O úpadku českých vysokých škol
20. 10. 2023
čas čtení
8 minut
K protestu na FF UK, respektive k úrovni mezd na VŠ v
humanitních oborech, a k vývoji veřejné podpory VŠ (sebráno z mých
komentářů na postech kolegů k danému tématu), píše Štěpán Jurajda:
1.1. Podpora vědy i podpora VŠ studia je u nás vychýlená směrem k přírodovědným oborům. V mezinárodním srovnání jsou u nás co do podílu na celkové veřejné podpoře vědy podfinancované sociální vědy, humanitní jsou na tom cca dobře díky existenci velkého programu NAKI, který ale zase neobsluhuje některé humanitní obory, které jsou na tom pak extrémně špatně.
Nadfinancované jsou pak u nás přírodovědné obory, které jsou zároveň v průměru kvalitnější (v mezinárodním srovnání) než obory společenskovědní.
Je veřejný zájem na tom, aby u nás tento stav pokračoval napořád? Společenskovědní obory jsou zásadní pro podporu veřejné politiky, která ovlivňuje každého občana státu. A hodnocení kvality vědy nemá v principu určovat, které obory se dělají v jakém rozsahu, nebo do jaké míry máme za veřejné prostředky dělat aplikovaný vs. badatelský výzkum (do té míry, že takové rozlišeni dává smysl).
Hodnocení vědy má být (aby bylo možné ho dělat dobře) vždy přísně oborové a má uvnitř oboru říct, kdo daný obor dělá lip a kdo hůř. Pokud v některém oboru zaostáváme za zahraničím, odpovědi není nutně ten obor dále finančně podrtrhnout, ale zajistit přítomnost aspoň jednoho dvou doktorských studijních programu (vědeckých pracovišť) v ČR na špičkové úrovni.
Taková oborová politika ale neexistuje (viz 1.2).
Jinými slovy, pokud je mezní podpořený přírodovědec kvalitnější ve svém oboru než mezní podpořený sociální vědec, neznamená to, že jsme alokovali veřejné prostředky efektivně. (Samozřejmě není efektivní navyšovat podporu málo kvalitním vzdělávacím programům či vědcům bez mechanismu změny kvality.)
Zároveň je těžké v oborech, kde jsou vysoké mzdy všude po světě (např. finance), chtít u nás dělat kvalitní vědu za pár korun, což je často současný stav, za který může oborová struktura podpory (viz 1.3). Podobně to vypadá s oborovými rozdíly podpory vzdělávání na VS, viz zombie KENy a nedávná studie IDEA https://idea.cerge-ei.cz/.../rozdíly-nákladnosti....
1.2. Koho má protest FF vlastně oslovit? Vláďa v ČR nemá funkční oborovou politiku podpory výzkumu a vzdělávání na VS (kromě výjimek typu extra příspěvku pro PaedF a LF); MŠMT do velké míry posílá podporu školám a školy samy rozhodují, na které obory prostředky vydají. (Ano, dělají to v posledních letech podle různých kafemlejnků, zombie KENu, Kcek a dalších transparentních formulek, které navádějí to vnitřní dělení prostředků, ale formálně jsou školy nezávislé.)
Takže pokud někdo chce změnu ze strany vlády, musel by do nějaké míry omezit nezávislost škol a proti tomu je napříč obory velký odpor. (Ono by to do okrajové míry šlo v rámci prospektivního financování díky modulu M5 národního hodnocení v rámci příštího velkého hodnocení VŠ, upravené 130ce, pokud projde, a aktualizovanému nástroji NPOV, až bude, jen by se opravdu muselo chtít.)
(V zemích, kde část podpory VŠ jde že soukromých zdrojů, napr. školného, reguluje oborovou strukturu poptávka studentů řádově více než u nás.) A v druhém kroku alokace veřejné podpory, tj. uvnitř škol vládne vnitřní demokracie (AV je také demokratická), kde mediánový volič je typický přírodovědec, takže tam se také k oborové realokaci od přírodních věd jinam těžko dobrat.
1.3 Proč jsou ty oborové rozdíly ve mzdách tak velké? Jako protiargument nízkých mezd na FF se používá fakt, že na FSV UK berou profesoři (že všech zdrojů včetně grantů a placených vzdělávacích programu) významné více než na FF UK, takže ať si to nějak na FF taky zařídí sami.
