Populistický autoritář Fico si na Slovensku přivlastňuje narativ
9. 6. 2023 / Albín Sybera
čas čtení
7 minut
Fico se zaměřuje na znevažování známých odpůrců iliberalismu: Bruselu, NATO a západní "elity"
Průzkumy před podzimními volbami na Slovensku ukazují, že strana bývalého premiéra a populisty Roberta Fica vede. V naději na pokračování v nastoleném tempu Fico a jeho spojenci šíří dezinformace a rozsévají ve slovenské společnosti zmatek podle mnoha známých ruských narativů.
V posledním ze svých útoků proti "elitám" v Bratislavě a Bruselu obvinil slovenský populista a bývalý premiér Robert Fico NATO z toho, že na Slovensku údajně zahájilo kampaň s cílem "obrátit" voliče jeho strany Smer-SD před předčasnými volbami, které se uskuteční 30. září. Fico dále uvedl, že společenství NATO pomáhá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a bývalí členové vlády Eduarda Hegera.
Fico se tak snaží přiživit na analyticích, státních úřednících a politicích, kteří bijí na poplach, že právě Fico a strana Smer-SD se stala nástrojem prokremelské propagandy, šířící ruskou propagandu v televizi, na sociálních sítích a především v hlavním politickém proudu.
Dezinformace vede ke skepsi
O víkendu Čaputová v rozhovoru pro Politico uvedla, že Slovensko může podlehnout ruským dezinformacím, a ukázala na politiky napříč politickým spektrem, že v tom hrají roli. "Někteří političtí představitelé, včetně poslanců, šíří tento typ informací přímo v parlamentu, prostřednictvím médií," uvedla.
Že jsou tato varování na místě, potvrzují i průzkumy, které minulý týden zveřejnil mezinárodní think tank Globsec se sídlem v Bratislavě a podle nichž pouze 40 procent Slováků zastává názor, že za válku na Ukrajině je zodpovědné Rusko, zatímco 34 procent si myslí, že za válku je zodpovědný Západ, a 17 procent si myslí, že Ukrajina utlačuje ruskojazyčné obyvatelstvo.
Z dalšího průzkumu vyplývá, že spolu s Bulharskem má Slovensko mezi svými obyvateli nejnižší podporu členství v NATO. 58 procent lidí členství Slovenska v NATO v případě referenda podporuje a 33 procent je proti.
Fico se na Čaputovou zaměřil kvůli jejímu víkendovému komentáři na serveru Politico. Napsal na Facebooku: "Řekla jste serveru Politico, že Slovensko je řízeno ruskou propagandou", a obvinil Čaputovou, že "uráží Slováky, kteří mají jiný názor než vy", který je podle Fica "čistě [americký]".
Fico ve svých komentářích mísí nacionalistické nálady s protiamerickým spiknutím a ohýbá otázku zhoubného vlivu Ruska ve slovenské politice ve svůj prospěch. Načasování je sotva náhodné.
Před necelými dvěma týdny řekl bývalý ministr obrany ve vládě Eduarda Hegera Jaroslav Naď slovenským médiím, že několik vysoce postavených slovenských veřejných činitelů získalo zpravodajské informace o tom, že jeden konkrétní slovenský občan je placen za vměšování do voleb ve prospěch Smeru-SD, přičemž podrobnosti zůstávají utajeny.
Nad' své vyjádření zopakoval v rozhovoru pro internetové zpravodajství Aktuality.sk, který byl zveřejněn v pondělí 5. června. I když odmítl uvést další podrobnosti o utajovaných informacích, dodal, že pravidelné schůzky Fica s pracovníky ruské ambasády nejsou žádným tajemstvím a že mezi nimi jsou i zástupci ruské rozvědky.
Na otázku, zda by poskytnutí jen "dílčích informací" mohlo přispět k "informačnímu chaosu" na Slovensku - jak situaci v zemi dříve na jaře popsala Zuzana Čaputová - Naď tvrdil, že "to, že Smer je placen černými penězi z Ruska, jejichž cílem je zmanipulovat volební proces, [je] relevantní informace".
