Kauza Koudelka, aneb Jak si umýt ruce

4. 8. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
  • Po schůzce se Zemanem Babiš jakoby přehodil odpovědnost za jmenování nového šéfa kontrarozvědky na parlamentní výbor. 
  • Z právního hlediska ale odpovědnost stále spočívá výhradně na jeho vládě. 
  • Babišovy kšefty s Hradem jsou motivovány výhradně bezskrupulózní snahou udržet se u moci za každou cenu. 

V pondělí 2. srpna ve večerních hodinách po schůzce s Milošem Zemanem přehodil Andrej Babiš odpovědnost za rozhodnutí o dalším obsazení vedoucí pozice kontrarozvědky na parlamentní výbor pro obranu a bezpečnost. Člověk, který během pandemie proslul snahou uzurpovat si veškeré pravomoci a rozhodovat naprosto o všem, se tak najednou alibisticky vyvlékl z odpovědnosti, která ze zákona spočívá právě jen na něm a jeho vládě.


Shrňme stručně základní fakta: 15. srpna vyprší pětiletý mandát stávajícímu šéfovi Bezpečnostní a informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. Ten byl Babišovým kabinetem celkem šestkrát navržen k povýšení na generála, postoj Zemanova Hradu však potvrdil letité pravidlo, že skutečně nezávislé osobnosti zřídkakdy dosáhnou na vyšší hodnost než plukovnickou. Hrad nicméně "jde" i po samotné BIS, kde může, systematicky ji pomlouvá, zaměstnal ukřivděného odpadlíka, adresoval jí neslýchané požadavky, na které nemá právo. Z hlediska reálného vymezení kompetencí by spíše ještě dávalo smysl, kdyby BIS řešila Hrad, který otevřeně prosazuje zájmy cizích nepřátelských mocností, než naopak.

Když nakonec kontrarozvědka sehrála klíčovou roli v kauze Vrbětice, Zeman a jeho ministryně spravedlnosti Benešová nesmyslnými a nekompetentními vyjádřeními pomohli Kremlu rozehrát kolem celé záležitosti další z dezinformačních her a torpédovali úsilí vlády získat širší diplomatickou podporu spojenců.

Z pohledu ústavy a příslušných zákonných úprav Babiš nemá nejmenší důvod jednat se Zemanem o Koudelkově osudu, respektive vedení BIS. To jsou rozhodnutí plně v kompetenci kabinetu a Zemanovi do nich nic není.

Avšak jako pokaždé u Babiše na prvním místě stojí jeho osobní zájmy, jimž je ochoten obětovat víceméně cokoliv. Pokud by se po podzimních volbách opět nestal premiérem, holding Agrofert, "který mu nepatří", by přestal dostávat ze státního rozpočtu miliardové dotace, na něž nemá řádný nárok - a Babiš sám by přestal být shora kryt před vyšetřováním svých skandálů ministryní nespravedlnosti Benešovou.

Jeho hlavním motivem je tedy udržet se ve funkci za každou cenu. Musí udělat vše, aby jej Hrad ve volbách podpořil, aby byl jmenován premiérem bez ohledu na skutečnou šanci sestavit vládu s fungující parlamentní většinou, aby dostal čas zkorumpovat opoziční poslance a zatáhnout je do další podpory své vlády.

Toto vše mu může Zeman dát, pokud Babiš obětuje šéfa BIS Koudelku, kterého prezident nenávidí.

Jistěže to premiér neudělá otevřeně, protože by byl okamžitě setřen opozicí za ohrožení bezpečnosti země a usvědčen z naprosté prolhanosti, pokud jde o postoj vůči nepřátelským aktivitám Ruska.

Opticky tedy přemístil rozhodnutí do parlamentního výboru, kam ovšem nepatří. A fakticky toto rozhodnutí s ohledem na rozložení sil učiní poslanci jeho vlastní, soukromě vlastněné strany, kteří jej samozřejmě poslouchají na slovo.

Zároveň si ale Pilát Babiš navenek umyje ruce a prohlásí, že on nic, že přece rozhodl parlament.

Těm, jimž doteď nevadilo, že v čele vlády stojí prolhaný rozkradač evropských i českých dotací, nebude muset vysvětlovat, jak to, že si po Vrběticích dovolil alibistickou zradu Koudelky, BIS a české národní bezpečnosti.

Dostanou svých třicet stříbrných k důchodu a budou navýsost spokojeni.

-1
Vytisknout
5662

Diskuse

Obsah vydání | 6. 8. 2021