Zaznamenal Joe Biden názor veřejnosti na válku na Ukrajině?
19. 10. 2023
Po 18 měsících a investovaných miliardách dolarů se objevují známky toho, že trpělivost americké veřejnosti s politikou Bidenovy vlády na Ukrajině klesá.
Nedávno
zveřejněný průzkum nadace Eurasia Group Foundation (ESG) ukázal, že si 58 %
Američanů myslí, že by USA měly usilovat o ukončení války na Ukrajině prostřednictvím jednání,
přičemž se odvolávají na vysoké humanitární náklady. Mezitím si 34 %
respondentů přeje snížení rozpočtu na obranu, 16 % by uvítalo jeho zvýšení a
polovina by zachovala vojenské výdaje na současné úrovni, informují Katrine
vanden Heuvel a James Carden na webu Responsible Statecraft.
Nálada veřejnosti se natolik změnila, že tuto skutečnost reflektují i mainstreamová média. O víkendu deník The New York Times zveřejnil zprávu, v níž vyjádřil znepokojení nad kolísající podporou války:
...ještě
předtím, než minulý týden začala válka na Středním východě, panoval v Evropě silný
pocit, že svět dosáhl "vrcholu“, co se týče ukrajinské války; že
podpora boje Ukrajiny proti ruské invazi už nikdy nebude tak vysoká jako před
několika měsíci.
I když je zdánlivý posun ve veřejném mínění důležitý a Bidenově vládě signalizuje, že nastal čas pokračovat v jednáních, je jasné, že ti, na jejichž názorech záleží nejvíce - v Kyjevě, Moskvě a Washingtonu - o to nemají příliš velký zájem.
Koncem září ruský ministr obrany Sergej Šojgu pronesl široce medializované výroky, které mnozí interpretovali tak, že Rusko plánuje bojovat s Ukrajinou až do roku 2025. Nedávné zprávy také ukazují, že ruské výdaje na obranu meziročně vzrostly o 21,2 % a budou růst i nadále.
Zde ve Washingtonu panuje ve vládě válečná nálada. Bývalý velvyslanec USA při NATO Bidenova poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana v New Yorkeru označil za "kvartýrmajstra války".
Sullivanova praktická role zjevně zasahuje hluboko do válečných detailů: "V jeho kanceláři je často aktualizovaná tabulka, která ukazuje aktuální zásoby munice jednotlivých zemí, jež by mohly být dodány na Ukrajinu.
Místo toho by se administrativa měla diplomaticky snažit agonii Ukrajiny spíše ukončit než prodlužovat (a ano, chápeme, že je nakonec na Ukrajincích, zda chtějí bojovat dál, nebo ne, ale to neznamená, že jsme povinni vzdát se svého zastoupení v otázkách sdílení zpravodajských informací, vyzbrojování, financování nebo dokonce diplomacie).
Ponecháme-li stranou posun veřejného mínění, bylo by přesto moudré, kdyby vláda přehodnotila svůj současný kurz vzhledem k rostoucím ekonomickým a politickým nákladům války, mezi něž patří deindustrializace a pokračující vzestup krajní pravice v Německu. Nedávné volby na Slovensku mezitím naznačují, že trpělivost s válkou se vyčerpává i jinde v Evropě.
Vzhledem k přetrvávajícím a rostoucím geopolitickým rizikům (v neposlední řadě eskalaci mezi jaderným Ruskem a NATO) by si prezident Biden mohl vzít příklad z Američanů a zahájit dlouhou a namáhavou cestu k míru ve východní Evropě.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse