Channel 4 News: Zmatená Trumpova tisková konference
17. 6. 2026
čas čtení
11 minut
Trump: "Já jsem šéf."
Moderátor, Channel 4 News, středa 17. června 2026, 19 hodin: Trump si na summitu G7 hrál na šéfa, než oznámil, že dohoda o příměří s
Íránem je na světě. Prohrál ale šéf válku, kterou sám začal? Dobrý
večer.
Čtrnáctibodová dohoda s Íránem je stejně stručná a povrchní,
jak byla Trumpova tisková konference na závěr summitu nesouvislá a
mlhavá, a to i na jeho poměry.
V dokumentu se uvádí, že Írán nikdy
nebude mít jadernou zbraň, a zároveň se zavazuje k fondu na obnovu ve
výši 300 miliard dolarů, aniž by upřesnil, odkud peníze pocházejí.
Ti,
kdo chtěli fakta o čemkoli z výše uvedeného, zůstali frustrováni
Trumpovým proudem myšlenek. Jasné bylo, že prezidentu Trumpovi jde o to,
aby ropa opět proudila Hormuzským průlivem. Zbytek, od změny režimu po
obohacování uranu až po balistické rakety, zůstal viset ve vzduchu. Spolu s
těmito otázkami vyvstává i otázka: jaký to všechno mělo smysl?
V posledních několika minutách však íránský ministr zahraničí naznačil, že by mohlo dojít k podpisu mírové dohody mezi Trumpem a íránským prezidentem Masúdem Pezeškianem, i když se k tomuto nápadu stále stavěli opatrně. Trochu jako sám Trump, který prohlásil, že pokud by dohoda nakonec nevyšla, svalil by vinu na svého viceprezidenta J. D. Vance a obnovil by bombardování. Helia Ebrahimi rozebírá prezidentovu tiskovou konferenci a přejeme jí hodně štěstí.
Reportérka: Tichý potlesk pro dohodu, o které si nikdo není jistý, zda se mu líbí. Donald Trump na summitu G7 čelil ostré kritice kvůli podmínkám dohody, kterou uzavřel s Íránem.
Trump: A toto setkání nemohlo přijít v lepší chvíli. V neděli jsme s Íránem dosáhli dohody, která splňuje vše, co jsme si předsevzali, všechno a ještě mnohem víc. Ukončení současného konfliktu, znovuotevření Hormuzského průlivu a zabránění Íránu v získání jaderné zbraně. O tom to celé bylo.
Reportérka: Ceny ropy klesly v důsledku spekulací o této dohodě a prezident slíbil, že to podnítí prudký růst globálních akcií. Zdá se však, že Islámská republika získala celou řadu finančních výhod, díky nimž se ocitá v silnější pozici než před začátkem války. Podle jedné verze memoranda o porozumění, do které nahlédla agentura Bloomberg, Írán ukončí blokádu Hormuzského průlivu se slibem, že do měsíce obnoví provoz na předválečnou úroveň, a zavazuje se, že nebude usilovat o získání jaderné zbraně.
Na oplátku však USA ukončí námořní blokádu, vydají výjimky pro vývoz íránské ropy – v podstatě jde o masivní zmírnění sankcí –, zaváží se k uvolnění zmrazených aktiv a, což je nejkontroverznější, poskytnou přístup k rozvojovým fondům ve výši až 300 miliard dolarů. Jakýkoli náznak možné americké pomoci Íránu však prezidenta dostal do defenzivy, a to nejen proto, že zmíněná částka odpovídá 100 % íránského HDP:
Trump: Od nás to nebude. My mu nemusíme nic dávat. Ale někteří lidé možná budou chtít investovat. Jak chcete říct, že v dané zemi nikdy, nikdy nelze investovat? To je docela těžké. Nevadí mi být tvrdý, ale tohle je docela šílené. Do země se investovat dá. Můžete investovat do jakékoli země, kterou chcete, ale tam investovat nemůžete. No, oni investice potřebují, protože jsme tam napáchali škody v hodnotě jeden a půl bilionu, možná i 2 biliony dolarů. Takže jim někdo bude muset pomoct.
