Prezident jako první test. Maďarská vláda Pétera Magyara stojí před zkouškou právního státu

27. 5. 2026 / Petr Waniek Horváth

Magyarův slib očistit stát od orbánismu

Péter Magyar od počátku říká, že chce obnovit právní stát a odstranit vliv lidí, kteří byli součástí Orbánova systému. Tvrdí, že bez této očisty se Maďarsko nemůže vrátit k normálnímu fungování. Jenže právě zde začíná největší právní i politická výzva. Orbán za šestnáct let obsadil prezidentský úřad, Ústavní soud, státní zastupitelství, mediální radu i další klíčové instituce. Prezident Tamás Sulyok je jedním z těchto pilířů. Magyar ho proto vyzval k rezignaci. Sulyok to odmítl a odvolává se na ústavní ochranu své funkce. Tím se otevírá otázka, jaké má nová vláda skutečné možnosti.

Kdo je Tamás Sulyok

Tamás Sulyok je právník, který většinu kariéry strávil v advokacii a akademickém prostředí. V roce 2014 se stal soudcem Ústavního soudu a o dva roky později jeho předsedou. Do prezidentské funkce ho v roce 2024 zvolila Orbánova většina. Sulyok se prezentoval jako obhájce ústavní kontinuity. V praxi to znamenalo, že nikdy nešel proti zájmům vlády, která ho do funkce vynesla. Jeho právnické zázemí je silné a dobře rozumí tomu, jaké pravomoci prezident má a jaké ústavní bariéry chrání jeho postavení. Proto odmítá rezignovat a zdůrazňuje, že jeho funkce je pevně zakotvena v Alaptörvény, tedy v maďarské ústavě.

Magyar jako právník z významné právnické rodiny

Péter Magyar není politický nováček. Pochází z rodiny, která má v maďarské právnické obci dlouhou tradici. Jeho dědeček působil jako soudce, otec jako advokát a později právní poradce v regionální správě. V takovém prostředí se právo chápalo jako služba veřejnosti a jako nástroj ochrany občana před státní mocí. Magyar vystudoval práva na univerzitě v Szegedu a dlouhodobě pracoval v prostředí, kde se politika protíná s právem. Působil ve státní správě, v dozorčích radách i v právních odděleních velkých institucí. Rozumí tedy ústavnímu systému zevnitř a to nejen jako politik, ale jako člověk, který vyrůstal v právnické kultuře. Proto je střet mezi ním a prezidentem Sulyokem tak zajímavý. Nejde o konflikt politika s právní autoritou, ale o střet dvou právníků, kteří mají rozdílnou představu o tom, co znamená právní stát po éře Orbána.

Jak lze odvolat prezidenta v Maďarsku podle Alaptörvény

Maďarská ústava, tedy Alaptörvény, chrání prezidenta velmi silně. Odvolání je možné pouze tehdy, pokud prezident úmyslně poruší ústavu nebo spáchá úmyslný trestný čin. Neexistuje možnost odvolání z politických důvodů, ztráty důvěry nebo nevhodnosti.

Postup je následující. Návrh musí podat alespoň pětina poslanců. Parlament musí návrh schválit dvoutřetinovou většinou všech poslanců. Prezident je poté dočasně zbaven výkonu funkce. Ústavní soud následně rozhodne, zda skutečně došlo k porušení ústavy nebo trestnému činu. Pokud ano, prezident ztrácí funkci. Tento mechanismus je velmi obtížně použitelný, protože Ústavní soud je stále obsazen převážně soudci zvolenými za vlády Fideszu.

Pro srovnání: jak lze odvolat prezidenta v České republice

Česká ústava je v tomto směru podobně přísná, ale postup je jiný a institucionálně stabilnější. V České republice může být prezident odvolán pouze tehdy, pokud spáchá velezradu nebo hrubě poruší ústavu či jinou součást ústavního pořádku. Návrh podává Senát. Senát musí návrh schválit třípětinovou většinou přítomných senátorů. Poté musí Poslanecká sněmovna návrh potvrdit třípětinovou většinou všech poslanců. Konečné slovo má Ústavní soud. Pokud rozhodne, prezident ztrácí funkci a nemůže být znovu zvolen.

Český systém má navíc pojistku v podobě článku 66 Ústavy. Ten umožňuje převzít prezidentské pravomoci, pokud prezident není schopen funkci vykonávat. Nejde o odvolání, ale o zajištění funkčnosti státu. Tato možnost v maďarském systému neexistuje.

Evropský rozměr a reakce evropských zemí

Reakce evropských států na změnu vlády v Maďarsku jsou pozorné a opatrné. Většina evropských lídrů vítá konec éry Viktora Orbána, ale zároveň očekává, že Péter Magyar ukáže, zda dokáže obnovit právní stát bez toho, aby sám překračoval ústavní hranice.

V Německu zazněly první komentáře velmi rychle. Německé ministerstvo zahraničí označilo výsledek voleb za příležitost k návratu Maďarska k plnohodnotné spolupráci v rámci Evropské unie. Zároveň upozornilo, že jakékoli zásahy do ústavního systému musí probíhat v souladu s právem. Berlín tak dává najevo, že očekává změnu stylu vládnutí, ale nikoli revoluční kroky, které by mohly vyvolat další napětí.

Ve Francii se objevila podobná reakce. Paříž zdůraznila, že vítá snahu o obnovu právního státu, ale zároveň připomněla, že evropské hodnoty nejsou jen politickým heslem, ale závazkem, který musí být naplňován konkrétními kroky. Francouzská diplomacie upozornila, že způsob, jakým se nová vláda vypořádá s prezidentem Sulyokem, bude prvním skutečným testem jejího vztahu k ústavnímu pořádku.

Polsko sleduje situaci s mimořádným zájmem. Po vlastní změně vlády vidí v Maďarsku paralelu. Varšava zdůrazňuje, že obnovit právní stát je možné, ale vyžaduje to trpělivost a respekt k ústavním pravidlům. Polská vláda zároveň připomíná, že rychlé a silové kroky mohou vést k dalšímu rozdělení společnosti.

Evropská komise reagovala zdrženlivě, ale jasně. Uvedla, že očekává konstruktivní spolupráci s novou maďarskou vládou a že je připravena uvolnit část pozastavených evropských fondů, pokud Maďarsko prokáže skutečný návrat k právnímu státu. Komise zároveň upozornila, že bude sledovat nejen obsah reforem, ale i způsob, jakým budou prováděny. To znamená, že postup vůči prezidentovi Sulyokovi bude jedním z prvních signálů, podle kterých bude Brusel hodnotit důvěryhodnost nové vlády.

Reakce evropských zemí tedy ukazují, že Evropa vítá změnu, ale zároveň očekává, že Péter Magyar bude postupovat uvážlivě a v souladu s ústavou. Nejde jen o to, co chce změnit, ale také o to, jakým způsobem to udělá. Právě tento aspekt bude rozhodující pro to, zda se Maďarsko skutečně vrátí k plnohodnotnému fungování v rámci evropského právního prostoru.

Maďarsko vstoupilo do období, kdy se bude rozhodovat o tom, zda změna vlády skutečně znamená i změnu způsobu vládnutí. Péter Magyar má silný mandát a veřejnost od něj očekává rychlou nápravu poměrů, které se v zemi vytvořily během dlouhé vlády Viktora Orbána. Právě proto bude každý krok nové vlády sledován s mimořádnou pozorností. Nejde jen o to, jak rychle dokáže rozebrat struktury, které po sobě starý režim zanechal. Důležitější je, zda to dokáže způsobem, který bude slučitelný s ústavním pořádkem a s představou právního státu, k níž se Magyar hlásí.

Střet s prezidentem Tamásem Sulyokem je první situací, v níž se ukáže, jak chce nová vláda nakládat s mocí, kterou získala. Prezident je člověk, který vzešel z předchozího systému a který se opírá o ústavní ochranu své funkce. Pokud má být odvolán, musí to proběhnout způsobem, který obstojí nejen politicky, ale i právně. Právě na tom se pozná, zda se Maďarsko skutečně vydalo směrem k obnově právního státu, nebo zda jen vyměnilo jedno mocenské uspořádání za jiné.

Evropa bude tuto zkoušku sledovat velmi pozorně. Ne kvůli samotnému prezidentovi, ale kvůli tomu, co způsob jeho případného odvolání nebo setrvání ve funkci vypoví o charakteru nové vlády. Vítězství ve volbách je jedna věc. Způsob, jakým se s mocí zachází, je věc druhá. A právě to bude rozhodující pro to, jakou pověst si Magyarova vláda vytvoří v prvních měsících svého působení.