Jdeme všichni spolem za tím prvním D-O-Lem

5. 10. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
Uprostřed pandemie a hned po krajských a senátních volbách bude Babišova vláda schvalovat projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L). Pro připomenutí: Jde o projekt v ceně řádově stovek miliard prosazovaný Hradem, který analýzy označily za naprostý dopravní a ekonomický nesmysl.


Česká republika leží na evropském rozvodí, což z ní i do budoucna udělá jednu ze zemí nejhůře zasažených globální změnou klimatu, mj. sílícím suchem - přičemž celosvětově se až 70 % spotřeby vody týká zemědělství. Klíčovým úkolem hospodaření s vodou v krajině je tedy tuto vodu co nejlépe zadržet, aby vůbec byla v nějaké formě k dispozici. Přehrady k tomuto účelu samy nepostačí. - Rozhodně tedy není rozumné udělat vše proto, aby voda od nás co nejrychleji odtekla a opustila české území.

Přesně to by ale bylo důsledkem dalšího "splavňování toků" (jejichž dopravní využití by podle expertů bylo marginální), již v současnosti dlouhodobě postižených nedostatkem vody ZDE ZDE ZDE.

Je ovšem možné, že zapálený propagátor kanálu Miloš Zeman, který zjevně s Babišem projekt za cosi politicky zobchodoval, je subjektivně naprosto přesvědčen o své pravdě - tak jako byl přesvědčen, že četl Peroutkův článek vlevo dole, nebo jako věřil, že ricin je projímadlo. Ideologizovaný keynesianismus ve spojení s pokročilou demencí notorického alkoholika možná může přivést člověka k názoru, že projekt, který se podle všech myslitelných měřítek nijak nevyplatí a dokáže přinést jedině mnohasetmiliardovou díru do státních financí, má přece jen smysl - jako jakási zvrácená forma ekonomického stimulu v krizové době.

Pokud Babišova vláda přes všechny doložené výhrady expertů projekt schválí, cum grano salis lze prohlásit, že tím veřejným financím České republiky vyrobí v pořadí již čtvrtého apokalyptického jezdce.

Prvním jezdcem je absence důchodové reformy kombinovaná s navyšováním důchodů v posledních letech. Ta vyhrotila již tak neudržitelný trend, který bude muset Babišův nástupce ve Strakovce velmi razantně - a ovšem nepopulárně - řešit.

Druhým jezdcem se stalo schválení dostavby jaderné elektrárny Dukovany, kterou by si ČEZ kvůli ekonomické nevýhodnosti bez masivní státní pomoci vůbec nemohl dovolit. Tento projekt na řadu let zatíží státní rozpočet mnohamiliardovými zárukami, ačkoliv tak bude financována firma, která vědomě sleduje strategii exportu levné elektřiny, nikoliv nějaké zajištění cenově dostupných dodávek pro domácí spotřebitele.

Třetího jezdce představuje koronavirový deficit 500 miliard korun, za který Babišova vláda nedokázala ani průměrně připravit zemi na druhou vlnu pandemie. Naopak - výsledek historicky rekordního utrácení na dluh reprezentuje druhá nejhorší situace v Evropě, hned za Španělskem.

Za této situace, uprostřed (v prvé řadě jím osobně) nezvládnuté druhé vlny a těsně po krajských a senátních volbách, přináší neuvěřitelně drzý Babiš do vlády projekt D-O-L.

Po jeho schválení se z ČR může stát na několik generací vyřízená země s nesmyslně vyčerpanými investičními kapacitami, naprosto nepřipravená adaptovat se na další výzvy nastupující turbulentní doby, včetně stárnutí populace, změn klimatu a dlouhodobého sucha. Tlachy o potravinové soběstačnosti ve vznikajících místy až polopouštních podmínkách během pár let přestanou dávat sebemenší smysl, protože se možná ještě tak s nejvyšším vypětím sil podaří zhruba udržet stávající produkci potravin.

Jinak řečeno, Babišův podlý politický kšeft se Zemanem představuje legitimní důvod i pro případnou kampaň občanské neposlušnosti, daňovou stávku či libovolný nenásilný odpor vůči vládě ANOfertu, která pod goebbelsovským praporem budelípu systematicky likviduje jakékoliv vyhlídky České republiky na (byť uměřený) budoucí blahobyt a prosperitu.

0
Vytisknout
9560

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2020