Pravdomluvní
gladiátoři vítězí.
Novodobé otroctví
zlehka pluje širým oceánem poznání. Nevidíme pro růžové brýle vraky pod
hladinou; touhy mámivé dokonale uvězní bytosti do otrocké závislosti. Závislost
je dobrým pomocníkem všech gaunerů ovládajících masy. Nevědomost vítána! Máme
ověřené stimuly, kterak nasadit i nebezpečným breptům obojek, zamořit chrapouny
penězi, sliby, závazky – hnát chtivé za vidinou lehce dosažitelné prosperity.
Miliony lidí nevidí tápající ekonomy v houštinách stínících rozvoj
světového prospěšného melodramatu. Bankovní domy sčítají ztráty, vymýšlí pasti,
do kterých nachytají bezpočet klientů s požadavky ke zbohatnutí i lepšímu
živobytí. Vysát otroka podrobné nařízení věřících Velkého Boha, největšího
Boha, Boha Bohů, žádné slitování s odpůrci, těmi kdo touží po majetku, po
slávě, kdo lační zůstat sytým nadosmrti; otrokáři vzájemně propojeni poznají
zkratky, pomohou si v lehké nouzi; dobře tomu, že Evropská unie je těžko
čitelným gigantem s apetýtem Kyklopa.
Ve psí smečce lehko
tomu, kdo nebyl a nebude vlkem.
Strašáci
v políčku pod Řípem pouští hrůzu na občany: hordy arabášů u nás
připomínají starý vtip, kdy partyzán běží dolinou a řve – Němci idú! Velitel
křikne: kolko jich je? Dvaja, ale bohovsky su naštvaní. Prevence se vyplácí,
ničeho se neztrácí. Modlou zazobanců
stálá mohyla Strachu. Poplašíš občany, nasadíš jim brouka do hlavy,
v tichosti vyrobíš zbraně, i ty hromadného ničení, plánování války nebere
konce, je zapotřebí postavit kryty a zachovat rod k pokračování života na
spálené planetě. Bičování společnosti vírou se koná po staletí – žít však
skutečně Bůh, svatoušci, máte plátěnku v pozadí. Duchožrouti nemají
s nikým slitování. Pracuj, služ, mlč!
Víra jest poslední
pokus, jak ochránit planetu před lidskými červotoči.
U nás máme veselo
za výprodejní cenu. Školy chrlí v tisících vzdělance se znalostmi chabými,
diplomy dosažitelné lehce, bez souvislostí, za babku, vysezené, vymodlené -
politická šlechta od shora dolů se čepýří tituly roztodivně získanými, hanba fackuje
nejednoho mizeru – hanba se však nechá vydržet. Stačí se rozhlédnout – hle
bezdomovectví kvete, takže dávej pozor, abys neskončil v hotelu Vagon,
Most, Lavička. Doba se s nikým nepáře a nebudeš-li kušovati, skončíš
v ústranní, zubožený, odložený, zapomenutý, páchnoucí, nežádoucí – raději
křepči na hoře z jílu, balancuj, přestaň s kritikou. Kritické hlasy jsou
obtížné! Vezmi si příklad z pumprdentního starosty, který mele a mele, řídí
svět, přitom město spočinulo architektonicky trvale u dna, svinčíku se
nedouklízíš, bezpečnost pro občany vachrlatá – naštěstí se o výrazného mudrce
zajímá městská rada až v Namče Bazaru. Pošleme vám vykuka zdarma, šupito
presto.
Upadající
vizionářství nahrává nevědomým.
Sousedé mají
pragmatického vizionáře, radí zdarma, radí rád – možná se ani nerdí, že
v jeho zemi jsou rozesety osady zapomenutých člobrdů – před lety jsem
zašel nedaleko krásného Bardejova do lesa za potřebou a vidím – stany z juty,
ohniště uprostřed osady, nečesané divoženky v pytlovinových modelech… průvodce
mi řekl, že hranice bývá občas podobna řešetu,
divocí cikáni přicházejí z východu… uf, být prezidentem všech není
lehké, chápeme, držíme palce; zametání před vlastním prahem nezajímavá činnost,
u souseda pometáme rádi a hravě.
Sjezd Radilů se
blíží.
Zahraniční politika
klopýtá v rozježděných kolejích. Nemusíme mít příslušného ministra
příhraničí, ničeho zvláštního se v okolních zemích nepřihodí, ministerské
mluvky nám poskytnou zaručené informace;
ve světě bohatství i bídy, míru a válek, věroučných pokání, zavirované
hlouposti, páchlé dutosti, hladu i sytosti – musíš se přidat ke karavaně, která
tě převede přes duchovní pouště do Růžové země. Tam příroda slouží bytostem bez
odporu, bydlení úžasné, krásno a zase krásno – sen Hurvínka o životě vezdejším
naplněn. Nenarazíš na obchodní řetězce usilující vyluxovat ti peněženku za
jedovaté potraviny… nezažiješ násilí, podlost, ničemnost, rozpínavost, závist,
hrubost; v tomto ráji se nebudeš stydět zpívat píseň - svět patří nám!
Odlož stud, začneš prosperovat.
Diskuse