Téma pro komunální volby

Nebezpečné řešení cyklistické dopravy v českých městech, na venkově i v přírodě

22. 9. 2018 / František Řezáč

čas čtení 4 minuty
Cyklista srazil sedmdesátiletou ženu. Pod tímto nadpisem se v Plzeňském Deníku z 27. července píše:

Ke střetu cyklisty s chodkyní došlo včera kolem 14. hodiny v sadech Pětatřicátníků.

"Při jízdě se cyklista ročník 1993 střetl s chodkyní, ročník 1948. Došlo ke zranění chodkyně," sdělila Deníku policejní mluvčí Dagmar Jiroušková. Žena utrpěla středně těžké poranění.(hrl).

Později uvěřejnila rubrika Plzeňsko výzvu policie, aby se přihlásili svědci  této dopravní nehody.

Jak byla nehoda vyšetřena a kdo byl viníkem, se mi nepodařilo zjistit. Místem nehody je frekventovaná plzeňská křižovatka, kde se střetávají automobilová a veřejná doprava, která zde má přestupní uzel několika linek autobusů a tramvají.

Tímto chodci hustě využívaným místem je vedena jedna z páteřních plzeňských cyklotras ze Severního předměstí Lochotína přes centrum města - jak jinak, než po chodníku, jak velí tento, nejen plzeňský "trend". Chodkyně šla a cyklista jel po chodníku. Všimněte si věkového rozdílu. ten je pro takové případy příznačný....



Kriticky se k tomuto údajnému trendu postavil i cyklistický web plzenskonakole.cz.

Tento "trend", jak je to zde nazváno, je zřejmě nevhodným, zastaralým a nebezpečným technickým "řešením" cyklistické dopravy v některých českých městech a všude tam, kde chodci a cyklisté využívají stejné komunikace, ať k turistice nebo pohybu v parcích nebo lesoparcích v blízkosti města. Před více než rokem jsem o tom psal zde: https://blisty.cz/art/85470-cyklisticka-doprava-v-cr-zaostava-tvrda-fakta-hovori-jasne.html.

Většina střetů mezi chodci a cyklisty se odehrává na úrovni leknutí, nadávání (uhni bábo!) či dokonce hádek končících vzájemnou inzultací. V krásném přírodním prostředí v lesích kolem Boleveckých rybníků u Plzně uskakují chodkyně a chodci, většinou starší, před řítícími se cyklistkami a cyklisty, z nichž někteří si dělají z lesních cest tzv. singltreky a je jim buřt, co tím způsobují - konec klidných procházek kolem vody a vzájemná nevraživost mezi nimi a chodci.

K ničemu jsou pak nápisy, vyzývající ke vzájemné ohleduplnosti. To je asi tak všechno, na co se správa města zmůže. Politici, i ti komunální, pak voličům ve svých rozmíškách názorně předvádějí, jak vypadá "vzájemná ohleduplnost" v praxi...

Skutečným řešením je důsledné oddělení komunikací pro cyklisty od cest a chodníků pro pěší. Hodně cyklistů a hlavně cyklistek využívá k jízdě chodníky prostě proto, že se na vozovce ve městě či na silnici na venkově jezdit vedle aut bojí.

Chybí tam totiž to, co už je v zahraničí - po negativních zkušenostech s "chodníkovou" fází cyklodopravy - zcela běžné (pozn. red.: V Německu, v Holandsku, v Dánsku, ve Skandinávii - v Británii je to s cyklopruhy stejně špatné jako v ČR): cyklopruhy na vozovkách v hlavním dopravním prostoru. Ostatně, ti odvážnější kolaři tam tak jako tak jezdí, že ano automobilisté...?

Aktuální je případ ze silnice, vlastně z chodníku, mezi Českými Budějovicemi a Rudolfovem, což je hlavní tah na Třeboň. Tam je pro odvážné cyklisty ráj. Z kopce do Budějic po silnici mezi auty, které se dají "ve štrůdlu" pohodlně předjíždět a do kopce opačným směrem buď po chodníku nebo po silnici k nemalé "radosti" zuřících autařů. Ať žije vzájemná ohleduplnost..!

Autor si to sám vyzkoušel při pobytu v Rudolfově. Ovšem při objíždění "kritických míst" po chodníku, když auta stojí třeba na červenou, je třeba dávat bacha, abychom nedopadli takhle:


Tato rada není míněna vážně, i když se tak v české dopravní džungli taky jezdí. Prozatím..?

(Autor zaslal Auto-Matu podnět usilovat o to, aby nebezpečné řešení chodníků pro kola a chodce bylo zakázáno).

                                                                                                     

0
Vytisknout
7539

Diskuse

Obsah vydání | 25. 9. 2018