Egypt: Další hladové bouře na obzoru. USA poslaly humanitární pomoc - slzný plyn

16. 4. 2013 / Karel Dolejší

Do egyptského přístavu Suez počátkem dubna dorazila zásilka 140 000 granátů se slzným plynem. Má islamistickému režimu pomoci vypořádat se se situací, která mu pomalu, ale jistě přerůstá přes hlavu. A není to tak docela jen jeho zásluha. Svými chybami, často vynucenými, situaci zhoršil, nicméně jako celek ji nezavinil a ani ji nemohl vyřešit.

Jsou příležitosti, kdy je nutno opakovat některé triviality prakticky do omrzení. Například tuto: Jestliže země dlouhodobě nedokáže vyprodukovat dostatek potravin k uživení vlastního obyvatelstva a zahraničním obchodem ani turistikou si nevydělá na zbytek svých potřeb, politika ani ideologie s tím nic nenadělají. Sekulární nebo náboženský charakter státu, typ politického systému, levicová nebo pravicová vláda, míra přerozdělování ve prospěch znevýhodněných - to vše nakonec má jen druhořadý význam. Když cena fazolí fava, druhé nejdůležitější potraviny hned po chlebu a pro nejchudší jediného zdroje proteinů, letos stoupla o 40%, takže polovina Egypťanů si je už vůbec nemůže dovolit, nevyřeší to ani ústavní reforma, ani svržení islamistů.

Egyptská bilance zahraničního obchodu se začala prudce propadat již na přelomu tisíciletí a devalvující libra přinesla stále se zrychlující úpadek importu. Protože země na Nilu už na omezené výměře superúrodné půdy nedokáže uživit své obyvatelstvo, je stále závislejší na importovaných potravinách, které však nepřetržitě zdražují - a to jednak všeobecně na světovém trhu (z mnoha důvodů, jež tu nemůžu rozebírat), jednak s ohledem na propad kursu národní měny. V roce 2000 přitom Egypt musel živit 63 305 000 obyvatel, kdežto v roce 2011 to bylo již 79 617 000. Oproti začátku loňského roku egyptská libra ztratila už 60% své hodnoty vůči dolaru. Do rovnice můžete dosadit cokoliv chcete - liberalizaci obchodu nebo systém cel, revoluční mýtus, pouliční nepokoje, Facebook nebo radikální islám - a nikdy nevyjde nic jiného než veliký průšvih.

V takové situaci se politika fakticky redukuje na oddalování průšvihu. Vládnoucí islamisté právě získali z Libye a Kataru půjčku ve výši 5 miliard dolarů a snad se jim podaří dostat i k půjčce 4,8 miliardy dolarů od Mezinárodního měnového fondu. Ta je ovšem podmíněna snížením státních výdajů, což by mj. znamenalo zrušení dotací cen energií, tedy de facto další prohloubení existenčních obtíží obyčejných Egypťanů. Zemědělce již teď trápí cenově nedostupná nafta a to patrně částečně vysvětluje propad domácí produkce obilí. - Každopádně obě půjčky umožní egyptským úřadům pouze přežít několik týdnů, načež budou muset shánět zase další peníze.

Setkal jsem se s názorem, že svět by přece měl Egypt zachránit a zásobit jej potravinami. Prý je jich nadbytek a jde jen o to, aby se dostaly na to správné místo. Jenže globální zásoby obilovin už léta fakticky stagnují či dokonce pomalu klesají, zatímco počet obyvatel mezitím narostl téměř o půl miliardy. Představa, že máme vždy všeho dost, stačí to jen spravedlivě rozdělit, patří k zarputilým levicovým mýtům, které za ctnost vydávávají zcenzurování problému nebo v nejlepším případě jeho bagatelizaci.

Co se dá dnes v Egyptě dělat? V této fázi už pravděpodobně téměř nic. Současný režim se může po vyčerpání všech dostupných půjček nějakou dobu ještě držet hrubým násilím, načež patrně vypukne chaos, dost možná prezentovaný jako další revoluce, "tentokrát už opravdová", která údajně všechno vyřeší. Po ní přibude násilí a nejistoty, příjmy z turistiky už se nebudou mít kam propadat, státní moc neudrží pořádek na Sinaji a v rebelujících městech kolem Suezského průplavu.

Celý cyklus delegitimizace režimu se bude několikrát opakovat. V obdobných cyklech jako ve staré Číně, tj. dokud probíhající násilí, epidemie, exodus či vojenská expanze nakonec nesníží počet obyvatel Egypta na nějakou únosnější mez.

Pokud si někdo myslí, že se této katastrofě dá zabránit demonstrováním na náměstích za tu správnou věc, patrně už dávno přestal rozlišovat mezi ideologickými fikcemi a tvrdou realitou.

0
Vytisknout
6979

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2013