneme, jakým směrem se vydáme dál. O tom je demokracie. Pokud nemohu sdílet své nápady a otevřeně o nich mluvit, tak za co vlastně bojujeme? 

Opravdu věříte, že volby by byly v zájmu Ukrajiny, a ne ve vašem osobním zájmu? 

Fedorov: Rozhodně je to v mém vlastním zájmu, protože chci, aby tato válka skončila a Ukrajina se stala úspěšnou zemí. Takže ano, je to určitě v mém zájmu, ale samozřejmě je to také v zájmu všech Ukrajinců. Pokud se však ptáte, zda to bude prospěšné pro mou politickou budoucnost – kdybych o tom přemýšlel, toto prohlášení bych neučinil. 

Jaký je podle vás prezidentův přehled o korupci?

Fedorov: Myslím, že na to byste se asi měl raději zeptat prezidenta. Udělejte s ním rozhovor, promluvte si s ním před celým světem. 

Myslíte si, že by mohl být zkorumpovaným politikem? 

Fedorov:  Podívejte, za celou dobu, co jsem s ním pracoval, jsem od něj ani jednou nedostal žádný úkol, který by byl v rozporu se zákonem. Můžu mluvit jen o své osobní zkušenosti.

Pokud dojde k volbám, které jste požadoval, budete kandidovat na prezidenta?

Fedorov:  O tom teď ani nemohu přemýšlet, ani mluvit. Budu připraven o tom diskutovat až tehdy, až se v této zemi budou konat volby. Protože pokud bych uvažoval o kandidatuře na prezidenta, nedokázal bych zůstat nestranný.

Moderátor: To byl Mychailo Fedorov, bývalý ukrajinský ministr obrany. Prezident Zelenskyj včera v noci prohlásil, že volby by byly jako tsunami, která by rozdělila zemi a zničila ji. Totéž řekl i sám Volodymyr Zelenskyj. Pojďme prozkoumat politickou scénu, na které stojí. Nejprve se obrátíme na Luka Hardinga, vedoucího zahraničního korespondenta deníku The Guardian, dlouholetého pozorovatele Ruska, který také strávil značnou dobu s prezidentem Zelenským na Ukrajině během války. Jeho nejnovější kniha „Trump, Putin a nová éra dobývání“ vychází tento týden. A hovořili jsme o vlivu Zelenského v zahraničí a výzvách, kterým čelí doma.

Luke Harding: Existují tak nějak dva Zelenští.  To je na současné situaci po téměř čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze tak trochu zvláštní. Mám na mysli toho okouzlujícího, po světě cestujícího mezinárodního Zelenského, který je stále všude vítán a oslavován – no, možná s výjimkou Washingtonu, ale rozhodně v celé Evropě, v Londýně a tak dále. A pak je tu ten domácí Zelenskyj, u kterého jsme byli svědky protestů, politické krize a prostě zmatení nad některými jeho personálními rozhodnutími, zejména propuštěním Michaila Fedorova, oblíbeného ministra obrany. A myslím si, že na něj skutečně roste tlak, ne nutně aby uspořádal volby, ale aby byl možná více zodpovědný, více komunikoval s lidmi a tak dále. A to vše na pozadí neúnavných ruských raketových a dronových útoků, které, jak vím z mých častých cest do Kyjeva, jsou čím dál horší a horší.

Z hlediska Zelenského vlastní politické pozice jste hovořil o obtížích a o tom, že propuštění Fedorova naznačuje, že v jeho nejbližším okolí něco nefunguje tak, jak by mělo. Co by měl udělat a je toho schopen?

Luke Harding:  Je těžké přesně posoudit, co si Zelenskyj myslí, mimo jiné proto, že se vlastně vůbec nevyjádřil k výzvě, kterou mu minulý týden adresoval Fedorov – ten v podstatě volal po nových volbách – a ani pořádně nevysvětlil svá někdy podivná personální rozhodnutí. Myslím si však, že za tím stojí určitý kalkul. Myslím, že Zelenskyj v zásadě cítí, že vede dvě bitvy: jednu proti Rusku, tomuto obrovskému monstróznímu nepříteli, a druhou proti starému systému ovlivněnému sovětským modelem, který je dědictvím tradičního způsobu vládnutí na Ukrajině. A myslím, že má pocit, že nemůže zvládnout obojí. Problémem, a to je Fedorovův argument, že pokud Ukrajina neprovede reformy, Rusko neporazí. Musí být hbitější, chytřejší, prozíravější a asymetrická. A tak občanská společnost říká, že starý sovětský model musí jít do koše a že potřebujeme nový model. Jinak Rusové zvítězí.

