Koronavirus: Vznikající subvarianty omikronu obcházejí působení protilátek

4. 7. 2022

čas čtení 3 minuty
Omikronové podvarianty BA.1 a BA.2 SARS-CoV-2 ovládly pandemii COVIDu-19 na začátku roku 2022. V mnoha zemích nyní tyto viry vytlačovány vznikajícími podvariantami, přičemž za současný vzestup v Německu je odpovědná BA.5. V současnosti však není jasné, zda "nové" omikronové podvarianty BA.2.12.1, BA.4 a BA.5 získaly biologické vlastnosti, které umožňují efektivnější přenos, nebo zda jsou méně účinně blokovány protilátkami ve srovnání s "starými" omikronovými podvariantami BA.1 a BA.2.

Studie vědců z Německého centra pro výzkum primátů (DPZ) – Leibnizova Institutu pro výzkum primátů spolu s kolegy z Hannoverské školy zdraví a Friedrich-Alexander-University Erlangen-Nürnberg ukazuje, že většina terapeutických protilátek dostupných pro léčbu pacientů s COVIDem-19 neinhibuje varianty BA.2.12.1, BA.4 a BA.5 vůbec, nebo pouze inhibuje se sníženou účinností.

Jedinou výjimkou je protilátka Bebtelovimab, protože tato protilátka s vysokou účinností blokovala všechny testované varianty. Dále studie ukazuje, že omikronové podvarianty BA.2.12.1 a zejména BA.4 a BA.5 jsou hůře než jejich předchůdci BA.1 a BA.2 inhibovány protilátkami vytvořenými po vakcinaci nebo inokulaci s následnou infekcí. BA.2.12.1, BA.4 a BA.5 jsou tedy varianty imunitního úniku. Předchozí infekce "starými" omikronovými podvariantami poskytuje pouze omezenou ochranu proti infekci "novými" podvariantami. Výzkum byl publikován v časopise The Lancet Infectious Diseases.

Nové varianty viru SARS-CoV-2 se objevují kvůli chybám během replikace virového genomu. Virus tak získává mutace, které mění virové proteiny, včetně korunkového proteinu, centrálního cíle protilátkové odpovědi. V případě, že mutace snižují rozpoznání proteinu protilátkami, stanou se takové varianty schopnějšími šíření mezi lidmi s již existující imunitou v důsledku očkování nebo minulé infekce.

Vědci zabývající se infekcí v Německém centru pro výzkum primátů se specializují na analýzy inhibice SARS-CoV-2 protilátkami. S kolegy zkoumali inhibici SARS-CoV-2 omikronové podvarianty BA.2.12.1, BA.4 a BA.5 protilátkami. BA.2.12.1, BA.4 a BA.5 (korunkový protein posledních dvou podvariant je identický) se stávají dominantními v několika zemích a BA.5 je z velké části odpovědný za nedávný nárůst případů v Německu.

Tým zjistil, že z deseti studovaných terapeutických protilátek byly pouze dvě schopny alespoň částečně inhibovat BA.2.12.1, BA.4 a BA.5 a že pouze jedna protilátka, Bebtelovimab (LY-CoV1404), účinně blokovala infekci všemi omikronovými podvariantami.

Protilátky od neočkovaných jedinců, kteří byli infikováni omikronovými podvariantami BA.1 nebo BA.2 na jaře 2022, neutralizovaly BA.2.12.1 s podobnou účinností, ale byly mnohem méně účinné proti BA.4 a BA.5. Proto je pravděpodobné, že předchozí infekce BA.1 nebo BA.2 poskytuje malou ochranu proti následné infekci BA.4 nebo BA.5.

Protilátky indukované třemi imunizacemi mRNA vakcínou BioNTech/Pfizer blokovaly všechny omikronové podvarianty. Inhibice však byla méně účinná ve srovnání s inhibicí naměřenou pro virus, který cirkuloval časně během pandemie, a inhibice BA.2.12.1, BA.4 a BA.5 byla méně účinná ve srovnání s BA.1 a BA. 2. Podobné výsledky byly získány pro protilátky indukované po vakcinaci a průlomové infekci. Ačkoli tato takzvaná hybridní imunita propůjčila celkově vyšší neutralizační aktivitu proti všem testovaným variantám, inhibice BA.2.12.1, BA.4 a BA.5 byla významně snížena.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5682

Diskuse

Obsah vydání | 11. 7. 2022