Pozor, přechod demokratů k centrismu vyvolal ultrapravicový trumpismus
9. 11. 2020
Na totéž téma - proti meritokracii - píše Michael Sandel: V současnosti je pro politiky nejdůležitější občanskou ctností pokora
Bidenovým instinktem bude vládnout tak, jaK vždycky hlasoval v parlamentě: jako centrista, který spolupracuje s republikány na drobných opatřeních ve prospěch podnikatelů. Bidenova léta v Senátu odpovídají téměř přesně obratu Demokratické strany k centrismu tzv. "třetí cesty". Biden osobně hrál čelnou roli v mnoha zásadních iniciativách té éry: byly to mezinárodní obchodní dohody typu NAFTA, lukrativní výhody pro banky, tvrdá opatření proti zločinnosti, dokonce i navrhované škrty sociální podpory.
Biden si ale musí uvědomit, že právě tohle, tento obrat Demokratické strany v osmdesátých a v devadesátých letech k pravici, vyvolal trumpismus.
Díky tomu obratu už Demokratická strana přestane být stranou pracujícího lidu, sdělili nám tehdy demokraté. Stali se "novými demokraty", kteří káží o kompetentnosti, nikoliv o ideologii a chtějí oslovit nové druhy voličů: osvícené obyvatele amerických středostavovských předměstí, zaměstnance propojené na internetu, "vzdělávající se třídy", vítěze v naší postindustriální společnosti.
Po dlouhá léta se to považovalo za obrovský úspěch. Bill Clinton nám přinesl trhu přítulné reformy bankovních předpisů, obchodních vztahů a systému sociální podpory. On a jeho nástupce Barack Obama vyjednali dohody o přísně kontrolované sociální podpoře, zajišťující, aby ji na ni neměl nárok nikdo s trochu vyšším platem, tvrdá protikriminální opatření a sociální programy tak složité, že je nedokázali někdy vysvětlit ani jejich tvůrci.
Tito noví demokraté začali zbožňovat "meritokracii", nikoliv jen brilantní ekonomy, kteří zformulovali jejich politickou strategii, ale také finančníky a technology, jimž se nová levice snažila sloužit, spolu s vysoce vzdělanými profesními odborníky, kteří byli jejími nejvíce ceněnými voliči. V roce 2016 ztratila Hillary Clintonová podporu bývalých výrobních regionů, ale nicméně se chlubila, že získala "místa, která vytvářejí dvě třetiny amerického hrubého národního produktu, místa, která jsou optimistická, rozmanitá, dynamická a pohybují se vpřed".
Jenže, ono to má následky, když se levicová strana v systému dvou stran rozhodne se takovýmto způsobem definovat. Taková strana přestane vnímat pocity křivdy manuálních zaměstnanců, kteří - z definice - se nestali součástí meritokracie.
A uvědomme si všechna ta šokující data, která za poslední desítku let blikají na našich obrazovkách - jak profit americké ekonomiky jde ku prospěchu pouze 1 procenta obyvatelstva, že si obyčejní lidé už nemohou dovolit koupit nové auto, že mladí lidé hned po absolutoriu univerzity mají obrovské dluhy a další tisíce hrůz. To všechno je přímým nebo nepřímým důsledkem politického experimentu, který popisuji.
Biden nás nemůže vzít zpět k šťastným předpokladům centristické éry, i kdyby chtěl, protože tolik aspektů jeho oslavované politické strategie skončilo katastrofou. Ani Paul Krugman už neoslavuje obchodní dohody typu NAFTA. Clintonova reforma sociální podpory byla ve skutečnosti kapitulací vůči rasismu a vyvolala explozi extremní chudoby. Zpřísnění vězeňských podmínek r. 1994 bylo také důsledkem rasismu. A největší nedostatek Obamova systému lékařské péče - že zdravotní pojištění zůstalo vázáno na zaměstnavatele - se naprosto ozřejmil v této éře masové nezaměstnanosti a masové nákazy.
Ukazuje se, že když levicová strana opustí své levicové tradice a začne směřovat k středostavovské meritokracii, uvolní se tím cesta k zvlášť jedovaté pravicové demagogii. Jakmile demokraté začali realizovat svou strategii "třetí cesty", zaměřenou na profesně vzdělané voliče, republikáni začali o to drzeji prohlašovat, že jsou stranou dělnického lidu a že zastupují zájmy obyčejných lidí.
Jinými slovy, když demokraté opustili své většinové voliče, republikáni je okamžitě převzali. Za posledních třicet let to není levice, ale pravice, která nadává "elitám", a která prosazuje "naše vlastní domácké hodnoty" proti celebritám, které se jim posmívají. Během finanční krize r. 2008 zahájili konzervativci protest proti hospodářské krizi a ve volební kampani r. 2016 charakterizovali svého vulgárního kandidáta, Donalda Trumpa, jako "dělnického miliardáře", ochránce chudých bělochů.
To, že Donald Trump spektakulárním způsobem zanedbal koronavirovou pandemii, znamenalo, že nebyl znovu zvolen a pochod Spojených států k pravici tak byl zastaven. Jenže nezapomínejme, že republikáni nebyli poraženi natrvalo. Jejich toxická verze údajné podpory pro dělnickou třídu se vrátí a znovu budou zneužívat chudých a ponížených k podpoře zájmů bohatých lidí.
Spojené státy už mají plné zuby plutokracie. Nelíbí se nám, že všechno, co vyděláme, musí jít na bankovní konta pár desítek miliardářů. Chceme zdravotnictví, které funguje, a ekonomiku, v níž obyčejní lidé prosperují, dokonce i ti, kteří nejsou absolventy výběrových škol. Pokud Biden otevře oči a překoná svou minulost, možná zjistí, že dokáže znovu vytvořit náš smysl sociální solidarity a porazit pravici.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse