Válka nepomohla snížit íránský jaderný potenciál

6. 5. 2026

čas čtení 3 minuty
Válka USA a Izraele proti Íránu neovlivnila na poslední chvíli jeho schopnost vyrábět jaderné zbraně, uvedly tři zdroje obeznámené s americkou zpravodajskou službou.

Podle nich bude Teherán stále potřebovat asi 9–12 měsíců – podobný odhad byl uveden po bombardování země v červnu 2025. Současně americký prezident Donald Trump, který zahájil vojenskou operaci 28. února, vyhlásil zničení íránského jaderného potenciálu za jeden z cílů.

Zdroje uvádějí, že během útoků zůstaly zásoby vysoce obohaceného uranu nedotčeny, mimo jiné proto, že Spojené státy zasáhly hlavně konvenční vojenskou infrastrukturu. Izrael pokračoval v útocích na jednotlivá jaderná zařízení, ale nešlo o velké cíle, jako v létě, kdy byla zasažena klíčová výzkumná centra v Isfahánu, Natanzu a Fordó.

Dříve Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nemohla potvrdit umístění 440 kg uranu obohaceného na 60 % a postačujícího k výrobě 10 jaderných bomb. Některé z nich se pravděpodobně nacházejí v podzemních skladovacích zařízeních v Isfahánu. Bez zničení nebo odstranění těchto zásob není možné vážně zpomalit íránský jaderný program, zdůrazňují zdroje.

"Tyto materiály se pravděpodobně nacházejí v hlubokých podzemních skladovacích zařízeních, kam americká munice nemůže proniknout," řekl Eric Brewer, bývalý vysoký americký zpravodajský analytik. Také věří, že Írán má stále všechny schopnosti vytvořit jaderné zbraně.

V posledních týdnech Bílý dům zvažoval provedení pozemních razií speciálních jednotek za účelem získání vysoce obohaceného uranu. Takové operace jsou však spojeny s vysokým rizikem.

Začátkem dubna Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán na ukončení války. Zahrnoval demontáž jaderných zařízení v Natanzu, Isfahánu a Fordó, stejně jako převod vysoce obohaceného uranu. Stejné návrhy byly projednány během přímých jednání mezi zeměmi dne 12. dubna v Pákistánu. Podle zdrojů The New York Times Washington také požadoval dvacetileté moratorium na obohacování, ale Teherán souhlasil pouze s pětiletými omezeními.

Trump uvedl, že Američané budou uran těžit pomocí "bagrů" a vyvážet ho do Spojených států, zatímco Teherán "za to nedostane žádné peníze". Íránské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že obohacený uran "nebude nikde a za žádných okolností přemístěn".

V současnosti existuje příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které Trump oznámil 7. dubna a později prodloužil na neurčito. Současně však napětí mezi stranami zůstává vysoké, mimo jiné kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu, který dodával 20 % světových zásob ropy a LNG. Uzavření této obchodní tepny vedlo k nárůstu cen uhlovodíků, což vyvolalo globální energetickou krizi.

V reakci na to Spojené státy uvalily blokádu íránských přístavů. Trump zdůraznil, že blokáda zůstane v platnosti, dokud Teherán nebude souhlasit s uzavřením dohody o opuštění jaderného programu.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
277

Diskuse

Obsah vydání | 6. 5. 2026