Mlčením k nové totalitě?

16. 6. 2011 / Luděk Prokop

Nějak nemohu vstřebat, že dle mého soudu krajně znepokojivá záležitost zůstává na okraji zájmu sdělovacích prostředků. Prostředků vydávajících se za hlídacího psa demokracie. Bohužel, vypadá to, že zůstává na okraji zájmů nejen politiků ale i odborářských předáků. Tito předáci v zajetí příprav stávky a v zajetí pozornosti sdělovacích prostředků, mají před očima především evidentně protilidové reformy a cíl, zabránit realizaci takových reforem. Měli by ale vzít na zřetel, že všechno se vším souvisí. Zvláště pak ve vypjatých situacích k jakým stávka nepochybně patří.

Účinné reformy zabraňující bezbřehému plýtvání, reformy zabraňující obrovským ztrátám peněz plynoucím z korupčního prostředí a jednání, z neuvěřitelně předražených státních zakázek, případně z vytváření zakázek zcela nepotřebných, takové reformy připraveny nejsou. Vládní paskvily nazývané reformami, plošně a neúprosně škrtají v sociální a zdravotní oblasti. Zvyšování daní postihuje především méně a středně příjmové vrstvy. Tam kde peníze chybí již dnes, (zdravotnictví, důchodový systém), tam je připravován prostor pro finanční skupiny k tvorbě soukromých zisků z toho mála, co ještě zbývá.

Vláda kolem dokola ve sdělovacích prostředcích papouškuje a omílá vstřícnost k jednání a ochotu jednat. Zároveň při každém takovém jednání probíhajícím mimo sdělovací prostředky, deklaruje neústupnost a nepřipouští možnost cokoli na svých reformních záměrech měnit. Za takových okolností, při arogantní ignoraci ze strany vlády, bylo vyhlášení stávky jediným možným a logickým vyústěním celého dění.

Dnes již ale výše uvedené nepovažuji za podstatné. Za podstatné nepovažuji ani tolik profláknuté vnitro koaliční spory, ani všechno to, co se ze všech těch trapných sporů provalilo. Dokonce za to nejpodstatnější již nepovažuji ani případ pana Michálka, který odhalil korupci a byl za to vyhozen ze zaměstnání, zatímco korupčníkovi Drobilovi byla po vynuceném odchodu z postu ministra svěřena čelná funkce v ODS.

Za to nejpodstatnější považuji akt, který vedl k přesunu stávky z pondělí na čtvrtek. Akt, který jakoby zůstal na okraji zájmu. Akt, na který by měli klást důraz jak politici opozičních stran, tak odborářští předáci. A v neposlední řadě a především ti hlídací psi demokracie, ti kteří tak hlasitě štěkali po zásahu vojenské policie v ČT. Odehrálo se přeci ještě něco horšího, než byl zmíněný zásah. Stalo se to, že ministr financí dal pokyn městskému soudu k vydání předběžného rozhodnutí soudu o zákazu pondělní stávky. A městský soud bez odkladů, neprodleně, předběžné rozhodnutí o zákazu stávky vydal. Soudní rozhodnutí jsoucí v rozporu s ústavou. To je věc značně skandální. Po zásahu vojenské policie je to již podruhé, kdy za vlády dnešní neuvěřitelné koaliční sešlosti dochází k ataku proti základním kamenům demokratického systému. Pranic nezáleží na tom jakými slovními hříčkami, jakými slovními veletoči a kombinacemi, budou slovutní právníci nebo koaliční politici kroutit a překrucovat právní podstatu věci. A je na výsost pozoruhodné, že nikdo z koaličních partnerů se neohrazuje vůči tolik alarmující záležitosti. Ještě pozoruhodnější pak je, že hlídací psi demokracie spí a mlčí.