Myslíte si, že Zelenskyj má takovou vizi? Má dostatečnou flexibilitu, aby se vypořádal s tím dilematem, které jste nastínil?

Luke Harding:  No, musíme počkat a uvidíme, ale myslím, že stojí za to připomenout, že Zelenskyj má zřejmě nejtěžší úkol v mezinárodní politice. Vrátíme-li se k prvním hodinám invaze, neudělal to, co od něj všichni očekávali, včetně Američanů, a to že uteče. Zůstal v Kyjevě. Bojoval a skutečně prokázal mimořádnou statečnost a osobní odhodlání. Má nadlidský, vyčerpávající program, v rámci kterého je neustále v pohybu. A ta vize tam rozhodně je. A ještě bych dodal, že je neuvěřitelně charismatický. Strávil jsem s ním totiž docela dlouhou dobu. Je to taková „antipolitická“ politická osobnost. Odpovídá na otázky, Jime. Má skvělý oční kontakt. Mluví se všemi v místnosti. A navzdory všem jeho nedostatkům je opravdu těžké si představit, kdo by to v této konkrétní bolestivé chvíli zvládl lépe. A ještě jedna poslední poznámka. Pro Ukrajince jde o existenciální otázku. Víte, pro Rusy by neúspěch ve válce znamenal jen pár ekonomických potíží. Ukrajinci však chápou, že pokud se Rusové dostanou do Kyjeva nebo do jiných velkých měst, budou zatčeni, mučeni, popraveni, znásilněni a tak dále. A tak i když si všichni přejí, aby válka skončila, vědí, že pokud se tak stane, Rusové zvítězí a následná hrůza bude opravdu strašná.

Moderátor: To byl Luke Harding. Nyní se podíváme na účastníky debaty o demokratizaci, a to i v době války. Především je tu otázka hluboce zakořeněné politické korupce, která sahá mnoho let do minulosti. Zelenskyj slíbil, že se s ní vypořádá, a to již během své úspěšné volební kampaně před několika lety. S plnohodnotnou ruskou invazí se však samozřejmě pozornost, především ta jeho, obrátila k bojišti. Nyní si poslechneme některé hlasy, které odrážejí ty hlasité protesty, které jsme slyšeli a viděli v Kyjevě. Taťána Ševčuková je právnička z Centra pro boj proti korupci, které vede kampaň za politickou očistu. Tvrdí, že tyto snahy nesmí být kvůli válce zastaveny.

Taťána Ševčuková: Sociologické průzkumy z posledního desetiletí se shodovaly v tom, že když se lidí ptali, co považují za největší problém na Ukrajině, vždy uváděli válku na prvním místě a na druhém korupci.

A do jaké míry lidé spojují korupci v systému se samotným prezidentem Zelenským?

Taťána Ševčuková:  Když v roce 2019 nastoupil k moci, přišel vlastně se slibem, že bude bojovat proti politické korupci. Lidé mu věřili, protože byl novou tváří, která se nikdy předtím v politice nepohybovala. Nyní lidé odpovídají, že ho sice pravděpodobně s korupcí nespojují, ale že je osobou číslo jedna zodpovědnou za její vymýcení.

On by pravděpodobně řekl, že prioritou na Ukrajině je v tuto chvíli bezkonkurenčně vítězství ve válce. A všechno ostatní musí ustoupit do pozadí. Jaká je reakce lidí na tento postoj?

Taťána Ševčuková:  Reakce by byla velmi negativní. Samozřejmě, vítězství ve válce je to nejdůležitější. Korupce je však něco, co nám brání ve vítězství ve válce. Například loni byla odhalena obrovská korupce v energetickém sektoru. Došlo k krádeži a někde nebyla energetická firma  ochráněna před ruskými raketami.

Co si myslíte, že by měl prezident Zelenskyj udělat, aby odpověděl na některé z těchto otázek týkajících se zkorumpovaného systému?

Taťána Ševčuková:  Měl by komunikovat s ukrajinským lidem, a to upřímně, ne jen prostřednictvím projevů nebo rozhovorů pro zahraniční média. Měl by ukázat, že není součástí tohoto systému, že důvěřuje protikorupčním orgánům a pomáhá jim v boji proti korupci.

Proč si tedy myslíte, že prezident Zelenskyj nejedná důrazněji a veřejněji tím směrem, který si přejete?

