Západní politikové jsou „vážně znepokojeni“ poté, co Izrael zahájil pozemní invazi do Libanonu

17. 3. 2026

čas čtení 8 minut
 
Vedoucí politikové  Velké Británie, Francie, Německa, Kanady a Itálie vydali společné prohlášení, v němž vyjádřili „vážné znepokojení“ poté, co Izrael v pondělí zahájil pozemní invazi do Libanonu.


Vyzývají k smysluplnému zapojení izraelských a libanonských představitelů do vyjednávání o udržitelném politickém řešení.

Varují, že rozsáhlá izraelská pozemní ofenzíva by měla zničující humanitární důsledky, a dodávají, že by mohla vést k vleklému konfliktu s „zničujícími humanitárními důsledky“.

Výňatek z prohlášení zní:

 

Útoky Hizballáhu na Izrael a útoky na civilisty musí přestat a Hizballáh se musí odzbrojit. Odsuzujeme rozhodnutí Hizballáhu připojit se k Íránu v nepřátelských akcích, což dále ohrožuje regionální mír a bezpečnost.

Odsuzujeme útoky namířené proti civilistům, civilní infrastruktuře, zdravotnickým pracovníkům a zdravotnické infrastruktuře, jakož i proti Prozatímním silám OSN v Libanonu. Tyto akce jsou nepřijatelné a vyzýváme všechny strany, aby jednaly v souladu s mezinárodním humanitárním právem.

Významná izraelská pozemní ofenzíva by měla zničující humanitární důsledky a mohla by vést k vleklému konfliktu. Je třeba jí zabránit. Humanitární situace v Libanonu, včetně pokračujícího masového vysídlování, je již nyní velmi alarmující.

Dříve izraelská armáda oznámila, že její jednotky zahájily takzvané „omezené a cílené“ pozemní operace proti baštám Hizballáhu v jižním Libanonu.

Nejnovější zprávy uvádějí, že izraelské údery zabily v Libanonu nejméně 850 lidí, včetně nejméně 107 dětí, a vyhnaly z domovů více než milion lidí.


Írán a USA byly prý v posledních dnech v přímém kontaktu, Araghči to popřel


V posledních dnech byl prý znovu aktivován přímý komunikační kanál mezi americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbasem Araghčim, informuje Axios s odvoláním na amerického úředníka a zdroj obeznámený s touto záležitostí.

Podle zprávy Axios není jasné, jak podstatné byly zprávy vyměněné mezi Araghčim a Witkoffem, ale jedná se o první známou přímou komunikaci mezi stranami od začátku války před více než dvěma týdny.

Americký úředník a informovaný zdroj sdělili Axios, že Araghči poslal Witkoffovi textové zprávy zaměřené na ukončení války.

Stalo se tak poté, co server Drop Site News dnes informoval, že Witkoff poslal zprávy Araghčimu, a citoval íránské úředníky, kteří tvrdili, že íránský ministr zahraničí jeho zprávy ignoruje.

Americký úředník sdělil serveru Axios, že to byl Araghči, kdo se pokoušel navázat kontakt, ale uvedl, že USA s Íránem „nejednají“. Žádný ze zdrojů neposkytl podrobnosti o tom, kolik textových zpráv bylo vyměněno, ani o jejich obsahu.

Donald Trump  uvedl, že Írán komunikoval s USA ohledně dosažení dohody.

„Chtějí uzavřít dohodu. Jednají s našimi lidmi... máme lidi, kteří chtějí vyjednávat, [ale] nemáme tušení, kdo to je,“ řekl americký prezident novinářům.

Araghči ale uvádí, že jeho poslední kontakt s Witkoffem proběhl před útokem USA na Írán

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi uvedl, že jeho poslední kontakt se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem proběhl před útokem USA na Írán.

Na X napsal:

Můj poslední kontakt s panem Witkoffem proběhl předtím, než se jeho zaměstnavatel rozhodl zničit diplomacii dalším nelegálním vojenským útokem na Írán. Jakékoli tvrzení o opaku se zdá být zaměřeno výhradně na to, aby uvedlo v omyl obchodníky s ropou a veřejnost.


Donald Trump také naznačil, že navzdory všem důkazům o opaku byla íránská odveta proti sousedním státům, které hostí americké vojenské základny, překvapením a že Teherán byl nejen blízko k získání jaderných zbraní, ale také plánoval jejich použití.

