Mezi znovu vyplašené tím v nadpisu citovaným virem patří třeba Chorvatsko. Málem mezi takto zburcované by mohla – či měla? – patřit i ČR (alespoň kvůli nečekaně zvýšenému výskytu toho viru na Karvinsku; anebo celkově v ČR zvláště podle „zvlněné“ statistiky před koncem zrovna uplynuvšího týdne [před 13. 7.]). Ne že by nemuselo nepřekvapovat, že dokonce i prezident USA Donald Trump se kupodivu o uplynulém víkendu objevil před médii s rouškou; aniž bychom měli rychle zapomenout na to, že podle informací CNN z 22. 3. (v rubrice Facts First) prezident Trump pouze za první dva týdny března pronesl jen na účet covidu-19 celkem 33 nepravdivých tvrzení. (Čtvrtina všech koronavirem nakažených pochází současně právě z USA, kde dost dlouho otáleli s protiepidemickými opatřeními.)

Musím zareagovat na článek Britských listů "Co je příčinou ničivého populismu? V Česku, v Polsku, v Anglii, v USA?". Článek jsem si se zájmem přečetl a musím říct, že jsem byl ohromen, ba přímo šokován, samolibou arogancí a ignorantstvím paní Applebaumové i pana Cohena, píše Jan Railk.

Strašně se mi zalíbila myšlenka být trampem. Říká se, že skuteční trampové se těší přízni veřejnosti. Ostatně ten největší se stal hned prezidentem USA. Rozhodl jsem se tedy, že půjdu touto neformální cestou až ke hvězdám.

Úplně nejdůležitější bude pořádný off-road. Obyčejným autem na osadu nedojedu a přece pořádný a dokonalý tramp nebude někde v bahně cajdat pěšky. Osadu založím na Vysočině – tam by mělo být hezky – ostatně někde tam prý má camp i největší český Tramp. Vyrazil jsem tedy na obhlídku krajiny, ale prozatím jen mým, sice netrampským, ale zato pohodlným a milým bavoráčkem. A pak, že ti Němci neumějí udělat pořádné lidové auto! Copak já nejsem lid?

Miroslav Kalousek v Otázkách V. Moravce prohlásil, že nebude příští rok kandidovat do Sněmovny (ano, už je to blízko). Řekl také, že chce pracovat na sjednocení opozice, té pravicové, proti Andreji Babišovi. A sdělil nám i to, že jedním z problémů takového procesu jsou osobní ambice, které on tím, že nebude kandidovat, nemá.

Máme-li se s Miroslavem Kalouskem jako politikem rozloučit, i když on výslovně zmínil možnost kandidatury ve sněmovních volbách 2025, musím říci, že jsem nikdy nepatřil k jeho zásadním odpůrcům. V dobách, kdy jeho protivníkem byl na půdě lidovců a Čtyřkoalice Cyril Svoboda, jsem byl na straně Svobodově, ale proti Jiřímu Čunkovi jsem už stál za Kalouskem a zejména jsem obdivoval pro mne zcela nečekaný úspěch TOP09 ve volbách v roce 2010.

Před časem jsem v článku Česká novinařina je v troskách tvrdil, že se tuzemští komentátoři a mluvící hlavy zabývají banalitami či vyloženými hoaxy, aniž by dokázali odvést kus poctivé analytické práce a aniž by seriózně rozebírali reálné problémy. To především platí o protežovaných žurnalistech těšících se všeobecné vážnosti. O mainstreamových novinářích nemusíme mít vysoké mínění, nicméně pokud sabotují debatu o palčivých bolístkách české společnosti – a obecně západní civilizace, nikam se nepohneme.

V květnu 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 57 283.03 Kč,  výdaje byly 64 731,50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Je dávno zřejmé, že Ruská federace na veliký rozdíl od České republiky nebo ostatních evropských států nepředstavuje prostor ani dost málo příznivý pro verbování zahraničních agentů. A kromě toho české služby zahraničními agenty nikdy zvlášť neoplývaly.

