Dilema Fidesze: Kterou cestou se dát?

14. 6. 2019

čas čtení 3 minuty
Květnové volby do Evropského parlamentu vyhrála Evropská lidová strana, ačkoliv s menším náskokem než dříve. Průlom radikální pravice, který zřejmě Orbán očekával, se nekonal, ačkoliv došlo k jistému pokroku, napsal Dénes Sályi.


Matteo Salvini dosáhl v Itálii výrazného vítězství a vyměnil si pozice s hnutím Pěti hvězd, když se jeho Liga stala nejsilnější stranou v zemi. Má dobrou šanci vytvořit plně pravicovou, ideologicky výrazně konzervativní, protipřistěhovaleckou vládu, první toho typu v Západní Evropě.

V Polsku si PiS vedla velmi dobře, což nepřekvapilo - snad jen fakt, že dopadla o něco lépe, než bylo predikováno. Naděje, že radikální pravice získá ve Francii, Německu, Španělsku a Beneluxu, se však zcela nenaplnily.

Proslulý Orbánův politický odhad ho tentokrát zklamal. Nutně to neznamená, že jeho základní analýza, nebo diagnóza, ohledně historických výzev našemu kontinentu je špatná. V delším výhledu se může ukázat, že měl pravdu. V danou chvíli nicméně musel přecenit přímý dopad migrační krize, když předpokládal, že sociální frustrace, kterou vytvořila, logicky vyvolá spektakulární posílení radikální pravice. V měřítku, v jaké doufal, k tomu nedošlo. Kromě toho se projevila jiná tendence, když Zelení a v menší míře liberálové obsadili pozice opuštěné levicí, z větší části díky hlasům mladší generace.

V současnosti se zdá, že Fidesz má v úmyslu setrvat uvnitř Evropské lidové strany (EPP), kterou považuje za menší zlo, aby omezil své ztráty. Fakticky tento cíl není nedosažitelný, pokud se maďarská vládní strana rozhodne pro klidnější a umírněnější komunikaci než v nedávných letech.

Na druhé straně to ale také přináší problémy ohledně identity Fidesze a jeho voličské základny, protože strana se postavila do pozice oponenta mainstreamového sdělení evropské politické elity. A tento základní obraz nelze změnit beze škod. Takže zřejmě zůstane dvojznačnost mezi rétorikou určenou EU a domácímu publiku. Je nicméně těžko představitelné, že základy politické filozofie strany Fidesz - křesťanství, národní stát, kritika přistěhovalectví - by se mohly změnit. Orbán je zřejmě nadále přesvědčen, že krize v Evropě se paralelně s rozšiřováním společností prohloubí, jak islám získá další půdu a evropská ekonomika bude zaostávat za novými světovými centry.

To vše generuje resentiment a nespokojenost, což způsobí, že návrhy pravice na nápravu se v příštích volbách v roce 2024 budou jevit atraktivnějšími. Tak může Fidesz uvnitř EPP působit nenápadně, pokud to půjde, a získávat čas, než přijde chvíle připojit se k robustnější frakci radikální pravice, jež by skutečně mluvila do utváření evropské budoucnosti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7097

Diskuse

Obsah vydání | 18. 6. 2019