To, co není diskutováno je fakultní úroveň mezd, které je možné dosáhnout pouze z příspěvků a DKRVO (bez grantů a placených vzdělávacích programu). Je zjevně, že FF nemůže stejně dobře jako FSV dělat atraktivní velké placené programy typu banking and finance. Z toho nutné nevyplývá, že FF v něčem nezaspala a nemůže něco dělat lépe; jen to, že školy jako VŠE asi v příjmech za studenty na jednoho pedagoga nedožene nikdy.
Mezioborové rozdíly ve mzdách profesorů v ČR nejsou dominantně určeny kvalitou vzdělávání, společenským významem oboru, nebo kvalitou výzkumu, ale odpovídají původním KENům, oborové realokaci vědeckých peněz směrem k přírodovědě (kafemlejnek 1.0 a 3.0, na úrovni MŠMT, ale i uvnitř mnoha VŠ) a konečně schopnosti získávat (zahraniční) platící studenty a Erasmus studenty.
Tyto rozdíly jsou sekundárně také určeny schopnosti fakult efektivně zorganizovat svůj vnitřní život (včetně zrušení malých oborů či praktik některých škol, které přijmou 100 bakalářů a na Vánoce jich mají 50) a přilákat více studentů kvalitou programu. T
akže ty mzdové rozdíly významné souvisí s absenci explicitní oborové politiky státu a samotných VŠ (např. "chceme mít v ČR / na naší VŠ aspoň jeden špičkový vzdělávací program v sinologii či ve veřejném zdraví a zajistíme, aby tam byly konkurenceschopné mzdové podmínky"), protože každá fakulta si do velké míry žije vlastním životem a protože stát explicitní oborovou politiku nemá, viz 1.2. (Implicitní oborová politika byla součástí kafemlejnku a KENu.)
Další velký zdroj rozdílů ve mzdách napříč fakultami, o kterém se nemluví, souvisí s rozsahem úvazku části zaměstnanců porovnávaných fakult na ústavech AV. (Ale zatím se nepodařilo zajistit identifikátor, kdo je kmenovým vědeckým pracovníkem vícero výzkumných organizací.) Konečné vedlejším efektem těhle statistik, které jsou používány jako protiargument proti stávce a snaze FF si polepšit, je taky to, že v některých oborech jsou v ČR celkové příjmy seniornich vědecko-pedagogických pracovníků VŠ už konkurenceschopné s úrovni že zemí, kde se za tenhle typ peněz dělá mnohem víc vědy než u nás.
2. Celková veřejná podpora VŠ a AV
V posledních dvou letech významné klesá % HDP, které stát dává na vzdělávání a na vědu. To podvazuje budoucí příjmy státu, tj. dlouhodobou konsolidaci veřejných rozpočtů, protože tohle jsou obecně návratné investice.
Když zazní argument, že ale ten systém je v mnohem neefektivní, je to zároveň pravda a zároveň argumentační zástěrka faktu, že prostě není zájem ten systém reformovat, což by vyžadovalo dodatečnou podporu a také ochotu utratit politický kapitál na reformách.
Bez dodatečně podpory jako katalyzátora změn je zefektivnění systému nepravděpodobné.
V konečném důsledku prostě chceme udržet v mezinárodním srovnání extrémní rozdíl mezi odvodové-daňovým zatížením zaměstnanců a OSVČ, tj. extrémní zvýhodnění vysokopříjmových kancelářských OSVČ, jejichž děti ještě stále chodí do veřejných škol a rodiče do veřejných nemocnic, a chceme extrémně nízkou míru daňové progrese pro zaměstnance.
A proto musíme šetřit na vzdělání a vědě. Když to dotáhneme do důsledku, tak vysokopříjmoví zaměstnanci a OSVČ pošlou své děti na zahraniční školy a zaplatí si soukromé nemocnice a budou žít v zemí, která se jim nebude líbit. A FF si převede zaměstnance na OSVČ, jako to dělají VŠ vzdělaní lidé že soukromých firem. Vždyť přece učím každý semestr jiný kurz, to je jako mít v poradenské firmě každý půlrok jiného klienta.
Obecně nevidím strukturální důvody, proč by se problém 1. či 2. měl nějak v dohledných letech zlepšit.
3855
Diskuse