Co by se stalo, kdyby USA zastavily veškerou vojenskou pomoc Izraeli?
18. 6. 2026
čas čtení
7 minut
Trumpova vláda by mohla změnit kalkulace Tel Avivu, pokud by k tomu měla politickou vůli.
Zatímco izraelští představitelé ostře kritizují předběžnou dohodu o ukončení války v Íránu, prezident Donald Trump jim oplácí stejnou mincí. „Nejsem spokojen s tím, jak se Izrael zachoval vůči Libanonu,“ uvedl Trump v úterý. „Kdybych se do toho nevložil, Izrael by už dávno vyletěl do vzduchu.“
Tyto komentáře představují nejhlubší propad ve vztazích mezi USA a Izraelem za Trumpovy vlády. Spor je zásadní. Trump je odhodlán ukončit válku s Íránem a Írán dal jasně najevo, že mírová dohoda je možná pouze v případě, že Izrael zastaví své operace proti Hizballáhu v Libanonu. Údajný únik memoranda o porozumění z tohoto týdne mezi USA a Íránem výslovně uvádí, že válka v Libanonu musí skončit jako součást širší dohody, uvádí Connor Echols.
Izrael je naopak přesvědčen, že jeho zájmům nejlépe poslouží pokračování války jak s Hizballáhem, tak s Íránem, a trvá na tom, že nebude vázán podmínkami žádné dohody vyjednané pouze mezi Teheránem a Washingtonem.
Jediný způsob, jak tyto postoje smířit, je, aby jedna ze tří zemí přijala zdánlivě nepřijatelný kompromis. Jinými slovy, pokud si USA chtějí prosadit svou, budou muset udělat něco, čemu se dlouho vyhýbaly: donutit Izrael ustoupit pomocí mimořádného vlivu, který nad touto zemí mají, včetně zhruba 4 miliard dolarů vojenské pomoci, kterou USA poskytují Izraeli každý rok.
V této fázi nic nenasvědčuje tomu, že by byl Trump ochoten tento krok učinit. Vzhledem k rychle rostoucí veřejné podpoře ukončení prodeje zbraní Izraeli však stojí za to si položit otázku: co by se stalo, kdyby USA zastavily veškerou vojenskou podporu Izraeli?
Začněme s Libanonem. Vojenští experti tvrdí, že zastavení americké pomoci by izraelské operace v této zemi zpomalilo, ale neukončilo. Mělo by to okamžitý dopad na izraelskou flotilu stíhacích letounů, jejíž údržba závisí na amerických zbrojních firmách.
Izraelské stíhačky F-35 by například „bez náhradních dílů pravděpodobně nebyly schopny létat déle než měsíc, nanejvýš dva měsíce,“ uvedl Josh Paul, který více než deset let působil v úřadu ministerstva zahraničí USA, jenž dohlíží na transfery zbraní z USA.
Izraelské zásoby raket vzduch-země a munice pro protivzdušnou obranu by mu umožnily pokračovat v jeho kampani v krátkodobém až střednědobém horizontu. Vzhledem k tomu, kolik z těchto zbraní se vyrábí v USA, Izrael by brzy musel učinit obtížná rozhodnutí ohledně toho, kam zaměřit své vojenské úsilí.
Proizraelští analytici si tuto skutečnost velmi dobře uvědomují; jak v roce 2024 napsali dva autoři z Nadace pro obranu demokracií, Izrael musí vybudovat vlastní zbrojní průmysl, pokud chce „vést dlouhodobé boje na více frontách“.
Tuto dynamiku pomáhá ilustrovat přehled americké pomoci Izraeli od útoků Hamásu ze 7. října. Během posledních tří let USA poskytly Izraeli přibližně 12,5 miliardy dolarů v rámci doplňkové vojenské pomoci, a to nad rámec obvyklých 3,8 miliardy dolarů, které Izrael dostává každý rok. Tato pomoc zahrnuje zhruba 90 000 tun vojenského vybavení a munice, které podle izraelského ministerstva obrany představují „významnou složku“ operační připravenosti Izraele. Tento rychlý příliv zbraní, spolu s přímou podporou ze strany americké armády, umožnil Izraeli vést ambiciózní operace v Gaze, Libanonu a Íránu naráz.
I pouhá hrozba zastavení této pomoci by „vyslala Izraeli jasný signál, že tato záruka americké záchrany již neplatí, což by zásadně změnilo jeho kalkulace,“ uvedl Jon Hoffman z Cato Institute. Hoffman zdůraznil, že izraelské síly jsou „schopny se bránit“ i bez pomoci USA; spoléhají však na americkou podporu, která jim umožňuje prosazovat jejich „expanzivní politiku“ v regionu, dodal.
Míra, do jaké by Izrael musel stanovit priority, by závisela na tom, jak daleko jsou USA ochotny zajít při omezování pomoci. Írán dokázal na začátku tohoto měsíce, že je ochoten přímo zaútočit na Izrael jako odvetu za izraelské útoky v Libanonu. Pokud by se Trumpova administrativa zavázala, že nebude bránit Izrael před íránskými útoky, pak by izraelští politici museli počítat s možností, že budou bojovat proti Íránu i Hizballáhu sami. Mohli by však dojít k závěru, že válka v Libanonu za to riziko nestojí.
Tato skutečnost poukazuje na vojenský vliv, který mají USA nad Izraelem. Americká diplomatická podpora představuje další klíčový nátlak. Bez ní by Tel Aviv neměl téměř nic, co by ho chránilo před kritikou v OSN nebo v jiných mezinárodních institucích.
Stejně jako u všech hypotetických scénářů i tento vychází z několika riskantních předpokladů. Jedním z nich je, že by Írán byl ochoten znovu rozpoutat válku s Izraelem, i když usiluje o mírovou dohodu s USA. Dalším je, že by Trumpova administrativa – nebo jakákoli budoucí administrativa – byla ochotna odrážet kritiku ze strany proizraelských hlasů v USA, z nichž mnohé mají i nadále vliv ve vládě a médiích. Zásadní však je, že zastavení americké pomoci by donutilo Izrael soustředit se více na obranu vlastního území (a udržení kontroly v Gaze a na Západním břehu) než na vedení válek v zahraničí.
Izraelští představitelé a jejich spojenci si uvědomují hrozbu, která se vznáší nad izraelskou ofenzivní bezpečnostní strategií, a proto usilovně tlačí na posílení svého vlivu. Mezi jejich nejambicióznější snahy v tomto ohledu patří dvojice nedávných opatření v návrzích zákonů, jejichž schválení je nevyhnutelné, a která by Izrael hlouběji „zakotvila“ v „mechanismu americké obranné průmyslové základny a její zpravodajské komunity“, uvedl Paul. Pokud se tato ustanovení stanou zákonem, pak by i skeptik vůči Izraeli v Bílém domě měl potíže s úplným rozpletením bezpečnostních vztahů mezi USA a Izraelem.
I když se tato opatření projednávají v Kongresu, Trump má stále příležitost vyvinout tlak na Izrael, aby souhlasil s jeho mírovou dohodou s Íránem a ukončil válku v Libanonu. Aniž by musel zastavit pomoc, mohl by zaujmout tvrdý postoj při vyjednávání o novém memorandu o porozumění mezi USA a Izraelem, které pravděpodobně zaváže Washington k dalšímu desetiletí dotování izraelské armády.
Trump nemá žádný zázračný recept, jak přimět Izrael, aby souhlasil s mírovou dohodou s Íránem. Má však k dispozici mimořádně silný pákový efekt – pokud je ochoten ho využít.
Celý článek v angličtině
ZDE
219
Diskuse