Projev prezidenta Miloše Zemana, Albertov 17. 11. 2014

18. 11. 2014

Natočil Pavel Cimbál.

PŘEČETLI JSME:

Sláva vítězům

18. 11. 2014

Více než 35 milionů lidí žije v otroctví

18. 11. 2014

V pěti zemích světa včetně Indie, Číny a Ruska žije 61 procent dnešních otroků

Více než 35 milionů lidí světa je obětí moderní formy otroctví, podle zprávy, která analyzovala výskyt nucených prací, pašování lidských bytostí, nucené sňatky, otroctví dlužníků a komerční sexuální vykořisťování.

Čtyři věřící byli usmrceni při útoku na synagogu v Jeruzalémě

18. 11. 2014

Dva muži ozbrojení sekyrami, noži a pistolí usmrtili čtyři Izraelce a zranili několik dalších při útoku na synagogu v ultra-ortodoxní čtvrti Har Nof v západním Jeruzalémě, kde se shromáždilo 25 věřících na ranní bohoslužby. Dva palestinští útočníci byli usmrceni policií. Jeden policista byl při přestřelce zraněn.

V posledních několika týdnech dochází ke zvýšení násilí v Izraeli i na palestinských územích. Avšak útoky na synagogy jsou nezvyklé.

Izraelský premiér Binyamin Netanyahu uvedl, že Izrael na útok bude reagovat "tvrdou odvetou".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Zuřivé protesty v Dublinu proti zavádění vodného

18. 11. 2014

V irském hlavním městě Dublinu probíhají v posledních dnech zuřivé demonstrace tisíců aktivistů proti novému zavádění poplatků za vodu. Náměstkyně irského premiéra Joan Burtonová se nemohla během protestů, kdy byla obklopena demonstranty, dostat ze svého automobilu celé dvě hodiny. Burtonová byla také v sobotu zasažena ve tváři balónkem naplněným vodou, který hodili demonstranti.

Zatím se v ČR ještě nechodí s pochodněmi a nepálí se knihy

18. 11. 2014

Patrně se přiblížila doba, kdy demokratické volby již budou zbytečné. Kdy obdobně jako v Německu 30. let, bude o tom, kdo má být na Hradě i jinde, rozhodovat zfanatizovaný zdivočelý dav na náměstích, v tomto případě těch pražských. Musím říci, že včera média potvrdila své naprosté selhání. Místo co by nastavovala zrcadlo realitě, tak se pasovala do role soudců, kteří určují kdo je ten správný a kdo nikoliv, co je správné a co ne, píše čtenář Karel Kameník.

Evropští politikové se začínají obávat vlivu Ruska v zahraničí

18. 11. 2014

Angela Merkelová kritizovala Putinovu destabilizační strategii a jeho úsilí vytvářet "ruskou sféru vlivu" mimo bývalé státy sovětského bloku

Evropské země začínají být silně znepokojeny, že Vladimír Putin staví na své destabilizaci Ukrajiny a snaží se rozšířit ruskou moc a vliv do Evropské unie. Zaměřuje se na země bývalého sovětského bloku a bývalé Jugoslávie, které se snaží vstoupit do EU.

Putin: "Za vznikající studenou válku může Západ"

18. 11. 2014

Vladimír Putin řekl v rozhovoru pro německou televizi, že Západ provokuje Rusko, aby zahájilo novou studenou válku. Rusko také odvetou za vyhoštění ruských diplomatů vyhostilo ze svého území německé a polské diplomaty a deportovalo Lotyše, obviněného z údajně špionáže.

Putin zdůraznil, že dvě kola rozšiřování Severoatlantického společenství do středovýchodní Evropy byla "podstatnou geopolitickou změnou", která donutila Rusko reagovat.

Rusko se možná nevrátí do Evropy po celou generaci

18. 11. 2014

V těchto dnech zřejmě skončí poslední nezávislá rozhlasová stanice Echo Moskvy. Od té doby, co v ní získal většinový podíl státní konglomerát Gazprom, bojuje stanice s cenzurou. Nyní stanice dostala poslední varování, za to, že odvysílala diskusi o Ukrajině, která podle mediálního regulačního orgánu "ospravedlňovala válečné zločiny".

Osud stanice Echo Moskvy je symptomatický pro Rusko, zemi, kde mafie politických, finančních a bezpečnostních zájmů likviduje všechno ostatní, píše v deníku Guardian John Kampfner. Autorem neštěstí Ruska je jediný muž, Vladimír Putin.

