Jak se Češi vyrovnají s příští ekonomickou krizí?

21. 9. 2018 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
Češi obecně vzato v současných (přechodně) mimořádně příznivých podmínkách mají zřejmě vůbec nejlépe, jak se mohou mít - v porovnání s tím, jak se budou mít přinejmenším po jednu či dvě následující generace.

Na globálním žebříčku společenského a ekonomického rozvoje zaujala letos Česká republika 26. pozici ZDE. Mezi lety 2005-2015 stouply disponibilní příjmy mediánové (nejčastěji se vyskytující, tedy nikoliv "průměrné") české domácnosti o 22 %, přičemž chudším stoupaly rychleji než bohatším ZDE. Během periody ekonomického růstu vláda každoročně hospodaří s mnohamiliardovým rozpočtovým schodkem, kterým dotuje státní výdaje nad rámec reálných příjmů ZDE a stále ještě získává z evropského rozpočtu o 50 miliard více, než do něj odvádí ZDE.


Zdaleka ovšem není vše v úplném pořádku. Zhruba desetina obyvatelstva se na relativním úspěchu posledních let nepodílí a naopak se ekonomicky propadá, přičemž na vině bývá zpravidla nějaká kombinace ekonomických potíží a exekučního byznysu ZDE. Pokud ovšem nechcete takto postiženým upřít lidskou důstojnost, musíte připustit i to, že někteří z nich si své potíže zavinili nebo spoluzavinili i vlastními nezodpovědnými rozhodnutími. Ne všichni jsou automaticky jen "nevinné oběti systému", jakkoliv i takové lidi lze najít.

Na exekutorském byznysu se podílejí i lidé z bezprostředního okolí "antiestablishmentového" premiéra ZDE či prezidenta ZDE. To ovšem spolehlivě zaručuje absenci politické vůle k podstatnějším změnám. Babišovi a Zemanovi díky mediální gramotnosti jejich typického voliče stačí z exekucí veřejně obviňovat opozici, která je nyní víceméně bezzubá.

Že 10 % obyvatelstva patří k chudým a dalším 10 % totéž vážně hrozí představuje jistě vážný nedostatek "českého modelu", s nímž se rozhodně nelze "prostě smířit". Český model však na tom obecně v mezinárodním srovnání stále není úplně špatně, protože v žebříčku nerovného rozdělování rodinného bohatství se umisťuje až na 151. pozici, když Giniho koeficient dosahuje jen hodnoty 0,25. To situuje ČR mezi státy s vůbec nejrovnostářstějším rozdělováním příjmů, mezi Švédsko a Ukrajinu.

ČR má momentálně nejpřehřátější ekonomiku v EU a suverénně nejnižší nezaměstnanost - to druhé také díky faktu, že z politických důvodů do značné míry blokuje ekonomickou migraci z jiných zemí, čímž zastropovala nabídku pracovní síly. Kumulované výhody zmíněného ovšem potrvají nejdéle do další globální krize, kterou řada renomovaných ekonomů očekává zhruba do dvou let. Krize ale podle všeho tentokrát dopadne na českou ekonomiku mnohem hůře než v roce 2008 - také kvůli výrazně vyššímu státnímu zadlužení, jež připadá zejména na účet Babišovy vlády.

Zaměstnavatelské organizace si pak dají velkou práci přesvědčit veřejnost, že za zvlášť drastický průběh krize (včetně útěku investorů ze subdodavatelské ekonomiky, která přijde o značnou část zahraničních objednávek) mohou zejména bojovníci za vyšší mzdy a "uměle" vysokou zaměstnanost, kteří svým tlakem průběh nastupující krize zhoršili. Pravda to bude jen velmi částečná, ale v dané situaci na tom myslím příliš nesejde.

Na základě dostupných dat a prognóz dalšího vývoje (orientace dominantních německých odběratelů českých výrobků na nové trhy s výraznější cenovou konkurencí než v USA, dopady robotizace či elektromobility na zaměstnanost, dopady dlouhodobého sucha na spotřební koš atd.) těžko pochybíte s předpokladem, že se Češi obecně vzato v současných (přechodně) mimořádně příznivých podmínkách mají zřejmě vůbec nejlépe, jak se mohou mít - v porovnání s tím, jak se budou mít přinejmenším po jednu či dvě následující generace.



Přísně výběrové alarmistické zprávy opřené o politováníhodný fakt, že každá známá společnost na světě měla nebo má i své neúspěšné členy, vytvářejí zatím paradoxně nejlepší předpoklady pro to, aby Češi ve své velké většině už v příštím volebním cyklu vzpomínali na současnost jako na dobu bláhových nadějí - na čas stěží uvěřitelné nenažranosti a nespokojenosti s nedoceněným blahobytem.

0
Vytisknout
12706

Diskuse

Obsah vydání | 25. 9. 2018