Taťána Ševčuková:  Problém spočívá v tom, že politická korupce je hluboce zakořeněna v ukrajinském politickém systému. Skutečný boj proti korupci znamená ztrátu moci, a to je osobní rozhodnutí, ke kterému prezident Zelenskyj bohužel zatím není připraven.

Osobní rozhodnutí. Pokud jde o volby, panuje všeobecná shoda, že za současných podmínek se konat nemohou. Necháme-li stranou právní překážky, tento názor dnes ráno znovu důrazně zopakoval prezident Zelenskyj, a to mimo jiné proto, že ruské zasahování a narušování by bylo nevyhnutelné. Někteří z těch, kdo kritizují centralizaci prezidentské moci, však argument voleb používají jako měřítko demokratických reforem. Poslechněte si například Alexandra Roďanského, který byl... až do loňského roku pět let ekonomickým poradcem prezidenta Zelenského a nyní přednáší na Univerzitě v Cambridge.

Alexandr  Roďanský: Ukrajina se před plnohodnotnou invazí ubírala cestou demokratizace a institucionálních reforem, ale tento proces nikdy nebyl dokončen. Plnohodnotná invaze a válka zvrátily téměř některé z těchto prvků pokroku, které jsme mohli pozorovat. A tak máte nyní zemi, která je velmi daleko od toho, aby byla skutečně demokratická, skutečně reformovaná, institucionálně životaschopná a na vysoké úrovni – řekl bych, pokud ji porovnáte se Západem. To je prostě něco, co je nyní jasné.

Jasné to možná je, ale řešení se v době války jeví jako velmi obtížné, protože požadavky konfliktu působí proti tomu impulsu, o kterém jste mluvil, tedy pokračovat v demokratizaci.

lexandr  Roďanský:  Ano, to je pravda. Je to totiž obtížná situace, takže rozhodně nezávidím nikomu, kdo je v tomto systému uvězněn. Ukrajina se nachází ve válečném stavu. Existují ústavní omezení toho, co lze dělat. Změny ústavy jsou během výjimečného stavu výslovně zakázány, ale budou nezbytné a nutné, aby bylo možné v tomto válečném stavu uspořádat nějaké volby. Všechno tohle je tedy jakási ďábelská smyčka, chcete-li, která nás na jedné straně drží uvězněné v tomto poloautoritářském státě. To je na jedné straně jasně důsledkem plnohodnotné invaze a války a nutnosti být schopen se jí bránit a bojovat proti ní, takže to na určité úrovni dává smysl. Na druhé straně nás to však zjevně vrací zpět, co se týče demokratického vývoje a institucionálních reforem. To je tedy ten rébus.

Velmi úzce spolupracujete s prezidentem Zelenským. Díky své odhodlanosti a schopnosti vést boj proti Putinovi se stal v mnoha zahraničních hlavních městech hrdinskou postavou. Má politické schopnosti a, jak předpokládám, i odpovídající odvahu udělat vše, co je třeba k vyřešení těchto problémů – nemyslím tím ty na bojišti.

lexandr  Roďanský:  Chtěl bych tak trochu zdůraznit to, co považuji za nejdůležitější: myslím, že ukrajinský lid rozhodně prokázal svou odvahu, morální i fyzickou, v jakékoli podobě. A nechtěl bych klást důraz na jediného vůdce právě proto, že pokud mluvíme o zemi, kterou bychom rádi viděli jako demokracii, není to něco, na čem bychom měli záviset. Víte, jeden jediný vůdce, který pak v podstatě převezme odpovědnost za nás všechny a my musíme nějak doufat v jeho milost a moudrost. Nejsem si jistý, zda by někdo dokázal unést takovou zátěž.

Ale je to zátěž, kterou musí nést – žádný z těchto argumentů o demokracii či korupci se neodehrává ve vzduchoprázdnu. Jsou komplikované právě kvůli tomu, jak konflikt převrátil život naruby. Opusťte Kyjev a ostatní města a vydejte se na venkov. Politickou diskusi nelze oddělit od pocitu úzkosti z toho, co nás čeká. Prezident dnes ráno prohlásil, že na podzim očekává masovou ruskou mobilizaci. Tohle je hlas farmáře Seriho Rebalka z regionu Šitomi, který v rozhovoru pro agenturu Reuters nemluvil o ústavnosti, ale o přežití.

