Lukašenko s Kremlem se přou o kontrolu ruských zbraní v Bělorusku

18. 9. 2020

čas čtení 3 minuty
Kreml reinterpretoval tvrzení běloruského prezidenta Aleksandra Lukašenka, že 16. září požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o ruské zbraně. Ruský ministr Sergej Šojgu se 16. září sešel s Lukašenkem v Minsku, zřejmě kvůli uplatnění ústupků v oblasti vojenské spolupráce, které Lukašenko slíbil Putinovi během jednání 14. září v Soči. Lukašenko 16. září řekl, že požádal Putina o zbraně, aby "posílil plán svazového státu", píšou George Barros a Mason Clark.


Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na novinářský dotaz reinterpretoval Lukašenkovo tvrzení a řekl, že Lukašenko nepožádal Putina o "dodávku zbraní", a to "způsobem, jak jste to formuloval". To indikuje, že se Kreml snaží posunout Lukašenkovo rámcování.

Lukašenko zřejmě formuloval svou žádost o ruské zbraně, aby naznačil, že že ruské zbraňové systémy vyslané do Běloruska budou kontrolovány běloruskými silami. Peskov zřejmě reagoval, jak reagoval, aby se vyhnul závazku dodat běloruským ozbrojeným silám nové vybavení - a místo toho vytváří podmínky pro to, aby si kontrolu nad zbraňovými systémy rozmístěnými v Bělorusku udržel kontrolu Kreml.

Kreml zřejmě usiluje o kontrolu systémů kategorie "zabránění v přístupu do prostoru" (anti-access/area denial, A2/AD) v Bělorusku. Běloruské ministerstvo obrany údajně v srpnu podepsalo smlouvu o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s holdingovou společností výrobců ruských systémů protivzdušné obrany S-300, S-400 a S-500. Lukašenko ještě v únoru odmítal systémy S-400 v Bělorusku. Kreml zřejmě usiluje o integraci v současnosti nezávislých systémů protivzdušné obrany Běloruska do vlastního ruského systému, což by Moskvě poskytlo kontrolu nad jejich rozmístěním. Taková integrace by posílila ruské kapacity ohrozit vzdušný prostor NATO a degradovala schopnost NATO bránit baltské státy.

Lukašenko po setkání s Putinem 14. září zřetelně změnil své rámcování vojenské spolupráce s Ruskem. 16. září Lukašenko prohlásil, že Rusko a Bělorusko musejí "statečněji bránit" společné zájmy. V minulosti přinejmenším od roku 2015 opakovaně odmítal řadu žádostí Kremlu o rozšíření strategických leteckých základen v Bělorusku. V prosinci 2019 řekl, že nikdy nebude souhlasit s ústupky, které podkopávají běloruskou nezávislost - než jej protesty uvrhly do krize. Kreml bude zřejmě dál využívat Lukašenkovy zranitelnosti ze strany protestního hnutí, aby dále formalizoval kontrolu nad Běloruskem v rámci svazového státu.

Moskva zřejmě během příštích měsíců udrží svou rozšířenou vojenskou přítomnost a urychlí vojenskou spolupráci s Běloruskem. Lukašenko oznámil, že další společná cvičení se uskuteční v říjnu. Jednotky ruské 76. výsadkové divize se po skončení probíhajícího cvičení Slovanské bratrství dne 25, září mohou vrátit domů. Nicméně mohou také zůstat, pokud další cvičení začne počátkem října, nebo je mohou nahradit jiné síly. Zdá se, že Lukašenko souhlasil s prakticky nepřetržitou přítomností ruských vojsk v Bělorusku pod pláštíkem častých cvičení.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5907

Diskuse

Obsah vydání | 22. 9. 2020