Výjímečná propagátorka hudby

17. 2. 2020 / Miloslav Samek

čas čtení 4 minuty

 

Anna Hostomská se narodila 6. srpna 1907 v Táboře do hudbymilovné rodiny. Po maturitě na Státním reálném gymnasiu v Pelhřimově v roce 1926 absolvovala abiturientský kurs při obchodní akademii v Praze, potom studovala ve školním roce francouzskou literaturu na Univerzitě v Lyonu (2 semestry). Když se vrátila do Prahy, nastoupila nejprve na úřednické místo do Československého rozhlasu a postupně se vypracovala na místo vedoucí smíšených a zábavných pořadů. Ještě musím zdůraznit, že v letech 1936 – 39 studovala na filozofické fakultě vedle předmětu filozofie a sociologie hlavně vědu o umění, bohužel 2. světová válka její plány překazila, neboť v letech 1939 – 45 byly nacisty české vysoké školy uzavřené. Přesto v důsledku své houževnatosti a píle se po Osvobození v roce 1945 vrátila na Univerzitu Karlovu (studovala při zaměstnání – sic!), odevzdala rigorózní práci Rozhlas a posluchači, byť tedy k obhajobě pro značný nápor v zaměstnání nedošlo.

 

Její léta v rozhlase se datují již od roku 1929, kdy Hostomská vybírala a objednávala taneční orchestry i dechové kapely k živému vysílání přímo z koncertních sálů, divadel, ale i z kaváren. V době Protektorátu Čechy a Morava ji psali totálně nasazení v německé říši – to už byla vedoucí rozhlasové redakce hudebních a smíšených programů –se žádostí o vysílání oblíbených skladeb. A to jim vždy beze zbytku splnila. V roce 1946 dokonce „přivedla“ k mikrofonu Vladimíra Dvořáka, jednoho z nejvýraznějších autorů a interpretů rozhlasové a později i televizní zábavy, aby spolu vytvořili ucelené zábavné programy.

Anna Hostomská připravovala řadu nejrůznějších rozhlasových pořadů, především z české operní a operetní tvorby, mj. z operety Mamzelle Nitouche od francouzského skladatele Hervé. Nejznámější její pořad měl název Co máte nejraději, ve kterém uváděla operní pořady , sestavené podle návrhů posluchačů. V dalším pořadu Hudba, kterou mám rád (vysílal se od roku 1960) oslovila řadu osobností, které nebyly přímo muzikanty, aby vyjádřily svůj vztah k hudbě. Tak jsme si poslechli třeba vyprávění Jaroslava Heyrovského, Maxe Švabinského, Josefa Sudka, Dany Zátopkové, Karla Högera, Dany Medřické a dalších. Cyklus pořadů Co máte nejraději se vysílal jednou týdně po dobu 10 let (1952 – 62), měl obrovskou sledovanost, autorka dostávala tisíce dopisů po každém vysílání a posluchači měli možnost si ověřit své hudební znalosti odpovědí na uvedenou hádanku. Bylo to zajímavé a poučné.

I když A. Hostomská odešla v roce 1962 do důchodu, zůstala rozhlasu věrná jako externí spolupracovnice, pokračovala v popularizaci hudby, publikovala v časopisech i knižně, připravovala pořady pro známé pražské Divadlo hudby, organizovala a uváděla koncerty pro dospělé i děti a účastnila se mnoha besed, poslední dokonce ve svých 87 letech pro Spolek dívčího gymnasia Minerva v Národním domě v Praze na Vinohradech.

I její bibliografie je mimořádná. Publikace Opera – Průvodce operní tvorbou byla vydána v roce 1955, Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby v roce 1959, Kouzelný svět vyprávění o světové opeře v roce 1960, Labyrint hudby a ráj srdce v roce 1967 a přepisy některých osobností z rozhlasových pořadů Hudba, kterou mám rád s názvem Hudba a lidé v roce 1969.

Anna Hostomská zemřela 28. března 1995 v Praze. Od jejího skonu uplynulo již dlouhých 25 let a troufám si říci, že byla legendou, která vytvořila neopakovatelnou atmosféru pořadů, v nichž jedinečně přibližovala krásy hudby, takže zůstává příkladem pro další generace rozhlasových pracovníků.

 

0
Vytisknout
7164

Diskuse

Obsah vydání | 19. 2. 2020