"Nejděsivější na tom teď je, že nemáme kam uložit toto obilí, a vzhledem k blokádě, kterou Rusko uvalilo na Oděsu a její přístavy, přes které jsme dříve vyváželi asi 4,5 milionu tun, je to pro všechny zemědělce opravdová katastrofa. Ještě horší však je, že v tuto chvíli nemůžeme získat žádné peníze. To znamená, že je ohrožena podzimní polní práce i obdělávání našich polí. Právě teď například nezpracováváme naše pole, protože ani nechápeme, proč bychom to měli dělat, proč bychom měli zasévat plodiny, když je nebudeme mít kde prodat. Pokud Ukrajina dnes nevysadí své plodiny, pokud nevysadí řepku, kterou potřebují Poláci a Němci, nevysadí pšenici, nevysadí ozimé plodiny a nepřipraví půdu na jarní práce, pak za rok budeme svědky zjevné potravinové krize."

A mezitím, ačkoli ukrajinské údery dronů na území Ruska jasně ukazují a ilustrují, jak rychle se mechanismy tohoto konfliktu změnily, hrozba uvnitř Ukrajiny spočívá v nové salvě ruských balistických raket. Poslanec opozice Oleksij Gončarenko.

Oleksij Gončarenko: Máme velký problém v tom, že nemáme protiraketové střely pro systémy Patriot. Nemůžeme sestřelit balistické rakety. Můžeme sestřelit drony, různé typy ruských dronů, části ruských raket, ale balistické rakety představují velmi vážnou hrozbu a v tuto chvíli jsme před nimi naprosto nechráněni.

Moderátor: Nejde ani tak o kulisu, jako spíše o všudypřítomný zvuk války všude kolem. Slyšet jsou však i hlasy politických reformátorů, kteří trvají na tom, že by je neměly přehlušit ani ruské rakety, a že jejich obavy jsou zásadní, má-li živá Ukrajina přežít tento konflikt v jakési demokratické kondici. Otázka voleb slouží jako zkouška pro ty, kteří chtějí obnovit tempo reforem. To je skutečný požadavek kladený na prezidenta Zelenského. Olga Ivorzovská předsedá občanské skupině Opora a ačkoli si uvědomuje, že možnost předčasných voleb je velmi malá, je pevně přesvědčena, že země čelí nejen vojenské, ale i politické krizi.

Olga Ivorzovská: Ti, kdo chtějí volby, věří, že to je jediná cesta ven z politické krize na Ukrajině. Lidé čekají na nové nápady, na osvěžení politiky, aby bylo možné mnohem efektivněji reagovat na nové výzvy – od frontové linie až po ekonomické otázky –, ale současné mocenské skupiny v parlamentu, v prezidentské kanceláři i ve vládě nenabízejí nic nového. Proto jsou z toho lidé unavení. A neinkluzivní, netransparentní rozhodovací proces tuto nedůvěru jen prohlubuje.

Jak hluboké je podle vás v celé zemi znepokojení z toho, že se do rukou prezidenta soustřeďuje příliš velká moc?

Olga Ivorzovská: Myslím, že to je naše realita. 90 % této reality se řídí stanným právem. Prezident tedy má všude velmi silné vedoucí postavení a čas od času, jako každý člověk, dělá mnoho chyb. Sdílení je projevem péče a nejde jen o zboží, služby a zdroje. Jde o odpovědnost, a proto musí změnit styl svých vztahů s parlamentem i se společností. Jinak se dostaneme do slepé uličky. Hodnocení důvěry a podpory prezidenta je stále mnohem vyšší než před rozsáhlou invazí. Otázka legitimity vůbec neexistuje. Proto musí být prezident dostatečně prozíravý. A proto si myslím, že existuje mnoho příležitostí, jak na Ukrajině obnovit proces bez voleb, ale musí to vycházet ze strany vedení.

Moderátor: To byla Olga Ivorzhovská. Krystia Freelandová je bývalá ministryně zahraničních věcí, ministryně financí a dokonce i místopředsedkyně vlády Kanady. Opustila vládu Marka Carneyho, aby se stala ekonomickou poradkyní prezidenta Zelenského. Mluvili jsme spolu dnes ráno poté, co jsme slyšeli prezidentovo varování ohledně ruské mobilizace a jeho tvrzení, že volby uprostřed války by vedly k rozkolu a byly by nepraktické. Ba co víc, mohly by zemi zničit. Zeptal jsem se jí však, zda souhlasí s tím, že je třeba vyhovět obavám demonstrantů a některých demokratických reformátorů, kteří sice podporují jeho vedení ve válce, ale zároveň požadují i politické změny.