Nový design a trvalá chuť ukazovat kontroverzi reality

Skutečnost je vždy složitější

17. 11. 2014 / Bohumil Kartous

Britské listy vycházejí od roku 1996, též ZDE ZDE . V témž roce vznikl i vyhledávač Google. Z původní rubriky, vycházející v rámci jiného portálu, se vydělil svébytný internetový deník. Bylo to v době, kdy byl internet v plenkách a kdy projekty vznikaly a zanikaly v řádech měsíců či let. Je to téměř k nevíře, ale Britské listy jsou tu pořád a pořád zajímají statisíce čtenářů. Dozrál čas obléct je do nového hávu.

Jak používat nové Britské listy

17. 11. 2014 / Bohumil Kartous

Nepodceňujeme čtenáře Britských listů, domníváme se, že se s novou podobou stránek sžijí. Ostatně kvůli čtenářům a přehlednosti webu jsme k redesignu webu přistoupili. Přesto bychom rádi shrnuli zásadní změny, ke kterým došlo. Zvyk je železná košile a „převléknout“ ji nemusí být vždy snadné. Ujišťujeme vás, že žádný dotaz ani připomínka nejsou hloupé. V případě, že vám nebude něco jasné nebo budete mít dojem, že nemůžete najít to, na co jste zvyklí, dejte nám o tom vědět na redakce@blisty.cz.

Musíme si zvyknout (ad České století) na roli České televize?

18. 11. 2014 / Oldřich Průša

Nehodlám hlubokomyslně hodnotit pokračování Sedláčkova seriálu České století. Před pár lety se o to po odvysílání prvních dílů pokoušela řada autorů v souvislosti s televizním seriálem Vyprávěj. Měli většinou správné faktické připomínky. Zapadly.

Poradci nenutí Miloše Zemana vykládat nesmysly…

17. 11. 2014 / Bohumil Kartous

Jan Čulík píše o zcestných názorech Miloše Zemana a vysvětluje je, mimo jiné, vlivem špatných poradců, kteří prezidenta obklopují. Jakkoliv by měl pravdu, na odpovědnosti prezidenta to nic nemění. Vybral si je sám a rozumný, neřkuli moudrý prezident si umí vybrat rozumné, neřkuli moudré poradce. Žel, vše nasvědčuje podezření, že se Miloš Zeman chová jako neřízená střela a že ti skutečně rozumní poradci, jako třeba Hynek Kmoníček následně jen korigují mediální dopad jednotlivých nepromyšlených "explozí".

Antimytologie je také mytologie

18. 11. 2014 / Karel Dolejší

Národní společenství si pěstují rozličné zakládací mýty. Tam, kde je takový mýtus očividně nesmyslem a odporuje známým faktům, je namístě se ozvat - jako to udělal Masaryk v kauze Rukopisů. Jiná situace ovšem nastává, jestliže se nějaká událost demytologizuje prostě tak, že se - mytologizuje, jen s opačným znaménkem, a o fakta přitom v nejmenším nejde. A to je právě případ vyjádření, která předvedl v předvečer oslav 25. výročí změny režimu prezident Zeman.

Paradox 17. listopadu 2014

17. 11. 2014

Je paradoxem naší doby, že se nebouří a neprotestují lidé utlačovaní a ponížení současným režimem, ale že se bouří a protestují lidé na jeho obranu... To při nejlepší vůli nemůže vést k jeho evoluci. Asi by nikdy nezvítězila svoboda a demokracie, kdyby tomu tak bylo i s událostmi 17. listopadu 1989, píše Boris Cvek na Facebooku.

Naprosté selhání prezidentské ochranky a ministerstva vnitra ČR

17. 11. 2014

Při návštěvě prezidentů V4 a Německa došlo k naprostému selhání bezpečnosti a ochranky prezidentů. Není přeci možné, aby z řad demonstrantů bylo možno zasáhnout čímkoliv uvedené státníky. Co by se stalo, kdyby místo vajíčka byl na ně hozen granát? ptá se čtenář František Davídek.

Listopad 1989

BBC: Česko je čtvrt století po revoluci v deziluzi

17. 11. 2014

Rob Cameron, pracovník zahraničního vysílání Českého rozhlasu v Praze a volný spolupracovník společnosti BBC, natočil pro televizi BBC dvou a půl minutový šot, rekapitulující demokratickou revoluci z listopadu 1989 a nynější postoje Čechů vůči ní, které jsou, jak Cameron uvádí, víceméně postojem deziluzivním. V Praze jsou nyní přítomny globální multinacionální firmy, Češi mají nejmodernější mobily a západní auta jako občané každé jiné země, pokud si je mohou dovolit koupit, avšak v politice se neúčastní. Dnes by bylo obtížné naplnit Václavské náměstí tak, jak se to stalo v listopadu 1989. Monika Pajerová v šotu argumentuje, že se lidé v každodennosti politicky neangažují. Tři roky po smrti Václava Havla se však stává někdejší ikona revoluce terčem ostré kritiky, uvádí Cameron a nechává v té věci promluvit Petra Hájka, bývalého kancléře prezidenta Václava Klause. Hlas lidu, údržbář Jiří Pospíšil, poukazuje v reportáži na to, že "bědování je český národní koníček, ale nikdy nic aktivního proti tomu, co se nám nelíbí, neuděláme."

Videoreportáž Roba Camerona ZDE

Listopad 1989:

Jiří Pehe hrubě přeceňuje vliv českých aktivistů na pád komunismu v Československu

17. 11. 2014 / Jan Čulík

V komentáři na Novinkách poukazuje Jiří Pehe na to, že katalyzátorem pádu komunismu v listopadu 1989 v Československu byla prý podle něho "pražská kavárna". Je to přesně ten přístup, který kritizuje James Krapfl, když poukazuje, že skoro všechny interpretace revolucí se starají jen o to, co dělaly elity či mocní ve společnosti. Ale Peheho mystifikace spočívá v něčem jiném:

"Kavárnu" musejí být občané ochotni následovat

17. 11. 2014 / Miroslav Tejkl

Jiří Pehe pochválil na Novinkách "kavárnu" a její "roznětkovou" roli v dějinách. Zdůraznil, že lid je pasívní a musí být v přelomových okamžicích uveden do pohybu aktivisty - jako je v Čechách například právě taková intelektuální kavárna umělců atd. Bylo to tak v roce 1989 a jistě i změna toho, co tu máme dnes, bude iniciována zase nějakou tou kavárnou, píše Miroslav Tejkl.

Smíření je přirozený řád věcí

17. 11. 2014 / Miroslav Tejkl

Karel ze Schwarzenbergů se prý podle Novinek rozzuřil nad vzpomínkovým akterm v bývalé budově Federálního shromáždění.

Soud: Miroslav Kalousek rozhodl nezákonně

17. 11. 2014

tisková zpráva

Ve středu 19. 11. v 10:00 v Pirátském centru v Praze (Řehořova 19) proběhne tisková konference Pirátů k rozsudku, který padl tento čtvrtek ve sporu Jakub Michálek vs. Ministerstvo financí. Žalované rozhodnutí za ministerstvo financí podepsal Miroslav Kalousek.

Češi a Slováci jsou podle agentury Median po čtvrtstoletí od revoluce zklamáni

16. 11. 2014

Vývoj od listopadu 1989 nenaplnil očekávání 54 procent lidí v Česku a 70 procent na Slovensku. Lidé v obou zemích jsou zklamáni hlavně kvůli sociální nejistotě, nezaměstnanosti a chudobě a také politice a kvalitě demokracie. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi a Rozhlas a televízii Slovenska.

Zdroj: ZDE

Lumpenkavárna a spol.

16. 11. 2014 / Stanislav Křeček

Lumpenkavárna se stala sociologicko-politologickým pojmem. Nevím sice jak zrovna toto jinak bohulibé zařízení k tomu přišlo, a už vůbec nevím proč "lumpen" (z německého Lumpen (hadry), Marx: lumpenproletariát: část proletariátu politicky zcela neschopná a nepoužitelná...), ale budiž. Podívejme se však na to blíže.

