V centru Bidenovy čínské politiky stojí otázka Tchaj-wanu

27. 1. 2021

Když do vod Jihočínského moře vplula letadlová loď Roosevelt - ve stejný den, kdy do vzdušného prostoru Tchaj-wanu vlétly čínské bombardéry a stíhačky - signalizovalo to, jak obtížné bude pro Bidenovu administrativu formulovat novou politiku vůči Číně, upozorňuje Richard Sisk.

Podle bývalé politické šéfky Pentagonu Michele Flournoyové Trumpova administrativa Peking zbytečně vyprovokovala ke konfrontaci na dalším místě. Výsledkem bude nutnost neustále se zabývat Čínou, dodává penzionovaný generál David Petraeus.

V neděli americké indo-pacifické velitelství oznámilo, že úderné uskupení v čele s letadlovou lodí Roosevelt v sobotu vplulo do Jihočínského moře. Ve stejný den Tchaj-wan oznámil, že do jeho vzdušného prostoru proniklo nejméně osm čínských bombardérů doprovázených čtyřmi stíhačkami.

Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price v prohlášení uvedl, že USA vyzývají Čínu, aby "ukončila svůj vojenský, diplomatický a ekonomický nátlak na Tchaj-wan a místo toho se zapojila do smysluplného dialogu s tchaj-wanskými demokraticky zvolenými představiteli".

V rámci široké diskuse pořádané thinktankem Council on Foreign Relations Flournoyová řekla, že úkol zadržovat Čínu a současně hledat možnosti spolupráce s ní je v USA komplikován politickými diferencemi.

"Jsem znepokojena riziky chybné kalkulace" při odstrašování Číny, prohlásila, ale "co mě znepokojuje nejvíce je to, čím procházíme v USA - špatné zvládání pandemie, neuvěřitelně vážný ekonomický dopad, který to na nás mělo a vnitřní politické rozdělení, která propuklo v násilí a útoky na naši vlastní demokracii". Tyto boje podle ní nahrávají "narativu o úpadku USA".

"Pokud sledujete čínskou nebo ruskou televizi, vidíte záznamy chaosu [v USA] stále dokola," řekla Flournoyová. "A pokud doopravdy začnou věřit vlastní propagandě o nás, mohou na sebe vzít větší rizika."

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2232

Diskuse

Obsah vydání | 2. 2. 2021