Globální propad zahraničních investic odráží nárůst geopolitického napětí

27. 8. 2021

čas čtení 3 minuty
  • Některé typy zahraničních investic začínají být vnímány jako bezpečnostní hrozba. 

Jak se zhoršují vztahy mezi Čínou a Západem, přímé zahraniční investice jsou stále více považovány za hrozbu národní bezpečnosti. Pětadvacet zemí vloni zavedlo nové bezpečnostní předpisy kontrolující přísun investic, píše David Uren.

Nyní existuje třicet čtyři zemí sledujících možné hrozby národní bezpečnosti vycházející ze zahraničních investic. Takřka všechny jsou to vyspělé země, ačkoliv Čína, Indie a Rusko vloni také zavedly nové národně bezpečnostní bariéry.

Globálně vzato přísun zahraničních investic klesl na nejnižší úroveň od roku 2005. I když pandemie otřásla důvěrou v globální ekonomiku, loňský propad investic je pokračováním trendu, který již trvá čtyři roky. Objem zahraničních investic v roce 2020 , méně než bilion dolarů, podle údajů Konference OSN o obchodu a rozvoji představuje jen polovinu proti roku 2016.

Nicméně dopad nových regulačních bariér a ztráta důvěry investorů se zřejmě týkají hlavně vyspělých zemí. Příliv zahraničních investic tam vloni poklesl o 314 miliard dolarů, když vrcholu ve výši 1,34 bilionu dolarů dosáhl v roce 2016.

Také zahraniční investice z vyspělých zemí se propadly. Vrcholu ve výši 1,26 bilionu dolarů dosáhly v roce 2015 a v roce 2020 činily jen 347 miliard. Z firem v EU odešlo jen 91 miliard, což je nejméně od roku 1987 a proti vrcholu v roce 2015 propad o 87 %.

Přísun investic do Číny poprvé přesáhl EU a nyní je jen o 4,5 % nižší než v USA.

Rostoucí čínské investice jsou živeny iniciativou Pás a stezka a pokračující expanzí čínských multinacionálních společností.

Širší trend poklesu přímých zahraničních investic do vyspělých zemí a vzestupu v rozvíjejících se zemích se odráží v jejich ostře se lišícím přístupu k předpisům.

Historicky vzato, vyspělé země byly zahraničním investicím otevřeny více, zatímco rozvojové země znepokojené relativní slabostí domácích firem byly restriktivnější.

Nicméně rozvíjející se země se nyní soustředí na liberalizaci režimu zahraničních investic, když 63 % nových úprav investice usnadňuje a jen 14 % komplikuje.

Naproti tomu 85 % nových předpisů ovlivňujících zahraniční investice do vyspělých zemí investování ztěžuje. Týkají se vesměs zahraničního vlastnictví kriticky důležité infrastruktury, klíčových technologií a dalších citlivých domácích aktiv.

Některá z těchto opatření mají chránit domácí firmy během pandemie, ale jiná se přímo dotýkají národní bezpečnosti.

Nejrestriktivnější předpisy v tomto ohledu má podle OECD Nový Zéland následovaný Austrálií. Japonsko snížilo hranici pro zahraniční investice v podnicích důležitých pro národní bezpečnost z 10 % na 1 %. Británie snížila hranici pro potřebnost vládního souhlasu s převzetím projektů týkajících se umělé inteligence, kryptografie a pokročilých materiálů. USA vyžadují od veřejně obchodovatelných společností, aby vydaly prohlášení, že nejsou kontrolovány zahraniční vládou - a zakazují americkým občanům investovat do čínských firem spojených s armádou.

Čína, Indie a Rusko také zpřísnily své předpisy. Čína nyní vyžaduje schválení pro investice do zbrojení, zemědělství, energetiky, dopravy a informačních technologií. Rusko vyžaduje schválení pro dočasné nákupy hlasovacích práv ve strategických společnostech. Indie kvůli Číně bude schvalovat všechny investice firem ze zemí, s nimiž hraničí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2340

Diskuse

Obsah vydání | 31. 8. 2021