Abychom Trumpa porazili, musíme vědět, proč ho Američané stále volí. Psychologové možná znají odpověď

30. 1. 2024

čas čtení 6 minut
 
Americká kultura je inkubátorem "vnějších hodnot". Nikdo je neztělesňuje tak silně jako republikánský favorit.

Nabízí se mnoho vysvětlení pro pokračující vzestup Donalda Trumpa a nezlomnost jeho podpory, i když se hromadí jeho nehoráznosti a trestní oznámení proti němu. Některá z těchto vysvětlení jsou silná. Nikde jsem však neviděl zmíněno jedno, které by podle mého názoru mohlo být nejdůležitější: Trump je králem zastánců vnějších hodnot, píše George Monbiot.

Někteří psychologové se domnívají, že naše hodnoty mají tendenci se shlukovat kolem určitých pólů, označovaných jako "vnitřní" a "vnější". Lidé se silným souborem vnitřních hodnot inklinují k empatii, intimitě a sebepřijetí. Bývají otevření výzvám a změnám, zajímají se o univerzální práva a rovnost a chrání ostatní lidi a živý svět.

 
Lidé ovlivňovaní vnějšími hodnotami jsou více přitahováni prestiží, postavením, image, slávou, mocí a bohatstvím. Jsou silně motivováni vyhlídkou na individuální odměnu a pochvalu. Jsou náchylnější k objektivizaci a vykořisťování druhých lidí, k hrubému a agresivnímu chování a k přehlížení sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí. Mají malý zájem o spolupráci nebo společenství. Lidé se silným souborem vnějších hodnot častěji trpí frustrací, nespokojeností, stresem, úzkostí, hněvem a nutkavým chováním.

Trump je příkladem posedlosti vnějšími hodnotami. Od věžáku se zlatým nápisem jeho jména až po hrubé přehánění svého bohatství; od jeho nekonečných řečí o "vítězích" a "poražených" až po jeho údajný zvyk podvádět při golfu; od jeho extrémní objektivizace žen, včetně jeho vlastní dcery, až po jeho posedlost velikostí jeho rukou; od jeho odmítání veřejné služby, lidských práv a ochrany životního prostředí až po jeho extrémní nespokojenost a zuřivost, která se nezmenšila ani v době, kdy byl prezidentem Spojených států, je Trump, možná více než kterákoli jiná veřejná osoba v nedávné historii, chodícím, mluvícím pomníkem vnějších hodnot.

Se svými hodnotami se nerodíme. Utvářejí je náznaky a reakce, které dostáváme od ostatních lidí, a převládající mravy naší společnosti. Formuje je také politické prostředí, v němž žijeme. Pokud lidé žijí v krutém a deprivujícím politickém systému, mají tendenci jej normalizovat a internalizovat, vstřebávat jeho dominantní nároky a převádět je do vnějších hodnot. To následně umožňuje vznik ještě krutějšího a ještě více deprivujícího politického systému.

Pokud naopak lidé žijí v zemi, v níž nikdo nestrádá, v níž se společenské normy vyznačují laskavostí, empatií, společenstvím a svobodou od nedostatku a strachu, jejich hodnoty se pravděpodobně posunou směrem k vnitřnímu cíli. Tento proces je znám jako zpětná vazba politiky nebo "hodnotová západka". Hodnotová západka funguje na společenské i individuální úrovni: v důsledku nejistoty a nenaplněných potřeb se často vyvíjí silný so

Od chvíle, kdy se k moci dostal Ronald Reagan, který na platformě, jež zajistila, že se společnost ostře rozdělila na "vítěze" a "poražené" a stále více lidí, kterým chybělo veřejné zaopatření, bylo ve společnosti ohroženo, se americká politika stala živnou půdou pro vnější hodnoty. Když demokratičtí prezidenti po Reaganovi přijali většinu zásad neoliberalismu, jen stěží se podařilo  západku zvrátit. Odvolávání se demokratů, labouristů a dalších kdysi progresivních stran na vnější hodnoty je vždy sebezničující. Výzkumy ukazují, že čím více se lidé přibližují vnějším  hodnotám, tím spíše budou volit pravicové strany.

Tento posun je však hlubší než politika. Po více než sto let USA více než většina národů uctívaly vnější hodnoty: americký sen je snem o získávání bohatství, jeho okázalém utrácení a úniku před omezeními potřeb a požadavků ostatních lidí. V politice i v populární kultuře ho provázejí toxické mýty o neúspěchu a úspěchu: cílem je bohatství, bez ohledu na to, jakým způsobem je získáno. 

Všudypřítomnost reklamy, komercializace společnosti a vzestup konzumerismu spolu s mediální posedlostí slávou a módou tento příběh posilují. Marketing nejistoty, zejména pokud jde o fyzický vzhled, a výroba nenaplněných přání hloubí v naší psychice díry, které se můžeme snažit zaplnit penězi, slávou nebo mocí. Po desetiletí fungují dominantní kulturní témata v USA - a v mnoha dalších zemích - jako  téměř dokonalý inkubátor vnějších hodnot.

Klasickým znakem tohoto posunu je individualizace viny. Na obou stranách Atlantiku dnes nabývá extrémních podob. Podle návrhu zákona o trestním soudnictví, který nyní prochází britským parlamentem, mohou být bezdomovci, přistižení, že přespávají na ulici uvězněni nebo pokutováni až do výše 2 500 liber, pokud jsou považováni za "obtěžující" nebo způsobují "škodu". Podle článku 61 návrhu zákona "škoda" zahrnuje i zápach. Těžko říct, kde s tím začít. Kdyby měl někdo 2 500 liber nazbyt, nebyl by na ulici. Vláda navrhuje, aby se pro osoby, které spí na ulici, poskytovaly vězeňské cely, ale ne domovy. A co je možná nejdůležitější, lidé jsou obviňováni a kriminalizováni z toho, že jsou v nouzi, kterou v mnoha případech způsobuje vládní politika.

Podrobnosti v angličtině ZDE

3
Vytisknout
3986

Diskuse

Obsah vydání | 1. 2. 2024