Bývalá NDR: AfD těsně prohrála první volby po odhalení schůzky o masové deportaci imigrantů

29. 1. 2024

 
Hlasování, v němž bylo oprávněno odevzdat svůj hlas asi 66 000 lidí, bylo považováno za měřítko toho, zda mobilizace občanské společnosti proti protiimigrační AfD po nedávném odhalení plánu na deportace popularitu strany snížila, nebo posílila.

Thrum získal 47,7 % hlasů, zatímco Herrgott 52,3 %. Před dvěma týdny měl Thrum podporu 45,7 % hlasů oproti Herrgottovým 33 %. Předpokládalo se, že muž CDU má jen malou šanci dohnat ztrátu.

Mezistranická mobilizace voličů v uplynulých dvou týdnech ve snaze udržet AfD mimo dosah moci vedla k vyšší volební účasti (69 %), což Herrgottovi, který má místní kořeny, umožnilo dosáhnout zisku potřebného k poražení svého soupeře.

Pozorovatelé pozorně sledovali, zda voliči AfD i CDU zareagují na celostátní debatu tím, že přijdou k volbám ve větším počtu, nebo zda se příznivci krajně pravicové strany budou vyhýbat. Předpokládalo se, že čím vyšší bude volební účast, tím větší šance bude mít CDU.
 
Hlasování je vnímáno jako předehra k "supervolebnímu" roku pro zemi, kde vládne křehká aliance pod vedením Bodo Ramelowa z jeho krajně levicové Die Linke, sociálních demokratů a Zelených. V červnu se budou konat volby do Evropského parlamentu a také volby do většiny zastupitelstev, starostů a okresních úřadů, kde by AfD, která má ve spolkové zemi kolem 36 %, mohla výrazně posílit.

Zemské volby v září jsou považovány za výkop pro nové parlamentní volby v roce 2025.

Ostatní mainstreamové strany se zavázaly, že s AfD nepůjdou do vlády, což ji udrží mimo dosah moci. Klade se však otázka, jak dlouho bude takový postoj udržitelný.

Tento měsíc investigativní novináři odhalili, že vysoce postavení členové AfD diskutovali o plánech na masové vyhoštění cizinců a neasimilovaných občanů z Německa v případě, že si strana zajistí moc. Postavy AfD se v listopadu ve vile v Postupimi připojily k členům neonacistické scény, příznivcům CDU a podnikům, o nichž je známo, že financují krajní pravici. Vyslechli si tam Martina Sellnera, vůdce rakouského krajně pravicového extremistického hnutí Identitáři, který vyložil filozofii takzvané "remigrace" neboli masového vysídlení a možnosti jejího uskutečnění.

Vedení AfD se od této politiky distancovalo a obvinilo své odpůrce, že proti ní vedou pomlouvačnou kampaň.

Tato odhalení vyvolala neutuchající vlnu protestů po celém Německu, kterých se zúčastnilo více než milion lidí. Rozruch se přenesl i do Rakouska, kde se o víkendu konala protipravicová shromáždění ve třech městech.
.
Zdálo se, že podpora AfD se minulý týden snížila asi o 1,5 %, ale s 21,5 % je druhou nejpopulárnější stranou po CDU a výrazně před všemi třemi stranami středolevé koalice německého kancléře Olafa Scholze, které dohromady dosahují asi 32 %.
 
Hlasování Saale-Orla bylo v politickém světě sledováno velmi pozorně. Navázalo na podobné volby v Durynsku z loňského léta, v nichž kandidát AfD Robert Sesselmann získal první post okresního správce strany v Sonnebergu. Toto vítězství ve městě s 56 800 obyvateli bylo vnímáno jako symbolický milník pro tuto stranu.

Toto vítězství ocenil Björn Höcke, lídr AfD v Durynsku, který je považován za nejextrémnějšího představitele strany a je sledován německou vnitřní rozvědkou. Stál po boku Sesselmanna a spolkového spolkového vůdce strany Tina Chrupalla a řekl svým příznivcům: "Tohle je teprve začátek."

V červenci AfD získala post starosty ve městě Raguhn-Jeßnitz. Poté prohrála dvě následující pozice starosty a vedoucího rady, než si v prosinci nezávislý kandidát podporovaný stranou zajistil post starosty v Pirně.