Reportérka: Součástí dohody však je, že boje v Libanonu okamžitě skončí. Dnes však nic nenasvědčovalo tomu, že by tomu tak bylo – na jihu země byli zabiti čtyři lidé. Někteří v Izraeli jsou proti této dohodě, což vyvolalo třenice mezi USA a jejich nejbližším spojencem; prezident dnes vyzval Bibiho Netanjahua k větší zdrženlivosti.
Trump: Měli jsme úžasné partnerství. Byl to úžasný premiér. Máme malý spor ohledně Libanonu a já říkám: „Mohl bys na to jít trochu jemněji, Bibi.“ Nemusíš zbourat budovu pokaždé, když do ní vejde někdo z Hizballáhu. Ale bylo to úžasné partnerství. On však řekne, že my jsme ten velký partner a on ten velmi malý, a to je pravda.
Reportérka: Prezident tvrdil, že námořní provoz se vrací k normálu, a přitom prudce kolísal mezi hrozbami, že Írán bude znovu bombardovat, pokud se nebude chovat slušně, a téměř chválou íránského vedení a kultury.
Trump: Normální tok energie se v příštích dnech obnoví a svět vydělá biliony dolarů a akciový trh bude, jak věřím, i nadále stoupat. Jediný rozdíl spočívá v tom, že se jedná o hráče, který je velmi nestálý, velmi tvrdý, velmi chytrý – upřímně řečeno, mají v jistém smyslu primitivní kulturu, ale je to také geniální primitivní kultura. Jsou to velmi chytří lidé, velmi dobří vyjednavači, ale to jsme i my.
Reportérka: Když prezident opustil summit, zůstalo mnoho otázek bez odpovědi. Trump bude doufat, že se tím před volbami do Kongresu změní ekonomický výhled v oblasti energetiky. Může to však vyvolat i kontroverzi v jeho vlastní straně, která se obává, že Írán z dohody vytěžil nejvíce.
Moderátor: Nyní se ke mně připojuje Alan Eyre, který je klíčovým členem týmu, jenž vyjednával jadernou dohodu z roku 2015 mezi prezidentem Obamou a Íránem, kterou samozřejmě o něco později prezident Trump zrušil. Alane Eyre, rád vás opět vítám v našem pořadu. Nevím, zda jste měl tu čest vyslechnout si celou tiskovou konferenci, nebo jen hodinu a 10 minut z ní. Dokázal jste nějak pochopit, co se Trump snažil říct?
Alan Eyre: Upřímně řečeno, už před nějakou dobou jsem přestal zkoušet odhadovat politiku USA na základě poslechu tiskových konferencí prezidenta Trumpa. Klíčovými fakty se zdá být to, že v pátek pravděpodobně dojde k podpisu a memorandum o porozumění (MOU) uvádí, že průliv bude otevřen, byť pod íránskou správou, blokáda bude zrušena a Írán bude moci vyvážet svou ropu. Zatímco všechno ostatní bylo odsunuto na později.
Moderátor: Dobře. Takže těch 300 miliard amerických dolarů, tedy takzvaný fond na obnovu, který podle mě tvoří 0,3 % obsahu memoranda. V tom memorandu totiž nejsou žádné konkrétní údaje. Byl to jen jeden krátký odstavec. A opět, na tiskové konferenci zaznělo spoustu rozporů. Bude v tom vůbec nějaké americké peníze? Nevypadá to tak.
