Japonsko uznává rostoucí potřebu bojovat proti špionáži po zprávě o ruském „hnízdě špionů“

14. 7. 2026

čas čtení 2 minuty

 

Tuto otázku je třeba řešit s „ještě větší důsledností“, uvedl mluvčí vlády poté, co deník New York Times informoval o tom, jak se země stala špionážním centrem Vladimira Putina

Japonsko uvedlo, že si uvědomuje nutnost lépe čelit zahraniční špionáži poté, co deník New York Times informoval, že Rusko proměnilo zemi v „špionážní doupě“ a klíčový zdroj komponentů pro zbraně.

Deník v investigativní reportáži zveřejněné v neděli uvedl, že díky „slabým zákonům proti špionáži“ Moskva využívá Japonsko jako klíčové centrum pro shromažďování zpravodajských informací a získávání technologií dvojího užití potřebných pro válku na Ukrajině.

 

Hlavní vládní mluvčí Minoru Kihara v pondělí uvedl: „Uvědomujeme si, že v rychle se měnícím bezpečnostním prostředí roste potřeba čelit zahraničním zpravodajským aktivitám – jako je získávání kritických informací –, které ohrožují národní bezpečnost Japonska.“

Kihara se odmítl přímo vyjádřit k zprávě NYT, novinářům však sdělil, že Tokio „musí tuto otázku řešit s ještě větší důsledností“.

Kihara dodal, že japonský parlament letos schválil zákon, který připravuje půdu pro vytvoření nového národního orgánu, jenž bude koordinovat roztříštěné zpravodajské aktivity.

Zpráva citovala odhady ukrajinské vlády, podle nichž 90 % ruských raket a dronů obsahuje japonské součástky.

Uvedla, že ruské operace v Japonsku řídil ruský zpravodajský agent pracující v utajení v tokijské pobočce ruské letecké společnosti Aeroflot, jejíž většinovým vlastníkem je stát.

Vzhledem k tomu, že přímý vývoz do Ruska je omezen, využívají nákupní sítě zprostředkovatelské společnosti a třetí země, jako je Vietnam, Uzbekistán a Srí Lanka, k přepravě komponentů do Ruska, dodal NYT.

Zpráva poukázala na to, jak byly stovky ruských špionů vyhoštěny západními zeměmi, když v roce 2022 začala plnohodnotná invaze do Ukrajiny, a uvedla, že mnozí z nich skončili v Japonsku, aby využili jeho vzkvétajícího technologického průmyslu a slabých zákonů proti špionáži, což je částečně důsledkem omezení zavedených po druhé světové válce.

„V této situaci pociťujeme krizi,“ řekl deníku NYT Akihisa Shiozaki, poslanec vládní Liberálně-demokratické strany a bývalý právník, který se zabýval stíháním případů průmyslové špionáže.


Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
208

Diskuse

Obsah vydání | 14. 7. 2026