Krystia Freelandová: Myslím, že je dobré začít tím, že Ukrajina je opravdu silná demokracie. A zítra Ukrajina oslaví 35 let nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu. To, co Ukrajinci říkají – a existují k tomu docela spolehlivé průzkumy veřejného mínění –, je, že drtivá většina Ukrajinců si nemyslí, že nyní je vhodná doba na konání voleb. Pouze asi 10 až 15 % uvádí, že by akceptovali volby před ukončením nepřátelských akcí s Ruskem. Panuje silný názor, že aktivní vojáci by měli mít slovo v příštích ukrajinských volbách. Jedná se pravděpodobně o skupinu ve společnosti, kterou lidé respektují nejvíce, a lidé chtějí, aby mohli nejen volit, ale také kandidovat a vést volební kampaň. Myslím, že není třeba velké představivosti, aby si člověk uvědomil, jaké výzvy by přineslo, kdyby proti sobě v zákopech vedli kampaň dva vojáci. To by bylo docela obtížné, že? A pak je tu další velká obava spojená s konáním voleb před ukončením nepřátelských akcí, a to, že je zde velmi mnoho vysídlených osob, a to jak vnitřně vysídlených, tak lidí, kteří uprchli z Ukrajiny. Existuje tedy reálný názor, že je to pro tyto lidi důležité.

Prezident Zelenskyj byl zvolen před sedmi lety na základě slibu, že bude prosazovat reformy a bojovat proti korupci. Seznam je dobře známý. Mnoho z toho nevyhnutelně poněkud ustoupilo do pozadí, nebo se tak alespoň zdá, kvůli válce. A někteří lidé říkají: „Hele, na to se nesmí zapomenout.“ Můžete je uklidnit?

Krystia Freelandová: Nemyslím si, že je mou úlohou je uklidňovat. Válka v mnoha ohledech urychlila institucionální a demokratickou transformaci Ukrajiny. Je strašné to říkat, ale díky válce jsou Ukrajinci méně tolerantní vůči korupci a kladou na svou vládu vyšší nároky, zejména ti, kteří bojují nebo mají příbuzné, kteří bojovali. A tak jste mohli vidět, že pokaždé, když Ukrajinci pocítí, že vláda v boji proti korupci ustupuje, i když jen o trochu, lidé vycházejí do ulic. A vláda na to reagovala opravdu rychle.

Vztah mezi prezidentem Zelenským a panem Fedorovem se rozpadl, on odešel z vlády a lidem zvenčí to připadá jako nějaký druh rozporu, který může naznačovat, že se v samém jádru vlády něco pokazilo. Jak byste to interpretovala?

Krystia Freelandová:  Sama jsem byla pětkrát zvolena. V Kanadě jsem byla více než 12 let poslankyní a 10 let ministryní. A Ukrajina je také demokracie. V každé demokracii dochází k politickým bojům. Myslím, že vaši britští posluchači s tím jistě mají zkušenosti. Musíme respektovat, že Ukrajina je živá, kontroverzní a velmi angažovaná demokratická společnost. Není naší úlohou rozhodovat, kdo by měl Ukrajinu vést. To je úkolem Ukrajinců. Musíme si ujasnit, co je v našem zájmu, aby Ukrajina v souvislosti s válkou udělala. A je mi zcela jasné, že úspěch Ukrajiny na bojišti zvyšuje bezpečnost celého demokratického světa, zejména Evropy.

No, pokud se jí podaří zvítězit, a jak samozřejmě řekl prezident, to závisí na tom, zda z evropských zemí přijdou další peníze, a to nejen ve formě zbraní, ale i ve formě hotovosti.

Krystia Freelandová:  Podívejte, Ukrajina si letos na bojišti vede mnohem lépe, než kdokoli mimo Ukrajinu očekával, ale čeká ji velmi náročná zima. Ukrajině docházejí protiraketové střely proti balistickým raketám a my vidíme, co to znamená. Znamená to enormní nárůst civilních obětí, protože Rusko bombarduje Ukrajinu balistickými raketami. Ukrajinská energetická síť byla loni těžce poškozena a byla to chladná, krutá zima. Ukrajina tedy bude čelit dvojí výzvě: jednak nemrznout k smrti a jednak najít způsob, jak nebýt zabita těmito ruskými balistickými raketami.

A je prezident Zelenskyj stále tím pravým mužem, který to dotáhne až do konce?

Krystia Freelandová:  Nemyslím si, že by to měl posuzovat kdokoli z nás. Myslím, že to je rozhodnutí na něm a na Ukrajincích. Uvědomují si, že sjednocení se kolem svého válečného vůdce je cestou k vítězství země. To je zatím to, co říkají běžní Ukrajinci.