Abychom Trumpa porazili, musíme vědět, proč ho Američané stále volí. Psychologové možná znají odpověď
30. 1. 2024
Americká kultura je inkubátorem "vnějších hodnot". Nikdo je neztělesňuje tak silně jako republikánský favorit.
Nabízí se mnoho vysvětlení pro pokračující vzestup Donalda Trumpa a nezlomnost jeho podpory, i když se hromadí jeho nehoráznosti a trestní oznámení proti němu. Některá z těchto vysvětlení jsou silná. Nikde jsem však neviděl zmíněno jedno, které by podle mého názoru mohlo být nejdůležitější: Trump je králem zastánců vnějších hodnot, píše George Monbiot.
Někteří psychologové se domnívají, že naše hodnoty mají tendenci se shlukovat kolem určitých pólů, označovaných jako "vnitřní" a "vnější". Lidé se silným souborem vnitřních hodnot inklinují k empatii, intimitě a sebepřijetí. Bývají otevření výzvám a změnám, zajímají se o univerzální práva a rovnost a chrání ostatní lidi a živý svět.
Lidé ovlivňovaní vnějšími hodnotami jsou více přitahováni prestiží, postavením, image, slávou, mocí a bohatstvím. Jsou silně motivováni vyhlídkou na individuální odměnu a pochvalu. Jsou náchylnější k objektivizaci a vykořisťování druhých lidí, k hrubému a agresivnímu chování a k přehlížení sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí. Mají malý zájem o spolupráci nebo společenství. Lidé se silným souborem vnějších hodnot častěji trpí frustrací, nespokojeností, stresem, úzkostí, hněvem a nutkavým chováním.
Trump je příkladem posedlosti vnějšími hodnotami. Od věžáku se zlatým nápisem jeho jména až po hrubé přehánění svého bohatství; od jeho nekonečných řečí o "vítězích" a "poražených" až po jeho údajný zvyk podvádět při golfu; od jeho extrémní objektivizace žen, včetně jeho vlastní dcery, až po jeho posedlost velikostí jeho rukou; od jeho odmítání veřejné služby, lidských práv a ochrany životního prostředí až po jeho extrémní nespokojenost a zuřivost, která se nezmenšila ani v době, kdy byl prezidentem Spojených států, je Trump, možná více než kterákoli jiná veřejná osoba v nedávné historii, chodícím, mluvícím pomníkem vnějších hodnot.
Se svými hodnotami se nerodíme. Utvářejí je náznaky a reakce, které dostáváme od ostatních lidí, a převládající mravy naší společnosti. Formuje je také politické prostředí, v němž žijeme. Pokud lidé žijí v krutém a deprivujícím politickém systému, mají tendenci jej normalizovat a internalizovat, vstřebávat jeho dominantní nároky a převádět je do vnějších hodnot. To následně umožňuje vznik ještě krutějšího a ještě více deprivujícího politického systému.
Od chvíle, kdy se k moci dostal Ronald Reagan, který na platformě, jež zajistila, že se společnost ostře rozdělila na "vítěze" a "poražené" a stále více lidí, kterým chybělo veřejné zaopatření, bylo ve společnosti ohroženo, se americká politika stala živnou půdou pro vnější hodnoty. Když demokratičtí prezidenti po Reaganovi přijali většinu zásad neoliberalismu, jen stěží se podařilo západku zvrátit. Odvolávání se demokratů, labouristů a dalších kdysi progresivních stran na vnější hodnoty je vždy sebezničující. Výzkumy ukazují, že čím více se lidé přibližují vnějším hodnotám, tím spíše budou volit pravicové strany.
Klasickým znakem tohoto posunu je individualizace viny. Na obou stranách Atlantiku dnes nabývá extrémních podob. Podle návrhu zákona o trestním soudnictví, který nyní prochází britským parlamentem, mohou být bezdomovci, přistižení, že přespávají na ulici uvězněni nebo pokutováni až do výše 2 500 liber, pokud jsou považováni za "obtěžující" nebo způsobují "škodu". Podle článku 61 návrhu zákona "škoda" zahrnuje i zápach. Těžko říct, kde s tím začít. Kdyby měl někdo 2 500 liber nazbyt, nebyl by na ulici. Vláda navrhuje, aby se pro osoby, které spí na ulici, poskytovaly vězeňské cely, ale ne domovy. A co je možná nejdůležitější, lidé jsou obviňováni a kriminalizováni z toho, že jsou v nouzi, kterou v mnoha případech způsobuje vládní politika.
Diskuse