Alan Eyre: Myslím, že to všechno jsou jen bezpodstatné řeči. Nemyslím si, že někdy bude existovat nějaký fond s 300 miliardami dolarů na investice v Íránu. Prezident Trump poukazuje na to, že stejně jako nemůžete lidem zabránit v investování v Íránu, nemůžete je k tomu ani nutit. A pokud jste mezinárodní podnikatel, který může investovat kdekoli na světě, bude Írán po této válce představovat ještě větší riziko. Myslím si tedy, že ten fond ve výši 300 miliard dolarů je jen návnada, jak přimět Írán ke spolupráci, víte, aby jim v hlavách tančily představy o cukrových bonbóncích. Nemyslím si, že k tomu dojde.
Moderátor: Dobře, nechme stranou ty sladké sny. Vy jste byl klíčovým členem týmu, který vyjednal dohodu z roku 2015. Je to, čeho se Trumpovi podařilo dosáhnout, pro americké zájmy – tedy pro oslabení režimu v Teheránu – lepší než to, čeho jste dosáhli vy?
Alan Eyre: No, nemůžu to srovnávat, protože my jsme něco dosáhli. JCPOA byla jaderná dohoda, 159 stran příloh, která omezovala íránský jaderný program. Zdá se, že vše, čeho prezident Trump dosud dosáhl, je znovuotevření Hormuzského průlivu, který byl před válkou plně otevřený, i když až se nyní znovu otevře, mohl by být pod íránskou kontrolou s možnými poplatky za průjezd v budoucnu. Teoreticky by tedy mohlo být, že prezident Trump vyjedná jadernou dohodu lepší než ta Obamova, ale to se zatím nestalo.
Moderátor: Otázka položená na začátku pořadu tedy zní: jaký to všechno mělo smysl?
Alan Eyre: Prezident Trump není v historii jediným světovým vůdcem, který se dopustil nákladné chyby, když si myslel, že do války lze vstoupit rychle a úspěšně a že se z ní pak může vymanit v záři slávy. Místo toho uvízl v bažině. Naštěstí si po 100 dnech konečně uvědomil, že je čas přestat si kopat jámu, ve které se ocitl. Omezil ztráty. Prohlašuje vítězství. Nevěřím mu. Myslím si, že zájmy USA, regionální zájmy i globální zájmy byly touto válkou vážně poškozeny, ale mohlo to být mnohem horší.
Moderátor: Myslíte si, že prohrál válku, kterou sám začal?
Alan Eyre: Ach, proboha, ano. Chci říct, že si opět myslí, že vojenská převaha, kterou USA zjevně měly spolu s Izraelem, by se mohla proměnit ve strategický úspěch. Je to ale nejasné, protože nikdy jasně nevyjádřil, jaké byly cíle USA při útoku na Írán, nebo tam předložil celou směsici různých tvrzení. Ale Írán stále má jaderný program. Stále by mohli vyrobit jadernou zbraň, kdyby chtěli. Stále mají své rakety. Stále mají své drony. Region je tedy mnohem méně stabilní než před válkou. A k tomu všemu, Matte, máte íránské vedení, které je mnohem více protiamerické, mnohem méně se vyhýbá riziku a je mnohem militarističtější. Celkově tedy jde o obrovskou strategickou ztrátu pro Spojené státy, a to bezdůvodně.
Moderátor: Vy jste odborník na Írán, a víte, všiml jsem si, že Donald Trump sice tak trochu smekl před íránskou civilizací, nebo perskou civilizací, ale vychází z toho Írán jako vítěz, nebo by ho stále mohl tak nějak podkopávat ten původní problém, a to že ho lidé nenávidí?
Alan Eyre: No, vlastně to nazval primitivní kulturou, což je docela ironické, vzhledem k tomu, že Írán má 5 000 let dlouhou historii, na rozdíl od historie USA, která brzy dosáhne 250 let. Íráncům se to nebude líbit. Mohl by ale Írán vyjít z toho silnější? Ne, nemohl, protože jeho ekonomika byla oslabená už předtím. Teď bude ještě mnohem slabší. Strategicky však získali novou formu strategického odstrašování – kontrolu nad Hormuzským průlivem.
336
Diskuse