Kongo-Kinshasa: 'Některé otázky ohledně toho, zda je ebola skutečná'

19. 6. 2026

Od vyhlášení epidemie 15. května bylo dosaženo značného pokroku v kapacitách testování, řekl novinářům v Ženevě Tarik Jašarević, mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO).

Testování na virus Bundibugyo, který je příčinou epidemie, je možné na šesti místech v zemi: v Bunia a Mongbwalu v provincii Ituri, Bukavu a Lwiro v Jižním Kivu, Goma v Severním Kivu, kromě hlavního města Kinshasa.

Další čtyři laboratoře byly aktivovány v Ugandě, kde byly případy dovezeny z DRC, přičemž dosud bylo potvrzeno 19 případů a jeden pravděpodobný případ.

Přesto je stále prostor pro zlepšení.

"Máme slepá místa, kde dostáváme málo upozornění," řekl Jašarević. "Mohou existovat přenosové řetězce, které nejsou detekovány. Stále jsou lidé, kteří riskují, že nakazí ostatní, a musíme je dostat."

Bruno Michon, provozní manažer pro epidemii eboly u partnera OSN, Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC), trvá na tom, že k zastavení šíření je potřeba investic nejen do lékařské péče, ale také do budování důvěry, což je časově náročné a obtížné.

"Ale v tomto výskytu to není volitelné. Je to život zachraňující," řekl.

Říká, že v Bunii, epicentru krize, "někteří lidé stále zpochybňují, zda je nemoc skutečná" a věří, že epidemie mohla být "vymyšlena", aby přilákala zahraniční pomoc. Jiní "vnímají bezpečné a důstojné pohřby jako útok na kulturu a tradici, nikoli jako opatření na ochranu rodin a komunit".

Skepticismus, pochybnosti a strach brzdily reakci ve východní DRK postižené konflikty, a to kvůli nedůvěře místní komunity vůči vnějším orgánům, což výrazně zvyšuje riziko přenosu nemocí.

V prvních dnech epidemie byla v regionu zapálena dvě léčebná centra.

Tehdy WHO řekla UN News, že útoky souvisely s dezinformačními kampaněmi šířenými na sociálních sítích.

"Když se lidé bojí, nemusí hlásit příznaky," vysvětlil Michon. "Mohou se vyhýbat léčebným centrům" ze strachu z kontaminace a raději zůstávají doma, když mají horečku, "stydí se rodině říct, že jsou nemocní", protože nemoc je spojena s výrazným stigmatem.

"Rodiny se snaží pohřbít své blízké podle tradičních praktik, aniž by si uvědomovaly míru rizika," dodal.

Úředník IFRC vysvětlil, že důvěra se získává prostřednictvím opatření, která mají uklidnit obavy komunity.

"Na základě zpětné vazby komunity jsme začali používat pytle na těla s oknem, aby rodina mohla vidět tvář zesnulého," a začali jsme proces truchlení, řekl.

"Když nám komunity řekly, že se obávají, že je otrávil chlor, nehádali jsme se. Ukázali jsme, jak se připravují dezinfekční prostředky."

"Bez důvěry nemůžeme případy odhalit včas," pokračoval Michon. "Nemůžeme zajistit bezpečné a důstojné pohřby. Nemůžeme ani ochránit rodiny a nemůžeme zastavit přenos."

"Důvěra není v reakci na ebolu druhotnou činností. Důvěra je klíčová," uzavřel.

Zdroj v angličtině: ZDE