Já nic, já čekista. A vy se nevměšujte

28. 12. 2017 / Karel Dolejší

Rusko varuje USA před "vměšováním" do prezidentských voleb ZDE. K tomu mělo údajně dojít komentáři americké strany k zákazu kandidatury Alexeje Navalného.

Bývalí insideři Kremlu tvrdí, že se Putin rozhodl pro konfrontaci se Západem v okamžiku, kdy překvapeně sledoval, jak se Bush junior veřejně omlouvá za nepořádky při úderu hurikánu Katrina na New Orleans. Nedokázal si totiž představit, že by se coby ruský prezident v podobné situaci někdy ocitl sám. Ruská samoděržavná tradice má hluboké kořeny a byla přerušena je dvakrát, pokaždé relativně na krátkou dobu. Formální nezávislost soudů existovala od 60. let 19. století do roku 1917, oddělení zákonodárné moci od výkonné vzniklo až v letech 80. Ještě kratší dobu trval experiment s ústavní vládou a rozdělením moci po neúspěšném protigorbačovském puči v roce 1991 - pouhých osm let.

Ruští vládcové, jejichž vzorem je samoděržavný car, neberou vážně západní ústavní teorie a nevěří jim. Když v loňských amerických volbách Kreml otevřeně podporoval Donalda Trumpa a Státní duma veřejně oslavovala jeho zvolení, radost byla poněkud předčasná - navzdory tradici tzv. imperiálního prezidentství není totiž Trump doma absolutním vládcem a existují způsoby, jimiž se mu justice a legislativa mohou stavět na účinný odpor. Na ruské straně nevěřícně zírají a vypouštějí do oběhu žvásty o "deep state" - neboť si opět nedokáží představit, že by jejich ersatzcara někdo někdy za cokoliv vyšetřoval.

A teď přišel Kreml s dalším ze svých "geniálních" tahů - opět srovnává věci, které jsou si navzájem podobné asi jako gepard a nosorožec. To že jsme pomohli zvolit Trumpa je úplně v pořádku a kromě toho to veřejně popřeme, i když jde o zjevnou, drzou lež, myslí si Moskva. Pokud však Američané komentují fakt, že v ruských prezidentských volbách vůbec nesmí kandidovat člověk, jehož vazby se Západem nejsou ani zdaleka tak vřelé jako Trumpovy letité zpravodajské kontakty do Moskvy (a v zahraniční politice Navalnyj zaujímá podobně nacionalistické a neoimperiální postoje jako Putin, takže speciálně Evropanům může být vcelku jedno, který z nich je prezidentem...), jde prý o "vměšování".

Spojené státy se za Trumpa rychle mění k horšímu - skeptičtí analytici nyní například odhadují, že přes odpor ministra zahraničí Tillersona a ještě větší námitky Pentagonu dosahuje pravděpodobnost vypuknutí nové války v Koreji na jaře 2018 asi 50 %. Přitom Trump systematicky ignoruje také preference jihokorejské strany - tedy země, která by v případě konfliktu nesla zdaleka největší část nákladů, ve zlatě i v krvi. Pokud Muellerovo vyšetřování nakonec povede k impeachmentu, válečným obětem na obou stranách Korejského poloostrova to také může být už vcelku jedno.

Trump ovšem současně vede svou zemi do bezprecedentní mezinárodní izolace a v dlouhodobém výhledu mu poškození jejího mezinárodního postavení bude přičteno na vrub ve velice nelichotivém smyslu, zdaleka nejen na této straně Atlantiku.

Současné Rusko, které je v prvé řadě impériem bezpříkladné lži, žije v úplně jiné paralelní realitě, kde se vládce prostě nekritizuje. V ní můžete srovnávat masivní zpravodajskou kampaň ve prospěch prezidentského kandidáta v cizí zemi, doma si ale zavést formální "volbu" z jediného kandidáta - a ještě se veřejně rozkřikovat, že jsou to ti druzí, kdo se tu "vměšuje".

0
Vytisknout
5206

Diskuse

Obsah vydání | 29. 12. 2017