Imigrace zvířat (?)

20. 6. 2019 / Beno Trávníček

Stále se v tomhle kontextu bavíme jenom o lidech.

Bajkoidní přístup by nám ale možná pomohl trochu líp se v problematice zorientovat.

Představte si třeba, jak Karkulka po dlouhé cestě českou či moravskou polopouští a vyschlou savanou se po velkém strádání s jazykem na blůzičce doplazí do babiččiny řadovky s normovanou zahrádkou na okraji vesničky střediskové. Babička už kupodivu v 19:00 hodin leží v posteli, aniž by se podívala na další díl seriálu "Přežili rok 2000?"

Karkulka povídá: "Babičko – proč proboha máte tolik, tolik, tolik moc smutné oči?" Smutný vlk praví: "No přece proto, že les na kopci už úplně celý uschl, kůrovec dochroustal a teď se tam honí jen vítr, prach, duch lesního Smrčka a šílený Ondřej! Žít se tam ale fakt nedá."

Karkulče nechápavě kroutí hlavou: "A proč máte babičko tak, tak, tak... strašně moc vyschlou kůži?!" "Jó děvče" vlk na to, "voda v potůčku vyschla, tůňka zmizela v nánosu erozního bahna plného pesticidů a ke kapličce u lesa se mílovými kroky blíží výstavba hangárů pro ty šílené nákladové supervozy. Tak to se pak děvče nediv!"

Chudák dítě vůbec nevědouc, která bije a co se děje, povídá už docela naštvaně: "A babi, proč máš sakra celou hlavu podloženou tím mechem?"

"To víš dítě", povídá vlk, "poslední kousek, co ještě v lese neuschl, jsem si donesla radši sem. Lepší vrabec v hubě než ježek v ocase."  

A tak Karkulka konečně pochopila, že pro babičku už není jiné cesty než bydlet v moderní řadové vilce se zahrádkou.

A co na to sousedé?

To se raději neptejte - nakoupili flinty, jeden ľahký a jeden veľmi ťažký guľomet s laserovým zamerovačom.

0
Vytisknout
2885

Diskuse

Obsah vydání | 25. 6. 2019