USA na intenzivním jednání v Římě vyzvaly Čínu, aby nedodávala zbraně Rusku

15. 3. 2022

 

Čína odsoudila zprávy o tom, že Moskva požádala o vojenské vybavení, jako "zlovolnou dezinformaci".

Spojené státy vedly "intenzivní" jednání na vysoké úrovni s Čínou ve snaze odradit Peking od dodávek zbraní Rusku na schůzce v Římě, kterou Bílý dům považuje za kriticky důležitou nejen pro válku na Ukrajině, ale i pro budoucnost globální rovnováhy sil.

Jake Sullivan, americký poradce pro národní bezpečnost, se v pondělí setkal se svým čínským protějškem Jangem Ťie-čchim na celodenním jednání v italském hlavním městě v souvislosti se zprávami, že Rusko požádalo Čínu o zbraně na podporu své slábnoucí invaze na Ukrajinu.

"Bylo to intenzivní sedmihodinové jednání, které odráželo vážnost okamžiku a také náš závazek udržovat otevřené komunikační linky," uvedl vysoký představitel americké administrativy.

"Při tomto setkání nešlo o vyjednávání konkrétních otázek nebo výsledků, ale o upřímnou přímou výměnu názorů."

Na otázku, zda bylo úspěšné, činitel odpověděl: "Předpokládám, že záleží na tom, jak definujete úspěch, ale jsme přesvědčeni, že je důležité udržovat otevřené komunikační linky mezi Spojenými státy a Čínou, zejména v oblastech, v nichž se neshodneme."


Činitel nechtěl charakterizovat čínskou reakci na americké argumenty v Římě, ani komentovat zprávy, že USA v pondělí před setkáním informovaly spojence o tom, že Peking projevil ochotu poskytnout Rusku vojenskou pomoc..

Čína na zprávy v řadě médií, která se odvolávají na americké představitele, reagovala rozzlobeně. Mluvčí jejího ministerstva zahraničí Čao Li-ťien prohlásil, že USA šíří "zlovolné dezinformace".

"Postoj Číny k ukrajinské otázce je konzistentní a jasný a Čína hraje konstruktivní roli při podpoře mírových rozhovorů," řekl Čao. "Je nezbytné, aby všechny strany zachovávaly zdrženlivost a ochlazovaly napětí, nikoli přilévaly olej do ohně."

Podle zdrojů obeznámených s plány římského setkání Sullivan plánoval na schůzce v Římě poukázat na to, že USA informovaly Peking o záměrech Vladimira Putina několik měsíců před invazí, ale čínské vedení tato varování ignorovalo a mylně se domnívalo, že Putin blafuje, aby získal vliv. Sullivan měl také tvrdit, že pokud Čína dodá Moskvě zbraně, bude to další, historická chyba a bod obratu v globální politice.

Bidenův Bílý dům se snaží zabránit tomu, aby válka na Ukrajině ještě více upevnila rozdělení světa na dva protichůdné bloky.

Očekávalo se také, že Sullivan a Jang navážou na dohody, které Joe Biden a Si Ťin-pching uzavřeli na listopadovém virtuálním summitu, aby zlepšili krizovou komunikaci mezi oběma jadernými mocnostmi.

"Pozorně také sledujeme, do jaké míry Čína skutečně poskytuje Rusku nějakou formu podpory - materiální nebo ekonomickou," řekl Sullivan CNN. "Je to naše obava. A sdělili jsme Pekingu, že nebudeme přihlížet tomu, aby jakákoli země kompenzovala Rusku ztráty z ekonomických sankcí."

Sullivan uvedl, že USA daly Pekingu jasně najevo, že "rozsáhlé" snahy pomoci Rusku obejít sankce budou mít "naprosto jednoznačné důsledky".

Rusko rovněž požádalo Čínu o ekonomickou pomoc, protože čelí přísným západním sankcím, ale Sullivan řekl CNN, že USA "přímo, soukromě sdělily Pekingu, že to bude mít absolutně důsledky", pokud Čína pomůže Rusku vyhnout se sankcím.

