USA: Velká část elektorátu si vybrala sociopata

5. 11. 2020

Okamžik, na nějž všichni oponenti Donalda Trumpa čekali, je na dosah: Joe Biden se zřejmě ujímá vedení. Tak proč nejsem spokojen?, ptá se Tom Nichols.

Jistěže se mi ulevilo. Bidenovo vítězství by bylo nekonečně lepším výsledkem než Trumpova výhra. Pokud by měl Trump zůstat u moci, náš dětinský král by se nezatěžoval zbytečnými zákony a institucemi. Spojené státy coby demokracie by vstoupily do svých posledních dnů, přepadly přes okraj autoritářství.

Bidenova výhra by této děsivé možnosti předešla.

Ale nehledě na to, jak tyto volby dopadnou, je nyní Amerika jinou zemí. Takřka polovina voličů viděla Trumpa v celé jeho nádheře - jeho infantilní tirády, katastrofální a smrtící politiku, pohrdání demokracií ve všech jejích formách - a rozhodli se, že toho chtějí ještě víc. Jeho voliči se už nemohou schovávat za výmluvy ohledně zkorumpovanosti Hillary Clintonové nebo ochoty dát šanci nevyzkoušenému politickému nováčkovi. Nemohou předstírat neznalost toho, jak by Trump vládl. Ví to - a přivinuli se k němu.

Bohužel, voliči, kteří v roce 2016 tvrdili, že si vybrali Trumpa, protože si mysleli, že je "jako oni", měli pravdu. Nyní, když se pro něj rozhodli znova, tito voliči ukazují, že jsou přesně jako on: Hněviví, rozmazlení, naplnění rasovým resentimentem, ukřivdění a ochotní raději zemřít, než by někdy připustili, že se spletli.

Aby bylo jasno, nikdy jsem neočekával drtivé Bidenovo vítězství v zemi tak polarizované jako Spojené státy. Byl jsem vlažný i mezi mými soudruhy z hnutí Never Trump, když jsem choval jen mírnou naději, že Biden znova získá státy, které Clintonová v roce 2016 ztratila, a možná se zmocní Arizony. Avšak čekal jsem, že rozdíly ve všech těchto státech - a zejména v Bidenově rodném státě Pennsylvánie - budou větší. Měl jsem podezření, že Biden nemá skutečnou šanci na místech jako Texas nebo Georgia či dokonce Severní Karolína, což jsou všechno státy v sevření trumpistů.

Ani jsem nepatřil k progresivistům, kteří věřili, že Amerika odmítne Trumpovu politiku. Z jedné strany, sám jsem konzervativec - a znám svůj bývalý kmen. Trumpovým voličům na politice nesejde. Nestarali se o ni v roce 2016 a nestarají se ni ani teď. Strana národní bezpečnosti, finanční strohosti a osobní odpovědnosti podporuje prezidenta, kterého mají v kapse Rusové, vytvořil ohromný národní deficit a odmítá převzít odpovědnost za cokoliv. Přinejmenším jsem ale doufal, že lidé, kteří kdysi trvali na důležitosti charakteru prezidenta, budou hlasovat pro základní slušnost, poté co žili pod nejneslušnějším prezidentem v americké historii.

Nyní je jasné, že příliš mnoho Trumpových voličů se nestará o politiku, slušnost, nebo o záchranu naší demokracie. Starají se o moc. Ačkoliv to vypadá, že Trump získal malou posilu v podobě hlasů černých mužů a Latinoameričanů, převážná část jeho příznivců je bílá. Politika kulturního resentimentu, posedlost bělošskou úzkostí, jsou tak silné, že jeho voliči jsou rozhodnuti nejen uchovat vládu menšiny, ale také ponechat v Oválné pracovně nebezpečného sociopata. Ani kandidatura člověka, který je politickým centristou a slušnou lidskou bytostí, nepřekonala tuto zavilou oddanost autoritářství.

Mou největší obavou, kromě eventuálního Trumpova vítězství v následujících dnech, je, že nehledě na výsledek, obě strany budou spěchat s vyvozením špatného poučení z takto těsného volebního výsledku. Republikáni dospějí k názoru, že jen poněkud zakrytější rasismus (ale méně tvítování o něm) bude příště fungovat. Uvidí exit polls, které volají po "silném národním lídrovi" - a nahradí dětinského a ufňukaného Trumpa někým, kdo ukáže ještě více autoritářské rozhodnosti. Budou se držet obvinění, podle nějž demokracie je podvod, a otevřeně opovrhovat jejími pravidly ještě více než Trump.

Demokraté ze své strany mohou pohlížet na tuto zkušenost blízké smrti a tak jako občas v minulosti dospět k závěru, že posun doleva, včetně častějšího povídání o socialismu a více aktivismu za sociální spravedlnost, je přesně tím elixírem, který potřebují k oživení své koalice. Někteří Demokraté mají sklon věřit, že takřka každé volby potvrzují potřebu posunu doleva, i když by ve skutečnosti volby roku 2020 měly být připomenutím, že by Trump porazil kohokoliv nalevo od Bidena.

Pokud hlasování dopadne tak, jak to v tuto chvíli vypadá, Biden se stane naším 46. prezidentem. Ale Američané mohou sotva být pyšní na celkové hlasování a na to, co odhaluje o takřka polovině našeho elektorátu.

Američtí voliči, včetně těch, kdo se neobjevili u voleb nebo kdo v roce 2016 volili třetí stranu, jsou nyní jako opilci, kteří byli ráno na kauci propuštěni ze záchytky, plni úlevy, zatímco jejich právníci vysvětlují, že policie na obvinění netrvá. Pokud Biden vyhraje, získáme druhou šanci udržet naši demokracii intaktní. Někteří z nás zažijí okamžik prohlédnutí. Většina z nás si prostě bude přát jít domů, vyzvracet se, převléknout a doufat v to nejlepší.

Avšak mnoho milionů se dosud se zastřenými pohledy a selhávajícími játry natahuje po láhvi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6539

Diskuse

Obsah vydání | 12. 11. 2020