Dobro páchat smějí jen vyvolení, ti kdo se zařadili
a zařazují. Ti, kdo do společnosti nepřinášejí nic podnětného, jen melou pořád
to samé. Ti, kdo se nakonec přizpůsobí nejrůznějším zlodějnám a kradou nakonec
různými způsoby také.
Pražskou Kliniku podporuji dlouhodobě, je kromě
svých aktivit i příkladem toho, co se brzy stane nutností. Jako historik a teolog
se snažím společnost, v níž žijeme, vidět z perspektivy minulosti a s vědomím
budoucnosti. Vidím, že se stahují mračna a že nejen v naší zemi budeme brzy
opět muset svést boj o základní hodnoty, budeme muset slovům jako svoboda,
demokracie a lidskost navrátit jejich obsah.
Rád se budu mýlit, ale spatřuji nástup nové
totality, mazanější, vytrvalejší a nekompromisní. Možná, že nebude potřebovat
lágry, možná že jí bude zbytečný bezpečností aparát - vždyť slovo síť má
několikerý význam...Tuším nástup zla v dosud nezaznamenaných podobách.
Budou potřeba Kliniky - místa, kde neplatí: má dáti,
dal; kde nevládne bič peněz a bůh egoismu, Pán much, strach. Místa, kde se lidé
navzájem potkávají, poznávají a pomáhají si, důvěřují si, jsou poselstvím o
jiném světě; o světě, kde bolesti již není, jsou to předměstí nebeských
Jeruzalémů, jsou to vyslanectví Království božího. Jsou to místa beze strachu,
a proto svobodná.
Myslím, že kdyby to Klinice dobře nedopadlo, měl by
nejbližší českobratrský či husitský sbor nebo nějaká katolická farnost
nabídnout lidem z tohoto autonomního sociálního centra azyl, postavit se za ně,
podporovat Kliniku právně i jinak. Platí totiž slova z evangelia o
"maličkých", jimž bylo dáno napít, kteří byli navštíveni ve vězení,
jimž byl dán šat. Kdo v posledních na této zemi nerozpoznává Krista, těžko může
počítat se vstupenkou do nebe.
Diskuse