Společenský zmatek
Fico se vyžívá v překrucování informací nebo v jejich obracení opačným směrem. Na začátku letošního roku zpochybnil transparentnost voleb. Na konci května spolu s poslancem Tomášem Tarabou, který byl zvolen na kandidátce neofašistické strany L'SNS, označil údajná odhalení o vměšování do volební kampaně ze strany Bruselu a NATO za "slovenský Watergate".
Podle květnového průzkumu agentury AKO provedeného pro Globsec věří v konspirace o zmanipulování nadcházejících voleb asi 41 % Slováků.
Slovensko nemělo v posledních letech problém s integritou volebního procesu - v roce 2020 OBSE shrnula poslední parlamentní volby jako "respektující základní svobody" a "soutěžící soutěžící za rovných podmínek".
O zhruba tři roky později putuje veřejným prostorem nebývalé množství konspirací a náznaků manipulací. K Ficovi, v jehož směsici populismu se mísí konzervativní a levicová poselství, se přidávají politici z krajně pravicové Republiky a bývalý premiér Igor Matovič, který v roce 2020 kandidoval na protikorupční kandidátce, ale zastává konzervativně populistický postoj k právům menšin a útočí na "liberální mediální establishment".
Výsledkem je kolotoč relevantních a irelevantních tvrzení, který od pandemie covid-19 rychle proměnil veřejný prostor na Slovensku a před volbami vynesl Fica na vrchol průzkumů veřejného mínění.
Podle posledního květnového průzkumu agentury Focus vede Smer-SD s 18 procenty těsně před svou odštěpeneckou stranou, umírněnějším Hlasem-SD Ficova bývalého vládního kolegy Roberta Pellegriniho a liberálně centristickým Progresivním Slovenskem vedeným poslancem Evropského parlamentu Michalem Šimečkou s 12,5 procenty.
Pestrý profil
Fico, nominálně sociálnědemokratický politik, hledal způsob, jak znovu vytvořit svůj politický profil poté, co odstoupil z funkce uprostřed masových protestů vyvolaných vraždou investigativního novináře Jána Kuciaka v roce 2018 a po vyšetřování korupčních afér spojených s Ficovou érou u moci.
Fico vsadil na "sedimenty slovenské společnosti, které jsou přítomny od [devadesátkové] éry [postkomunistického] autoritáře Vladimíra Mečiara" a které se "periodicky vracejí", jako například vlna antivaxerů během pandemie COVIDu-19, vysvětlil bývalý mediální poradce Eduarda Hegera a dopisovatel liberálního deníku DenníkN Ivan Štulajter.
Patří k nim "ty spodní proudy slovenské společnosti, které mají určitou afinitu k Rusku" nebo "které jsou pod vlivem ruské propagandy", stejně jako protievropské a "radikálně protiamerické", dodal Štulajter.
Jakkoli jsou tyto spodní proudy neslučitelné s tím, co je v EU standardem, Fico se dokázal svézt na této vlně zesílené politickou nespokojeností a dalšími formami frustrace převládajícími ve společnosti a obvinil bývalý kabinet Eduarda Hegera ze špatného zvládnutí energetické krize.
Štulajter rovněž upozornil, že Ficův postoj k vojenské podpoře Ukrajiny je v jasném rozporu s postoji EU a USA. Fico přitom říká, že by Ukrajina měla vstoupit do EU, a je možné, že po volbách provede další ideologickou akrobacii.
V současné době však Fico vystupuje jako "vazal Kremlu" s "kriminální minulostí" a obava, že by Fico mohl následovat Orbánův směr nebo směr polské strany Právo a spravedlnost, je oprávněná. Pozitivnější je, že Fica může omezovat i to, že Slovensko je členem eurozóny, což znamená, že Slováci jsou na trh eurozóny zvyklí a zpochybnění tohoto statu quo by mohlo vyvolat odpor v podnikatelských kruzích, uzavřel Štulajter.
Článek původně vyšel v angličtině na serveru Visegrad Insight ZDE
4880
Diskuse