O vážné hrozbě demokratickým volbám od sociálních sítí

9. 12. 2019

"Už dlouhá léta - po celý svůj život, vlastně, vzniká něco v západní liberální demokracii, něco, co jsme měli být schopni předvídat, ale možná to bylo příliš zjevné. Přijde trest za prosperitu a stabilitu, a tím trestem je, že mladá generace propadne zapomnění. Liberální demokracie na Západě může sama odumřít.  Nepotřebuje nepřítele, dokáže si vytvořit nepřátele vlastní."

Nepotřebujete Putina na podvrácení britské demokracie - ta se ráda zlikviduje sama. Demokratičtí politikové, jejichž úkolem je chránit integritu demokratického procesu odmítají jednat, protože se obávají, že posílení zákonnosti by je donutilo, aby se chovali poctivě.

Kdyby britští politikové věřili v obranu demokracie, tento čtvrtek by se žádné všeobecné volby nekonaly, píše Nick Cohen. Naši političtí předáci by volby odložili, dokud nebudou existovat řádné zákony proti propagandě a zahraniční diverzi. Nečekají, protože integritu voleb chránit nechtějí. S vlčími úsměvy přivítali možnost šířit fake news, kterou jím poskytl internet.

V době, kdy vycházejí tyto noviny, už v Británii začala konečný reklamní útok na sociálních sítích. Organizace Full Fact, která usiluje o to, aby bránila veřejný život před lžemi, poukazuje na to, že Konzervativní strana už šíří na internetu reklamu, která lživě tvrdí, že náklady Corbynovy vlády budou 1,2 biliony liber - a slibuje 50 000 nových zdravotních sester - což je také otevřená lež.
 

Labouristé zase tvrdí, že obchodní dohoda s USA po brexitu bude Británii stát půl miliardy liber týdně - což je taky lež, a zdůrazňuje, že zvýšení daní, které má uhradit jejich ohromující investiční program, se bude týkat jen 5 procent nejbohatších - což také není pravda.

Nezapomínejme, že politické strany vědí, že teď mohou šířit jakékoliv lži. Bude dávno po volbách, než ty lži novináři a jejich oponentni odhalí. Když psal o tom, jak pomohl r. 2016 rozbít zemi, kterou prý miluje, zdůraznil Dominic Cummings, že jeho probrexitová kampaň Vote Leave "rozšířila asi miliardu cílených digitálních reklam, především na Facebooku, silně zaměřenou na posledních deset dní volební kampaně". Vítězství je jediné, na čem záleží, a jakmile jste vyhráli, můžete ignorovat kohokoliv, kdo si stěžuje, a odmítnout je jako konspirační teoretiky, kteří neumějí prohrávat.

Je to strategie drsné manipulace, kterou jsme se měli už naučit odmítnout.

V ḿinulosti omezovaly možnost zmanipulovat volby přísné zákony. V USA je podplácení politiků tak institucionalizováno, že se to tam už ani nenazývá pravým jménem. Potřeba tam financovat televizní reklamy pro volby vedla k hlubokému zakořenění finanční moci korporací a vlivných zájmových skupin tak silně, že je nikdo nesvrhne. V Británii Zákon o komunikacích z roku 2003 zakazuje "politickou reklamu" v rozhlase a v televizi. A to svým drsným způsobem fungovalo, bylo to omezení politiků, kteří udělají cokoliv, aby získali peníze, které potřebují k vítězství.

Dnes ale je možné šířit na internetu politickou reklamu bez jakéhokoliv zákonného omezení. Internet nespadá pod Radu pro reklamu a pravdivost reklam na internetu nepodléhá kontrole britské státní Volební komise. Namísto toho labouristé i konzervativci rádi předali regulaci voleb technologickým firmám, jimž na demokracii nezáleží a na demokracii v Británii už vůbec ne.

Povšimněme si však také 67 "nestranických organizací", které jsou zřejmě v těchto volbách bílými koni. Jedna z nich vypadá, jako že podporuje Stranu zelených, ovšem nikoliv proto, že podporuje zelené, ale proto, že chce rozštěpit protikonzervativní voliče. V každém případě, vůbec neexistuje právní požadavek, aby zadavatelé internetové reklamy sdělovali divákům, kdo jsou a odkud pocházejí peníze, které tu reklamu financují.

Volební komise už léta, marně, apeluje na vládu, aby "s námi spolupracovala a ujasnila voličům, kdo platí za to, aby ovlivnil jejich názory na internetu". Předseda parlamentního výboru vyšetřujícího fake news řekl letos v červnu v parlamentě, že by se neměly konat další volby, dokud vláda nezavede "naléhavý, krizový zákon", jimž zaktualizuje volební zákon pro dnešní poměry. Nic se nestalo.

Ta nečinnost není důsledkem žádného kremelského spiknutí. Bez naléhání od Vladimíra Putina, Donalda Trumpa či Xi Jinpinga, obě hlavní britské politické strany chtějí šířit velké lži: Labouristé, že budou utrácet jako opilý námořník, ale zdaňovat budou jen nenáviděné bohaté, konzervativci, že "prosadí brexit" - prostě jen tak, aniž by tím drsně poškodili britskou ekonomiku a dostali nás do pasti dlouholetého, trpkého, zbytečného vyjednávání.  Mohli zreformovat volební zákon před rozpuštěním parlamentu. Ale proč by to dělali, když by jim právní omezení zabránila v šíření lží, které nyní šíří?

Nedávno zemřelý a silně pohřešovaný Clive James napsal: "Už dlouhá léta - po celý svůj život, vlastně, vzniká něco v západní liberální demokracii, něco, co jsme měli být schopni předvídat, ale možná to bylo příliš zjevné. Přijde trest za prosperitu a stabilitu, a tím trestem je, že mladá generace propadne zapomnění. Liberální demokracie na Západě může sama odumřít.  Nepotřebuje nepřítele, dokáže si vytvořit  nepřátele vlastní."

Nepotřebujete Putina na podvrácení britské demokracie - ta se ráda zlikviduje sama. Demokratičtí politikové, jejichž úkolem je chránit integritu demokratického procesu odmítají jednat, protože se obávají, že posílení zákonnosti by je donutilo, aby se chovali poctivě.

Ať ve čtvrtek zvítězí kdokoliv, přijde za to účet. Na něm bude deziluze, ospravedlnitelný cynismus a rozklad poslední víry ve schopnost britských institucí se zreformovat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
0
Vytisknout
2594

Diskuse

Obsah vydání | 11. 12. 2019