Vážený nejvyšší pane železničáři,

18. června t. r. jsem absolvoval po delší době jízdu vlakem z Brodu Havlíčkova do Brna - Královo Pole. Už jsem touhle tratí (tj. mezi dvěma významnými železničními dopravními uzly) delší dobu nejel a tak jsem šel na vlak s přesvědčením, že vstoupím do moderní rychlíkové jednotky alespoň přibližně odpovídající roku 2020 a zemi, která je součástí Evropské unie.

Ve výše zmíněném článku autor zmiňuje i naši průmyslovou skupinu Czechoslovak Group. Kompozice článku je složitá a dotýká se mnoha témat. Domníváme se, že pro čtenáře může být zajímavé vysvětlení, kdo Czechoslovak Group vlastně je a čím se zabývá. Děkujeme šéfredaktorovi Britských listů, že zveřejnění tohoto vyjádření umožnil, píše Andrej Čírtek, tiskový mluvčí skupiny CSG

Czechoslovak Group (krátce CSG) je průmyslově-technologická skupina, která působí zejména v Česku a na Slovensku a zaměstnává přes 8 tisíc lidí. Jejím zakladatelem je český podnikatel Jaroslav Strnad, který začínal v 90. letech od píky. Jeho prvním byznysem bylo obchodování se železným šrotem, jehož zdrojem byly i nepotřebný materiál a nadbytečná technika Armády ČR. Časem zjistil, že větší hodnotu než šrot mají náhradní díly, které lze z nepotřebné techniky vytěžit a dále s nimi obchodovat.

Nová studie publikovaná evropskými vědci ukazuje, že během červnových požárů v Arktidě bylo do atmosféry vypuštěno větší množství skleníkových plynů než v průběhu kteréhokoliv jiného měsíce za uplynulých 18 let. 

Teploty v některých částech Sibiře nad polárním kruhem nedávno dosáhly 38 stupňů Celsia, a to poprvé v dějinách měření teplot.

Tato studie byla vydána v době, kdy aktuální data ukazují, že globální teploty naměřené během ročního období končícího letošním červnem jsou nejteplejším obdobím všech dob.

Původní text v angličtině ZDE

Ve Stockholmu nikdo nezemřel už pět dní v řadě. Promořenost tamní populace této oblasti je v posledním měření 17,2%, ale neoficiální odhady hovoří o 40%. Přesto se něco ve Švédsku stalo, co na celou řadu pozitivních přístupů, jako jsou otevřené základní školy a školky, vrhlo velmi temné světlo. Švédská vláda proto zřídila vyšetřovací komisi. Prověřila 1 700 domovů pro seniory a v 91 nalezla celou řadu vážných pochybení. Pouze 40 obcí ve Švédsku má na svědomí 70 % všech úmrtí. Celkem zemřelo 5 433 lidí.

Muž v době nouzového stavu ukradl pět housek, půjde na rok a půl do vězení

(Jan Novák: Kundera, Český život a doba)

Kto bol najväčším zločincom alebo darebákom v minulom storočí? Adolf Hitler? J.V. Stalin? V. I. Lenin? Viliam II.? Leopold II.? Hirohito? Mao Ce-tung? Kim Ir-sen? Jorge R. Videla? Augusto Pinochet? Saddám Husajn? Nicolae Ceausescu? Pokiaľ by niekto čítal ich životopisy bez udania ich mena a zločinov, iba ich motivácie, zázemie a psychologickú analýzu, a dostal k nim aj biografiu Jana Nováka o Milanovi Kunderovi, kde by sa tiež neuvádzalo jeho meno, by samozrejme Kundera nevyšiel ako najväčší zločinec, ale ako najväčší darebák možno áno. Taká negatívna biografia je len o málokom napísaná. Milan Kundera je podľa Nováka veľký spisovateľ, ale iba čiastočne, len niektoré jeho diela sú vynikajúce, ale inak je to darebák, podvodník, chorobný klamár a čiastočne psychopat na pohľadanie.

Důležité. K tomu:

Petr A. Bílek, Recenze: Novák je diletant, o Kunderovi a literatuře tak vůbec má chabou představu

Rozhovor Britských listů s Petrem Fischerem: Je nová kniha o Kunderovi komunistická?

Rozhovor Britských listů s Karen von Kunesovou: Detektivní záhada: Nakolik byl Kundera udavačem?