Zeman, Pussy Riot a česká intelektuální obec

16. 11. 2014 / Jan Čulík

Ondřej Slačálek se na Facebooku vyjádřil, že nesouhlasí s míněním Miloše Zemana, že Pussy Riot je "pornografická skupina". Slačálek správně definuje pornografii jako "navozování sexuálního vzrušení za účelem zisku" a přesně dovozuje, že to členky skupiny Pussy Riot nedělají. K jeho argumentaci je však nutno doplnit toto:

Problém s Milošem Zemanem je, že nemá nikdy zrovna přesné informace, má prostě špatné poradce, a většina toho, co razantně tvrdí, je tak z 40-50 procent nepřesné. Aniž bych hájil jeho pojetí skupiny Pussy Riot, rád bych upozornil, že pro nábožensky založené občany v Rusku - a konec konců i v ČR - jsou jejich "protesty", založené na explicitně sexuálních akcích, vysoce urážlivé. Ignorovat mínění těchto občanů je stejně arogantní jako mínění Zemanovo. To samozřejmě neznamená, že ty aktivistky nemají pravdu, když poukazují na případy nespravedlivě vězněných osob v Rusku. Ovšem je nutno také upozornit na pokrytectví Západu, který by chování Pussy Riot trestal úplně stejně, soudě podle toho, jak se britské soudy vypořádávají s "výtržníky", viz tento článek Simona Jenkinse.

Vzdělání je nástroj emancipace

16. 11. 2014

S politováním sleduji, že na text Jana Čulíka kritizující elitářský výpad Miloše Zemana proti vysokým školám se stále neobjevuje jiná reakce než odmítavé ohlasy Jaroslava Hýži a Františka Řezáče, píše Jan Macháček..

K účelovému využívání lidskoprávní agendy v politice velmocí

16. 11. 2014 / Karel Dolejší

V roce 2003 se organizace Amnesty International veřejně ohradila proti citování svých zpráv o situaci v Iráku americkými úřady. Došlo k tomu proto, že tyto dokumenty neměly být ve skutečnosti v žádném ohledu Američany využity ke zlepšení lidských práv, ale výhradně k propagandistickému "odůvodnění" vojenského vpádu.

Lidskoprávní sněť Karla Schwarzenberga

16. 11. 2014 / Daniel Veselý

O vulgární mluvě prezidenta Miloše Zemana a jeho bývalého politického soka Karla Schwarzenberga toho bylo napsáno až přespříliš, neboť se tak na druhou kolej odsunula řada důležitějších témat. Lidskoprávní agenda obou pánů také přišla na nezbytný přetřes. Chtěl bych nicméně upozornit na pro mne překvapivý a doufám, že nikoliv výjimečný "gril" úřadujícího předsedy TOP 09 a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga novinářem Martinem Veselovským. Škoda jen, že internetová televize DVTV, kde se ono grilování uskutečnilo, nedosahuje sledovanosti pořadu Otázky Václava Moravce, byť měla v říjnu podle Google Analytics 500 000 návštěv týdně.

O ukradené československé revoluci z roku 1989

17. 11. 2018 / Jan Čulík

James Krapfl, Revolution with a Human Face. Politics, Culture and Community in Czechoslovakia, 1989-1992. Ithaca a Londýn. Cornell University Press, 2013. xxi, 260 str.

(Tato recenze zde původně vyšla dne 10. dubna 2014. Knihu nyní vydalo česky nakladatelství Rybka Publishers ZDE)

Hlavním problémem většiny studií o demokratické revoluci z roku 1989, upozorňuje historik James Krapfl, je to, že se jí historikové zabývají téměř výlučně z hlediska mocenských elit. To, co si mysleli a jak jednali během revoluce 1989 obyčejní lidé, zatím většinou nikoho nezajímalo. James Krapfl však prostudoval obrovské množství informací, prohlášení, letáků a dalšího materiálu z prvních týdnů revoluce od roku 1989 a objevil celou řadu pozoruhodných, zapomenutých a zřejmě i potlačovaných informací.

CVVM: Občané jsou s dnešním systémem v České republice zároveň spokojeni i nespokojeni

15. 11. 2014

Poněkud protikladné výsledky přinesl průzkum veřejného mínění společnosti CVVM, týkající názorů občanů na nejrůznější společenské otázky.

Na kometě, aneb V tom případě musíte zaplatit

15. 11. 2014 / Karel Dolejší

V noci na sobotu sondě Philae na kometě Čurjumov-Gerasimenko došly baterie a pokud se vůbec ještě v příštích dnech podaří opět navázat kontakt, stane se tak na hodinu až hodinu a půl denně, kdy budou solární panely modulu vystaveny slunečnímu svitu. Pokus oživit technoutopii poválečných let pomalu ustoupí z veřejného výsluní opět do pozadí a místo ódy na moc techniky zůstane k přemýšlení nanejvýš ještě starý film Karla Zemana.

