Putinova historická ropná chyba

16. 3. 2020

Ruský prezident odstoupil od kriticky důležité dohody v rámci ropného kartelu OPEC, čímž dále destabilizoval labilní trhy uprostřed koronavirové pandemie. Jeho země bude brzy nucena zaplatit za to vysokou cenu, tvrdí Andrej Gudkov.

Vladimir Putin se dopustil dalšího historického omylu. Nejhorší chybné kroky, které dosud spáchal, jsou nepochybně anexe Krymu a hybridní válka s Ukrajinou. Ale řada dalších chybných kalkulací těsně následuje - válka v Sýrii, penzijní reforma a přepsání ruské ústavy v naději, že mu to umožní zůstat u moci do konce života.

Tento týden se nicméně do titulků dostal další kandidát na místo na zmíněném seznamu. Pád cen na světovém trhu s ropou a okamžitá devalvace ruského rublu. Obojí je přímým důsledkem ruského rozhodnutí odstoupit od takzvané dohody OPEC+ týkající se omezení těžby. V Rusku může takové rozhodnutí přijmout jedině prezident osobně - a zdá se, že si pro ně nemohl vybrat horší čas.

Tento článek by rozhodně neměl být čten jako obhajoba dohody OPEC. Organizace je tvořena reakcionářskými monarchy, zkorumpovanými pseudodemokraciemi a ideologickými režimy. OPEC je typický kartel, který se prostě snaží uměle zvyšovat ceny, z velké části v neprospěch zákazníků. Soukromé společnosti operující podobným způsobem ve volnotržních demokraciích jsou pravidelně pokutovány.

Rusko si zrovna nevysloužilo chválu, když původně dohodu s OPECem podepsalo. Přesto dává ještě menší smysl sabotovat ji, poté co s ní souhlasilo. To zvlášť platí v době, kdy nervozita na globálních komoditních trzích vyvolaná koronavirovou pandemií může snadno přejít v paniku.

Ale přesně tohle se Putin, který vystupuje jako záruka stability, rozhodl provést. V době kdy je světová poptávka po energii na historickém minimu kvůli obavám z pandemie ruský prezident dále destabilizoval labilní globální trh s ropou, když odstartoval cenovou válku.

Nekompromisní ruské odmítnutí držet se navrhované politiky OPEC a snižovat produkci ropy způsobilo, že se dohoda 6. března zcela rozpadla. Od 1. dubna mají ropné státy volnou ruku těžit tolik ropy, kolik jen chtějí.

Rusko opustilo své partnery uprostřed globálního kolapsu cen ropy. To neznamená, že bychom vůči členům kartelu měli pociťovat lítost, ale vysvětluje to, proč Saúdská Arábie reagovala tak ostře. Oznámila, že masivně navýší svou produkci ropy, zatímco nabídne ohromné slevy - zejména zákazníkům na evropském trhu, který je pro ruské producenty tak důležitý.

Tento krok okamžitě způsobil pokles cen takřka o třetinu, což znamená, že se ropa nyní prodává za poloviční cenu než v lednu. Putin nyní zahájil na ropném trhu cenovou válku a Saúdská Arábie a Irák se ke střetu přidaly zvýšením produkce a snížením cen.

Zdálo by se, že se země EU nad podobným chodem událostí musejí rozplývat, ale panikařící investoři nyní omezují své podíly v řadě evropských firem. Všimli se něčeho, k čemu je zřejmě Vladimir Putin slepý: Možných dalekosáhlých důsledků koronavirové pandemie pro globální trhy. Navíc uznávají, že kolaps globálního trhu s ropou by byl mimořádně rušivý a eventuálně by vedl makroekonomické destabilizaci s negativním dopadem na bilanci globální ekonomiky, bankroty firem a rostoucí pravděpodobností úpadku v důsledku platební neschopnosti.

Nepochybně v některých případech Kreml přesně v tohle doufá. Po léta mu byly solí v očích americké společnosti těžící ropu z břidlic, protože umožnily USA stát se sílícím konkurentem ruských firem. Takže Moskva by přivítala kolaps takových firem, z nichž mnohé jsou zatíženy výrazným dluhem. Dalším příznivým vedlejším efektem jsou pro Moskvu potíže jiného hlavního konkurenta, Saúdské Arábie.

Nicméně se zdá, že Rusko nevzalo v úvahu velmi reálné důsledky globální ekonomické recese, v níž by kolaps zadlužených amerických konkurentů mohl nakonec způsobit problémy i bankám, jež je financují. Není těžké představit si řetězovou reakci, která by mohla svět vrátit dos tejné situace, v jaké byl během globální finanční krize roku 2008. A taková situace by opět mohla přinést Rusku katastrofální důsledky.

Rusko hned dostalo ochutnat možný budoucí osud, když rubl v přímé reakci na Putinovo oznámení oslabil. Výsledkem bude nárůst inflace, kterou se teprve nedávno podařilo dostat pod kontrolu, a těžké časy pro ekonomiku silně závislou na importech. Povede to také k vážným ztrátám pro ruské obyvatelstvo.

Není tedy těžké představit si, že rozhodnutí Vladimira Putina zahájit zcela zbytečnou globální ropnou krizi uprostřed pandemie může v řádu měsíců skončit na předních pozicích seznamu jeho historických omylů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5512

Diskuse

Obsah vydání | 18. 3. 2020