V květnových volbách do Evropského parlamentu se očekává posun doprava v celé EU
29. 1. 2024
První průzkumy naznačují silný výsledek protievropských populistických hnutí ve většině zemí EU
V nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 se v mnoha členských státech EU očekává posun doprava, přičemž populistické radikálně pravicové strany mohou výrazně posílit na úkor středolevých a zelených stran, píše server Intellinews.
Podle výzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR), který vychází z prvních údajů z průzkumů veřejného mínění, se očekává, že protievropská populistická hnutí povedou v devíti členských státech včetně všech zemí Visegrádské čtyřky, České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. V dalších devíti zemích, včetně Bulharska a Rumunska v jihovýchodní Evropě a pobaltských států Estonska a Lotyšska, si podle odhadů zajistí druhé nebo třetí místo.
Prognóza naznačuje odklon od tradiční dominance středu, neboť téměř polovinu křesel by měli obsadit poslanci mimo "supervelkou koalici" tří centristických skupin.
Existuje možnost, že populistická pravicová koalice složená z křesťanských demokratů, konzervativců a radikálně pravicových poslanců Evropského parlamentu získá poprvé většinu v Evropském parlamentu, pokud se rozhodnou spolupracovat.
Krajně pravicové strany mají stále větší převahu
"Krajně pravicové strany se stávají stále dominantnějšími v národním prostředí v mnoha hlavních městech EU," uvádí se v politickém dokumentu ECFR s názvem "Ostrý obrat doprava: A forecast for the 2024 European Parliament elections" (Prognóza pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024).
To odráží trend pozorovaný v nedávných volbách a politických debatách. Úspěch krajně pravicových hnutí, jako je Strana svobody Geerta Wilderse v Nizozemsku a vliv Národního shromáždění na imigrační politiku Francie, podtrhuje významnou roli, kterou bude krajní pravice hrát při formování evropské politiky v roce 2023
Očekává se, že volby v květnu 2024 budou v tomto trendu na evropské úrovni pokračovat.
Vzestup pravice však není rovnoměrný, jak ukazuje ztráta moci polské strany Právo a spravedlnost (PiS) v roce 2023, která je v protikladu vůči očekáváním hrozící populistické vlny v Evropě.
Centristické strany ztrácejí křesla
Projekce ECFR vycházejí z nejnovějších průzkumů veřejného mínění ze všech členských států EU a používají statistický model založený na předchozích volbách do Evropského parlamentu.
Podle tohoto modelu se očekává, že středopravá Evropská lidová strana (EPP) a středolevá Pokroková aliance socialistů a demokratů (S&D) budou nadále ztrácet křesla, což odráží pokračující pokles podpory mainstreamových stran.
Přesto se předpokládá, že EPP zůstane největší skupinou v parlamentu.
Předpokládá se, že centristická skupina Obnova Evropy (RE) a Zelení/Evropská svobodná aliance (G/EFA) rovněž ztratí křesla, zatímco skupina Levice by měla zvýšit své zastoupení.
Hlavními vítězi voleb by měla být populistická pravice, přičemž radikálně pravicová skupina Identita a demokracie (ID) by měla získat 40 křesel a stát se třetí největší skupinou v novém parlamentu. Předpokládá se, že skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR) získá rovněž 18 křesel, čímž by mohla předstihnout RE a ID, pokud se maďarský Fidesz rozhodne k ECR připojit.
Pokud se skupiny ECR a ID spojí, mohly by mít až 25 % europoslanců, čímž by poprvé překonaly křesla EPP nebo S&D.
Politické důsledky
Tento očekávaný "prudký obrat doprava" by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro strategie na evropské úrovni, zejména dopad na rozhodování v oblasti zahraniční politiky, přičemž nová většina by se pravděpodobně bránila ambiciózním opatřením EU v oblasti změny klimatu.
Další oblastí, která vzbuzuje obavy, je právní stát. "V současném parlamentu se těsná většina vyslovila pro to, aby EU uvalovala sankce (např. zadržování plateb z rozpočtu) na členské státy, v nichž dochází k zaostávání v oblasti právního státu - zejména v Maďarsku a Polsku," uvádí zpráva.
"Po červnu 2024 však bude pro centristické a středolevicové poslance Evropského parlamentu pravděpodobně těžší ... udržet linii proti pokračující erozi demokracie, právního státu a občanských svobod v Maďarsku a jakémkoli jiném členském státě, který by se mohl vydat tímto směrem."
Noví členové EU
Na rozdíl od očekávaného nárůstu hlasů pro pravicové strany ve většině Evropy se očekává, že prominentní pravicové strany v Polsku a Maďarsku - PiS, respektive Fidesz - si povedou hůře než v minulých volbách.
V Maďarsku očekává ECFR pokles podílu hlasů strany Fidesz z 53 % v roce 2019 na 44 % v letošních volbách.
V Polsku by měly nadcházející volby do Evropského parlamentu ukázat, jak dlouho bude trvat odklon polských voličů od PiS po celostátních volbách v říjnu 2023.
Průzkumy naznačují, že v červnu 2024 se do čela dostane PiS, která si zajistí přibližně 31 % hlasů, následovaná centristickou aliancí Evropská koalice (KE) a Třetí cestou (TD). Očekává se, že po neuspokojivém výsledku v celostátních volbách se radikální pravice v červnu 2024 vrátí na scénu, a to především tím, že bude PiSu odebírat hlasy.
V Bulharsku se očekává, že se do Evropského parlamentu poprvé dostane krajně pravicová a proruská strana Vazraždenie (Obroda), která získá tři křesla.
Straně se dařilo v politické nestabilitě Bulharska v posledních třech letech, kdy se v zemi konalo nejméně pět parlamentních voleb. Podařilo se jí zvýšit podíl hlasů z pouhých 3 % v prvním hlasování v dubnu 2021 na 14 % v posledních volbách v roce 2023, což z ní činí třetí největší stranu v současném parlamentu.
Podobně se v sousedním Rumunsku stále více prosazuje pravicově populistická Aliance pro svaz Rumunů (AUR)
Oči upřené na USA
Zpráva ECFR byla zveřejněna krátce předtím, než bývalý americký prezident Donald Trump vyhrál republikánské primárky v New Hampshire, čímž se přiblížil k získání republikánské nominace pro letošní prezidentské volby.
Přestože některé krajně pravicové a populistické pravicové strany, u nichž se očekává dobrý výsledek ve volbách do Evropského parlamentu, lze považovat za přirozené Trumpovy spojence, zpráva ECFR naznačuje, že Trumpovo vítězství je může přimět k opatrnějšímu přístupu.
Diskuse