| Otázky
 jsme zaslali na tisková oddělení následujících stran: ANO, KDU-ČSL, 
ČSSD, ODS, TOP09, KSČM, SPD, STAN, ZELENÍ, SPO a Piráti. Kromě Pirátů 
všechny strany do týdne zaslaly své odpovědi, Piráti nereagovali. 
	
	Na otázku “Kdyby se znovu opakovala uprchlická krize z roku 2015, jaká opatření byste podnikli”?,
 odpovídají všechny strany víceméně podobně - je potřeba tlačit na 
vnější ochranu hranice. ČSSD, STAN, KDU-ČSL a stejně tak TOP09 zároveň 
upozorňují, že je nutné, abychom dodržovali mezinárodní závazky a že bez
 kooperace evropských zemí není jakékoliv řešení možné. Na rozdíl od 
SPD, SPO či KSČM si strany současné koalice většinou uvědomují, že ČR v 
podstatě nebyla migrační krizí nijak zasažena (naopak komunisté tvrdí, 
že migrační krize stále pokračuje, přestože čísla nic takového 
nepotvrzují). ANO trvá na tom, že je nutné podobné situaci za každou 
cenu předejít (opět důsledným hlídáním vnější hranice Schengenu).
	Na otázku “Kolik by měla ČR přijmout uprchlíků?”
 odpovídají některé strany velmi striktně - žádné (slovy nula, dodávají 
komunisté). Souhlasí s nimi také ANO a SPO (ti by byli ochotní přijímat 
pouze křesťany). Lidovci, TOP09 i ODS odkazují na to, že v Česku může 
požádat o azyl každý - ignorují tak ale situaci mnoha tisíců lidí, kteří
 jsou aktuálně v Řecku nebo v Itálii a nemají se odsud jak dostat, pokud
 je jiné státy aktivně nepřijmou. Zelení i STAN zároveň připouští i 
humanitární rozměr situace a nutnost solidarity s potřebnými. 
“Bezpečnostní hledisko je pro nás na prvním místě, ale pokud je někdo v 
ohrožení života a projde veškerými bezpečnostními prověrkami, měli 
bychom mu pomoci. Zvlášť když jde o ženy s malinkými dětmi.”, říkají 
Starostové. Zelení zároveň i upozorňují, že ČR aktuálně má kapacity na 
přijetí a integraci několika tisíc lidí. Téměř všechny strany zároveň 
svorně odmítají kvóty, většinou s poukazem na to, že nelze nutit k 
pobytu v ČR lidi, kteří zde být nechtějí.
	Dále jsme se ptali, jakým způsobem by se přesně měla ČR angažovat v místech konfliktů
 - právě pomoc na místě bývá totiž často zmiňovaná jako účinná prevence 
migrace. Kromě ODS a Starostů neuvádějí žádné strany konkrétní čísla - 
Starostové citují ze závazků stanovených v Rozvojových cílech 
tisíciletí, které ČR zatím neplní. Velmi konkrétní představu mají 
překvapivě zástupci SPD Tomia Okamury, kteří odpověděli: “Vydávat bychom
 měli maximum možného - bohužel zemí, ze kterých se houfně migruje je 
mnoho a jejich problémy ČR nikdy nevyřeší - to je na spolupráci celého 
vyspělého světa.”, a dodávají: “Tady je gigantický dluh západoevropských
 zemí a USA a je načase, aby ho začaly splácet - ne vývozem 
destabilizace, ale budováním ekonomiky v zemích kde je největší bída.”
	Podporujete,
 aby existovala bezpečná možnost požádat o azyl mimo EU s tím, že uznaní
 žadatelé budou mít zajištěnu bezpečnou cestu do EU? - tak 
zněla naše čtvrtá otázka. Na tomto řešení se, s menšími či většími 
výhradami shodly téměř všechny strany - kromě SPO (“zásadně jsme proti”)
 bez dalšího zdůvodnění a SPD - nemáme šanci vzít do Evropy všechny 
ohrožené, říkají. ANO přirovnává toto řešení k tzv. australskému modelu 
(který ale reaguje na úplně jinou realitu a podmínky než je ta současná 
evropská). Komunisté ve své odpovědi tvrdí, že toto řešení již nyní 
funguje - což ale není pravda, žádný legální způsob jak zažádat o azyl 
mimo EU nyní není k dispozici.
	Poslední otázka směřovala na společný azylový systém EU.
 ANO, ODS a SPO ho zásadně odmítají a migrační politiku chtějí zachovat 
čistě v gesci národní vlády. TOP09, STAN, KDU-ČSL i Zelení mluví o 
možnosti společného evropského řešení - ale liší se v názoru na jeho 
parametry. Komunisté podmiňují možnost společné politiky možností 
“společného platového, mzdového a sociálního systému EU” (bez 
vysvětlení, jak by měl vypadat). SPD trvá především na dodržování 
Dublinských dohod (které ale odborníci označují jako nefunkční a během 
krize se ukázalo, že de facto není prakticky možné je při větším počtu 
příchozích dodržet). SPO jsou, stejně jako u předchozí otázky, “zásadně 
proti”. “Na
 jednu stranu jsme rádi, že se mezi politickými stranami najdou napříč 
spektrem zleva i zprava strany, které se snaží uvažovat realisticky a 
nestačí jim populistická hesla. To rozhodně bereme jako jistý posun. 
Zároveň je ale vidět, že jim pořád chybí kontakt s realitou a znalost 
toho, co se opravdu děje,” komentuje výsledky ankety předsedkyně spolku Pomáháme lidem na útěku Zuzana Lenhartová. “Velmi
 často se třeba opakuje to, že je nutné rozlišovat mezi uprchlíky a 
ekonomickými migranty. Naše otázky na ekonomickou migraci vůbec 
nesměřovaly - tu si stát sám dávno přísně reguluje. Stále je tady nějaká
 představa, že se sem nekontrolovaně hrnou lidé - to přitom není vůbec 
pravda, v současné chvíli jde hlavně o lidi, kteří jsou již dávno 
prověření a na evropské půdě, v Řecku a v Itálii, a těm někdo pomoci 
musí. Tohle si zjevně politici moc neuvědomují.”
 Asi nepřekvapí, že nejliberálnější postoj mají Zelení a “nejpřísnější” 
SPO a KSČM, těsně za nimi pak Okamurovci (ti si minimálně umí připustit,
 že je nutné pomáhat v zemích původu). Odpovědi KSČM, SPO a SPD zároveň 
vykazují poměrně malou míru obeznámenosti se situací a neznalost reality
 i legislativního rámce (navrhování již prokazatelně nefunkčních řešení 
či např. neznalost azylového procesu).
 | 
                
Diskuse