Ještě k výročí úmrtí Václava Havla
19. 12. 2020
čas čtení
2 minuty
Foto: Václav Havel při ceremonii udělování čestného doktorátu na University of Glasgow
K výročí úmrtí Václava Havla napsal Boris Cvek:
"Já jsem vždy sdílel jeho prozápadní
směřování, jeho pro-EU a pro-NATO postoje. Líbil se mi jeho důraz na
občanskou společnost a jakýsi kulturní odpor k Václavu Klausovi. Určitě
bych jednoznačně stál na straně Havla proti Kunderovi, a to nejen ve
sporu o poslání českého národa. Ale už na straně Pitharta proti Havlovi
ve sporu o moc bezmocných. Politicky byl Václav Havel bohužel slabý a v
otázce reálné politiky a uchopení moci měl Klaus proti němu pravdu.
Bohužel. Chápu také určitou pachuť, pro některé lidi asi těžce
snesitelnou, tam, kde se Havlovy ideály lidských práv musely potýkat s
reálpolitikou války v Jugoslávii nebo války v Iráku. Samozřejmě ho
považuji za nejlepšího prezidenta, kterého Česká republika měla, a
lituji, že se v politice "jeho směr" neprosadil více, jen nikdy nevím,
co by to bylo za reálnou politiku. Je mi sympatické, že se nebral vážně,
ba jako člověk mi byl, pokud jsem mohl zdálky sledovat, velmi
sympatický. O to by mi ale bylo protivnější, pokud by se z něho měla
dělat nějaká modla. Obecně je mi "havlismus" bližší jako způsob
přemýšlení lidí z disentu než jako způsob přemýšlení establishmentu."
K porozumění Havlově osobnosti je velmi užitečný analytický životopis Václava Havla od Kierana Williamse. Zde je podrobná recenze této knížky od Jana Čulíka.
Citát z ní:
"Vysoké morální imperativy, které jak se zdá dodržoval po většinu svého života, i jeho přesvědčení, že lidé by neměli ničit životní prostředí a měli by zaujmout pokorný postoj vůči přirozenému světu, byly podivně v rozporu se skutečností, že Havel systematicky ničil své tělo náruživým kouřením, svou závislostí na narkotikách, na alkoholismu a na sexuální promiskuitě. (Všechno tohle je ve Williamsově knize zmíněno, ale jemně.)"
16123
Diskuse