O ruské žádosti o zbraně informovaly v neděli deníky Financial Times, New York Times a Washington Post na pozadí tvrzení amerických představitelů, že ruské armádě chybí určité druhy výzbroje a že již nějakou dobu usiluje o zbraně z Pekingu.

Mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liu Pengyu řekl CNN, že o ruských žádostech o zbraně "nikdy neslyšel".

"Zdá se, že vztahy mezi USA a Čínou směřují k docela významnému rozcestí," uvedl na Twitteru Ryan Hass, bývalý ředitel pro Čínu v Radě pro národní bezpečnost USA. "Pokud Čína materiálně přispěje k ruské válečné mašinérii na Ukrajině, pak její kroky urychlí štěpení světa směrem k znepřáteleným blokům.

"Je moudré, aby USA nyní s Číňany hovořily přímo a soukromě na autoritativní úrovni a vyjasnily trvalé strategické důsledky čínských rozhodnutí v tomto okamžiku."

Čína dosud neodsoudila ruskou invazi ani masové zabíjení civilistů při bombardování ukrajinských měst a zdržela se hlasování o rezolucích odsuzujících útok v Radě bezpečnosti a Valném shromáždění OSN. Si minulý týden po virtuálním setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem vyzval k "maximální zdrženlivosti" na Ukrajině a prohlásil, že ho "bolí, když vidí, jak se v Evropě znovu rozhořívají plameny války".

Si rovněž vyjádřil znepokojení nad dopadem sankcí na světovou ekonomiku a nad omezením, které západní sankce přinášejí Číně v oblasti nákupu ruské ropy.

Hass, který nyní působí jako vedoucí pracovník Brookings Institution, uvedl, že neočekává, že by na římském setkání došlo k nějakému okamžitému průlomu. "Výsledky se mohou projevit až za několik týdnů nebo déle," řekl. "Ani jedna ze stran pravděpodobně neposkytne druhé straně uspokojení. Výsledky bude možná třeba měřit ve stupních, nikoliv v černobílých binárních hodnotách."

Wen-ti Sung, politolog z Australské národní univerzity, řekl, že se domnívá, že šance, že Čína dodá zbraně Rusku, je "malá".

"Pokud by to udělala, bylo by jednak příliš pozdě na to, aby pomohla vzdálené válce na Ukrajině, a jednak by to pro Peking vypadalo velmi špatně. Nestojí to za to," řekl.

Sung však uvedl, že zveřejněníruských žádostí o zbraně - které stále vzbuzují reálné obavy - umožnilo USA také vyvíjet tlak na Peking ohledně jeho civilního obchodu s Ruskem, který by mohl zahrnovat nevojenské součástky a komponenty, jež by mohly být použity při výrobě zbraní.

"Tím, že Washington upozorňuje na možnost poskytování vojenské pomoci ze strany Číny, ve skutečnosti zveřejňuje řečnické argumenty, aby Čínu přiměl k omezení 'civilních obchodních vztahů' s Ruskem a k částečnému  připojení se k mezinárodním ekonomickým sankcím vůči Rusku," uvedl Sung.

"Pokud to bude fungovat, omezí to obchod mezi Čínou a Ruskem a dále oslabí Rusko; pokud ne, pomůže to posílit image 'Číny jako pomahače Ruska' a Americe to umožní nárokovat si morální výhody vůči Číně."

Profesor Steve Tsang, ředitel Soas China Institute, uvedl, že Si nebude chtít ohrozit čínskou ekonomiku v roce, kdy je jeho hlavní prioritou zajištění svého třetího funkčního období.

"Čína pod vedením Si poskytne jakoukoli podporu, aby pomohla Putinovi, ale nedovolí, aby při tom trpěla sekundárními sankcemi, a to navzdory [dohodě] o 'skálopevné' podpoře a přátelství 'bez hranic'," řekl.

Zdroj v angličtině ZDE