V Lotyšsku a v Estonsku jsou rusky mluvící občané tvrdě diskriminováni

14. 11. 2014

Jak upozorňuje OSCE, ruští mluvčí jsou tvrdě diskriminováni v Lotyšsku, kde se s úřady smí komunikovat jen lotyšsky. Ústavní referendum z r.2012, požadující zavedení ruštiny jako druhého oficiálního jazyka, bylo poraženo, protože velká část rusky mluvících obyvatelů Lotyšska jsou neobčané, a proto neměli právo se referenda účastnit. Lotyšsko systematicky potlačuje používání ruštiny na všech úrovních. Osoby, které nepoužívají lotyšštinu v oficiálním styku, jsou pokutovány. Cílem nových zákonů je odstranit "veškeré cizí jazyky" jako vyučovací jazyk v lotyšském školství. Lotyšská vláda plánuje zakázat vyučování jakýchkoliv předmětů v ruštině do roku 2018.

Proč bychom se netěšili ...

14. 11. 2014 / Ilona Švihlíková

S tím, jak se blíží 25. výročí, "listopadu", se nutně objevují tendence "slavit", ale také bilancovat. Čtvrtstoletí je už dostatečně dlouhá doba na zhodnocení socio-ekonomického vývoje, politické kultury i mezinárodně-politické pozice ČR.

Pokusím se podat čtenářům poněkud jiný pohled než jen úzce zaměřený na jednotlivé prvky transformačního procesu (např. kuponovou privatizaci). Pohled, který bude spíše koncentrován na vývoj vnějšího prostředí a na celkové konsekvence transformace tzv. východního bloku.

Dvaašedesát druhů toaletního papíru české polistopadové demokracie

14. 11. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

V posledních dnech jsem se na Facebooku setkala s poměrně nevraživými reakcemi na adresu snah o to spojit výročí dvacet pět let od 17. listopadu 1989 s kritickou společenskou reflexí posledního čtvrt století v podobě jistě trochu provokativního sloganu "Není co slavit" jako odkazu k negativním (a dost palčivým) jevům, které polistopadový vývoj přinesl české společnosti.

Obamův libyjský scénář pro Sýrii

14. 11. 2014 / Karel Dolejší

Americký prezident Barack Obama prý dospěl k názoru, že bude muset poopravit strategii boje s "Islámským státem" ZDE. Má být nyní pozměněna tak, aby zahrnovala také svržení režimu Bašára Asada ještě před zničením islamistů. Svržení Asada se však USA může podařit dosáhnout opravdu mnohem a mnohem snadněji, než samotné porážky "Islámského státu". Proto nejpravděpodobnějším výsledkem takového plánu bude ovládnutí větší části Sýrie právě "Islámským státem", kterému pak na zemi už nedokáže čelit žádná ozbrojená síla, která by stála za řeč.

Miloš Zeman říkal v Ostravě o vysokoškolském vzdělání nesmysly

14. 11. 2014 / Jan Čulík

Je pozoruhodné, že pražská kavárna Miloše Zemana sice nenávidí, ale ve skutečnosti s ním má daleko více společného, než by se v důsledku té hysterické, iracionální nenávisti zdálo. Především nepochopení základních demokratických principů, totiž pokoru před občanem a úctu vůči němu, která je naprosto základním principem demokratické společnosti. Pražská kavárna, stejně jako Miloš Zeman, si o sobě iracionálně představuje, že patří k výjimečné společenské elitě a všichni ostatní je musejí zbožně poslouchat, neboť jsou vlastně nízký póvl. Pražští novináři to projevují tím, že kazatelsky vnucují většině národa názory, s nimiž mnozí lidé nesouhlasí, Miloš Zeman zase, jak se zdá, zastává názor, jak se vyjádřil při svém vystoupení na Technické univerzitě v Ostravě, že osmdesát procent národa jsou vysokoškolsky nevzdělatelní "debilové" a počet vysokoškolských studentů v České republice by se měl snížit.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za říjen 2014

11. 11. 2014

V říjnu 2014 přispělo 195 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 36 037 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v srpnu 2014 částkou 974.62 Kč. Příjem z reklamy byl 11 080 Kč.

Zůstatek byl koncem října 2014 308 885.56 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.