Problémem ČSSD jsou kliky a programová sterilita

12. 11. 2016

čas čtení 1 minuta

Toto jsem napsal v roce 2008, pět let po svém vystoupení z ČSSD, píše František Řezáč:

"Hlavním problémem ČSSD jsou od počátku v roce 1990 místní, okresní a krajské kliky, které v centru vytvářejí neužitečné řevnivosti, škodící celku. Začalo to zvolením J. Horáka a bojem tzv. battěkovců proti tomuto demokratickému výsledku, včetně napadání tehdejšího tajemníka Paroubka.

To ČSSD zcela rozpoltilo. Zeman tento rozpor v roce 1993 svou autoritou dočasně překryl, ale ten v modifikované podobě ožil po jeho odchodu z vedení. Zmíněné kliky posílily o kariéristy, které Zemanovo období do ČSSD přivedlo - nikoli ovšem jeho vinou, vždy před tím varoval."

Z doby, kterou jsem popsal, pochází i vleklý problém vlastnictví Lidového domu, který s sebou táhne ČSSD a všichni její šéfové jako kouli na noze. Mladému sociálnímu demokratovi Jiřímu Vojáčkovi bych stejně jako Karel Dolejší doporučil tuto četbu

Kapitalisté, zejména v dobách, kdy jim ten kapitalismus jaksi přestal fungovat (1918, 1968 apod.) dovolili sociálním demokratům na omezenou dobu, aby jim ten kapitalismus politicky šafářovali.

Anebo to přenechali jiným šafářům (1933 v Německu, 1971 v Řecku, 1973 v Chile).

V současné době to u nás kapitalisté berou do ruky sami. Sobotku už nepotřebujou. Okres, kraj, stát jako firma. V USA si k tomu účelu zvolili (nikoli voliči, ale sponzoři) šaška.

My staří se můžeme dobře bavit, vždyť je to vlastně sranda. Já jsem vydržel být idealistou v ČSSD od roku 1989 do roku 2003. Milí mladí přátelé, tudy cesta nevede...!

0
Vytisknout
6696

Diskuse

Obsah vydání | 15. 11. 2016