Jak se propadá britský tisk do temnoty

14. 6. 2019

čas čtení 1 minuta

Peter Walker: Strávil jsem dva roky jako novinář v Číně, avšak nepamatuji si, že bych tam kdy četl ve státních médiích nějaký článek tak podivně vlezdoprdelistický jako tento článek Allison Pearsonové o Borisi Johnsonovi:

Ach, Panebože! Obrovský pocit úlevy. Po třech letech, kdy nás vedlo (špatně) shrbené, vždy pryč chvátající zjevení premiérky, po zoufalství zácpy bez projímadla, po ubohém ponížení, po nervózních zoufalcích a po celonárodní ostudě a trapných štěcích pronášených na veřejnosti, po protibrexitovém Projektu strach (lživě nás varujícím před "katastrofou brexitu") a ...  panebože, panebože, my jsme zapomněli, jaké to je cítit optimismus. Avšak nyní přichází Boris.

"Dobré jitro, vespolek!" zahájil svou předvolební kampaň v Carlton Gardens ... a lidé se začali usmívat. I ti, kteří ho nenávidí, si nemohli pomoci - rty se jim měnily do úsměvu. Nemohou si prostě pomoci. Kdykoliv Boris vejde do místnosti, molekuly se prostě přeskupí, aby uvolnily místo obrovské síle jeho osobnosti. Probíhá hmatatelné mrazení v zádech, plné očekávání. Je obtížné definovat charisma, ale, panebože, my víme, že je to charisma, když ho vidíme
před sebou.

Allison Pearson je komentátorkou ultrapravicového britského deníku The Daily Telegraph ZDE  



 

0
Vytisknout
7883

Diskuse

Obsah vydání | 18. 6. 2019