Další odklad eLegislativy. Technická výmluva, politický dopad
26. 8. 2026 / Petr Waniek Horváth
Poslanecká sněmovna má rozhodnout o dalším odkladu povinného používání eLegislativy pro novely zákonů. Nový termín je 15. leden 2029. Ministerstvo vnitra tvrdí, že systém je technicky zastaralý, má problémy se složitějšími pozměňovacími návrhy a potřebuje zásadní rekonstrukci. To může být pravda. Jenže skutečný dopad odkladu leží úplně jinde.
Jak technický problém vypnul transparentnost
První odklad v roce 2025 způsobil, že se vypnula lobbistická stopa u novel zákonů. Ne politickým rozhodnutím, ale konstrukcí přechodných ustanovení zákona č. 583/2025 Sb. Pokud návrh zákona nevzniká v eLegislativě, nepoužije se ani § 20 zákona o Sbírce zákonů, který měl povinnost lobbistické stopy zavést.
Novely zákonů , tedy nejčastější a nejcitlivější zásahy do právního řádu - tak vznikají bez povinnosti uvádět, kdo do nich mluvil. A nyní se má tento stav prodloužit až do roku 2029.
Politická odpovědnost bez vysvětlení
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) přišel s požadavkem na odklad před prázdninami. Ve Sněmovně návrh hájil poslanec Hubert Lang (ANO), který opakuje, že systém je technicky nedodělaný. Ani jeden z nich ale nevysvětlil, proč návrh neobsahuje jednoduchou pojistku, která by lobbistickou stopu zachovala.
Pirátská poslankyně Kateřina Stojanová připravila pozměňovací návrh, který by povinnost uvádět lobbisty vrátil do důvodových zpráv i k pozměňovacím návrhům. Technicky to v podstatě nevyžaduje vůbec nic - jen politické rozhodnutí. A právě to chybí.
Kritika odborníků: transparentnost se vyjímá z procesu
K výhradám se přidávají i protikorupční organizace.
Vedoucí advokačního týmu Lobbio Lukáš Kraus označuje současný mechanismus za „trojského koně“.
Právník Transparency International Kryštof Doležal mluví o „obtížně zdůvodnitelném vyjímání části zákonů z veřejné kontroly“ a varuje, že opakované odklady mohou vést k faktickému zrušení lobbistické stopy.
To už není názor jedné poslankyně. To je širší odborný konsenzus.
Otázky, které vláda nechce slyšet
Zůstává několik zásadních otázek, které se vláda vyhýbá zodpovědět:
· Kdo rozhodl, že lobbistická stopa nebude součástí odkladu?
· Proč ministerstvo vnitra nepředložilo variantu, která technický problém řeší, ale transparentnost zachovává?
· Proč předkladatel návrhu nedokázal vysvětlit, proč pozměňovací návrh Stojanové není součástí odkladu?
Opakované odklady technického systému vytvářejí stav, který je pro část politické reprezentace pohodlný: novely zákonů vznikají bez povinnosti uvádět, kdo je ovlivnil. Jestli je to záměr, nebo jen shoda okolností, je otázka, kterou vláda odmítá otevřít.
Technický odklad ano. Odklad transparentnosti ne.
Technický problém eLegislativy může být legitimní.
Odklad lobbistické stopy je ale politicky neobhajitelný.
Pokud Sněmovna odklad schválí bez pojistky transparentnosti, bude jasné, že technické argumenty se staly nástrojem, jak udržet část legislativního procesu mimo veřejnou kontrolu.
Diskuse