Prezident uvedl, že íránští vůdci „neočekávaně začali odpalovat rakety“ jako odvetu za údery USA a Izraele v tomto měsíci, a poté prohlásil, že Írán by použil jadernou zbraň „do hodiny, pokud by ji získal“.

Chtěli ovládnout Blízký východ, a kdybych neukončil hroznou jadernou dohodu Baracka Husseina Obamy s Íránem, což jsem udělal během svého prvního funkčního období, měli by jadernou zbraň už před třemi lety, možná před čtyřmi lety, použili by ji, vyhodili by do vzduchu Blízký východ a pak by šli po nás.

Trumpovým výrokům odporuje skutečnost, že jaderná dohoda s Íránem výslovně bránila Íránu v úsilí o získání jaderných zbraní výměnou za zmírnění sankcí, zahrnovala přísné mezinárodní monitorování obohacování uranu pro energetické nebo lékařské účely a nebyla uzavřena pouze mezi Spojenými státy a Íránem, ale mezi celým světem a Íránem.

Odborníci na nešíření jaderných zbraní také poukázali na to, že logikou zemí, které si jaderné zbraně pořizují, jako je Severní Korea, je zajistit, aby nebyly napadeny jinými národy, nikoli že by tyto zbraně použily ve snaze dobýt národy, jako je Izrael a USA, které již jaderné zbraně mají.

Trump odloží cestu do Číny kvůli válce s Íránem

Donald Trump také naznačil, že jeho cesta do Číny tento měsíc za účelem setkání se Si Ťin-pchingem by se mohla odložit o „asi měsíc“.

Jednáme s Čínou. Rád bych jel, ale kvůli válce chci být tady.

Požádali jsme o odložení asi o měsíc a těším se na setkání s ním. Probíhá válka. Myslím, že je důležité, abych byl tady. Takže je možné, že to trochu odložíme, ne moc.

Jeho tisková mluvčí Karoline Leavitt dříve novinářům sdělila, že cesta by mohla být odložena. Jeho ministr financí Scott Bessent také vyjádřil pochybnosti ohledně této cesty, ale trval na tom, že to není proto, aby vyvinul tlak na Peking, aby pomohl odblokovat Hormuzský průliv. Řekl CNBC:

Uvidíme, zda se návštěva uskuteční podle plánu. Ale co bych chtěl rozebrat, je to, že se šíří falešná informace, že pokud se schůzky odloží, nebude to proto, že prezident požadoval, aby Čína hlídala Hormuzský průliv.

V nedělním rozhovoru pro Financial Times Trump řekl: „Myslím, že Čína by měla také pomoci [s opětovným otevřením Hormuzského průlivu], protože 90 % své ropy Čína získává právě z tohoto průlivu.“


Vance se vyhýbá odpovědi na otázku, zda „plně podporuje“ válku USA proti Íránu

Na otázku, zda „plně podporuje“ válku USA a Izraele proti Íránu – vzhledem k jeho dřívějšímu skepticismu vůči časově neomezeným vojenským misím USA v zahraničí – Vance novinářům řekl, že si přeje, aby operace byla „co nejúspěšnější“.

Když byl dotázán, zda má nějaké pochybnosti ohledně současné operace, Vance dodal:

Máme chytrého prezidenta, zatímco v minulosti jsme měli hloupé prezidenty, a věřím, že prezident Trump tu práci zvládne.

To přichází v době, kdy řada médií informovala, že Vance radil Trumpovi, aby nezačínal útoky na Írán, a to v době, kdy se Trump rozhodoval jít do války.

Americký viceprezident také zaútočil na média a obvinil reportéra, který položil otázku, že se „snaží vrazit klín“ mezi něj a Trumpa.


Katar zachytil útok íránských raket a dronů, uvedlo ministerstvo obrany

Katarské ministerstvo obrany uvedlo, že v pondělí bylo napadeno íránskými raketami, ačkoli většina z nich byla zachycena.

Útok zahrnoval 14 balistických raket a několik dronů, uvedlo ministerstvo obrany s tím, že 13 z balistických raket bylo zachyceno, stejně jako všechny drony.

Jedna raketa dopadla do „neobydlené oblasti, aniž by způsobila jakékoli ztráty“, uvedlo ministerstvo.
 
Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
374

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2026